Jericho (raketa)
Jericho je obecné označení pro izraelské balistické rakety.
Historie editovat
Zadání projektu editovat
V září 1962 zadala izraelská vláda objednávku na projekt balistické rakety dvěma francouzským společnostem – Sud Aviation a Dassault. Podmínky objednávky pro raketu byla nosnost 750kg užitečné zátěže na vzdálenost 235–500 km, nezávislost na počasí, odpalitelnost z pevné základny 8 raket/hodina a z mobilního zařízení 4 rakety/hod. s maximální dobou přípravy na odpal 2 hodiny.
Realizace projektu editovat
Nakonec byl přijat projekt společnosti Generale Aeronautique Marcel Dassault (GAMD) a kontrakt „Operace Jericho“ byl podepsán 26. dubna 1963. Předmětem kontraktu bylo 25 experimentálních raket DM 620 – 5 ks mobilních raket a 20 ks pro pevná postavení + startovací a kontrolní vybavení. Po skončení testů pak měla začít sériová výroba přímo v Izraeli. Hlavním dodavatelem byla firma Dassault, subdodavatelem motorů na tuhé palivo firma Nord Aviation a subdodavatelem systémů řízení firma Sagem. Kontrakt byl realizován od května 1964 do ledna 1969 v továrně Dassault v Martignas-sur-Jalle za účasti izraelských specialistů.
Jericho 1 editovat
Technický popis editovat
Raketa o hmotnosti 6,7 t, výšce 13,4 m a průměru 0,8 m byla dvoustupňová a motory NA 804 a NA 805 byly vyvinuty z motoru NA 803 z rakety Topaze VE111. První stupeň se čtyřmi řiditelnými tryskami byl prakticky identický s raketou Topaze, druhý stupeň byl vybaven pevnou tryskou a řízen čtyřmi aerodynamickými kormidly. Během hnané fáze řízení obstarával inerciální navigační systém v kombinaci s digitálním počítačem, což umožňovalo dosáhnout přesnosti zásahu 1/1000 doletu.
Testy a komplikace editovat
První zkušební odpal byl proveden 1. února 1965. Celkem bylo do září 1968 provedeno 16 zkušebních odpalů. 10 bylo úspěšných, 3 byly částečně úspěšné a 3 neúspěšné. Až sem je projekt DM620/ Jericho 1 podrobněji sledovatelný. Jenže 29. prosince 1968 provedl Izrael útok na letiště v Bejrútu, což ze strany Francie vyvolalo zbrojní embargo. V programu DM 620 ještě zbývalo 7 zkušebních testů, ale kvůli embargu byl program v lednu 1968 přerušen. Dassault doručil zbylé již hotové rakety a náhradní díly do Izraele a následně Dassault s izraelskou vládou 2. května 1969 podepsal formální memorandum o zastavení vývoje a zkušebního programu.
Realizace a lokalizace editovat
Izrael v projektu DS 620 pokračoval pod názvem Jericho 1, kterých pak bylo v letech 1970–1980 vyrobeno okolo 100 kusů. Do výzbroje byla raketa Jericho 1 zřejmě zavedena v roce 1973 a dle neověřených zpráv bylo okolo 100 kusů raket rozmístěno v podzemních bunkrech na základně Sdot Micha v předhůří Judských hor (v regionu Šefela, východně od Tel Avivu) a v jeskyních v Zacharia, jihozápadně od Tel Avivu. Z těchto základen byly rakety Jericho 1 schopny zasáhnout např. Damašek nebo Káhiru. V současné době se předpokládá, že jsou všechny rakety Jericho 1 nahrazeny novějšími verzemi.[1]
Technické údaje Jericho 1 editovat
| Alternativní název: | YA-1 |
| Umístění | na vozidlech |
| Výška: | 13,4 m |
| Průměr: | 80 cm |
| Užitečná váha: | Jednotná hlavice do váhy 450–500 kg |
| Typ hlavice: | Konvenční HE, jaderná 20 kT nebo chemická |
| Navádění: | Inerciální |
| Pohon: | dvoustupňový na tuhé pohonné hmoty |
| Dolet: | 500 km |
| Stav | zastaralá |
Jericho 2 editovat
Raketa Jericho 2 je pokračování Jericha 1. Do vývoje vstoupila v roce 1977. Několik důkazů říká, že se mělo jednat o společné úsilí mezi Izraelem a Íránem, ale tato spolupráce skončila s íránskou revolucí v roce 1979.[zdroj?] Kolem roku 1986 měl Izrael přikročit k prvnímu testování. Spekuluje se, že na testování se kromě Izraele podílela i Jihoafrická republika a to někdy během 80. let 20. století, ale později se tato země svého jaderného potenciálu vzdala.
| Alternativní označení: | YA-3 |
| Výrobce: | Israel Aircraft Industries, Be'er Yaakov, Izrael |
| Výška: | 14 m |
| Průměr: | 156 cm |
| Hmotnost: | 26 tun |
| Užitná zátěž hlavice: | 1 tuna |
| Hlavice: | konvenční HE nebo jaderná – 1 megatuna |
| Navádění: | Inerciální |
| Pohon: | dvoustupňový (tuhé palivo) |
| Dolet | 1500 km |
| Stav: | operativní od roku 1990 |
Jericho 3 editovat
| Alternativní název: | YA-4 |
| Třída: | IRBM (balistická střela středního doletu) |
| Upevnění: | na vozidlech |
| Délka: | 15,50 m |
| Průměr: | 156 cm |
| Startovací hmotnost: | 29 tun |
| Užitná hmotnost: | 1000 až 1300 kg |
| Hlavice: | 750 kg jaderné; možnost MIRV |
| Pohon: | třístupňový, pevná paliva |
| Dosah: | 4800 až 6500 km |
| Stav: | ve vývoji |
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ (anglicky) Duncan Lennox ed., Jane’s Strategic Weapons Systems 46 (Surrey: Jane’s Information Group, January 2007), s. 82, 83
Externí odkazy editovat
- Balistická raketa Jericho 1 na Palba.cz
- Balistická raketa Jericho 2 na Palba.cz
- Jericho 3 na MissileThreat.com