Wikipedie

Jaroslav Benda

český grafik, malíř a typograf (1882–1970)

Jaroslav Benda (27. dubna 1882, Praha[1] – 12. ledna 1970, Praha) byl český malíř, grafik, redaktor, pedagog, autor poštovních známek, plakátů, monumentálních výzdob. Významně zasáhl do vývoje české knižní grafiky.

Jaroslav Benda
malíř Jaroslav Benda
malíř Jaroslav Benda
Narození27. dubna 1882
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. ledna 1970 (ve věku 87 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, učitel, grafik, typograf, ilustrátor a redaktor
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
malíř Jaroslav Benda

Život editovat

Narodil se v rodině pražského kovolitce a část mládí strávil v Kutné Hoře. Již v dětství se naučil vázat knihy. Absolvoval Akademické gymnázium v Praze (latina a řečtina, řecké a římské reálie, mytologie, poezie, sochařství a architektura). Během studií na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v ateliéru Arnošta Hofbauera (1901-1904) si jeho nadání všimli V.V. Štech, Jan Preisler a architekt Jan Kotěra. Ten mu zprostředkoval první zakázku u nakladatele Jana Laichtera a Benda s ním pak spolupracoval následujících 60 let. Na jaře 1904 přestoupil Benda na Akademii výtvarných umění, kde byli jeho spolužáky Bohumil Kubišta, Vincenc Beneš, Emil Filla, Zdeněk Kratochvíl, Václav Špála a Antonín Procházka a Vratislav H. Brunner.

Díky zakázce pro SVU Mánes se stal členem výboru, později jednatelem spolku. Od roku 1920 byl profesorem na UMPRUM. V letech 1926–1928 byl pak jejím rektorem. K jeho žákům patřili například: Zdenek Seydl, Jaroslav Šváb, Antonín Strnadel a Jiří Trnka.

V letech 1908-1949 byl členem SVU Mánes, členem SČUG Hollar.

Ocenění editovat

  • 1921 Výroční cena ČAVU
  • 1925 Grand Prix za knižní grafiku na mezinárodní výstavě v Paříži
  • 1927 čestný člen Deutsche Buchkünstler, Lipsko
  • 1937 Řád Oranje-Nassau za práce v Naardenu
  • 1962 Zasloužilý umělec

Dílo editovat

 
Verzálky romany s jednostrannými serify. Monotype Corporation, Surrey (1935).

Navrhoval grafická řešení knih i celých edic pro přední české nakladatele Jana Laichtera, Jana Štence, Kamillu Neumannovou a nakladatelství Komenium, Kalich, Kmen, Sfinx, Kryl a Scotti (Nový Jičín), F. Obzina (Vyškov) aj. Věnoval se psaní odborných textů, publikována byla např. Jeho učebnice Písmo a nápis (1931). V letech 1907–1912 byl redaktorem časopisu Světozor. Společně s V. H. Brunnerem, H. Johnovou a M. Teinitzerovou, patří mezi zakladatele Artělu (1908).

V letech 1914–1916 navrhl plakáty pro členské výstavy SVU Mánes. Je autorem mozaiky v budově bývalého ministerstva pošt (1931), v knihovně ČVUT (1932) aj. Společně s Otakarem Španielem vytvořil rektorské řetězy pro univerzitu v Bratislavě (1923) a pro brněnskou Masarykovu univerzitu (1935). Navrhoval českosloven­ské poštovní známky[2] a bankovky.

Vytvořil dřevorytové ilustrace k Máchovu Máji a později jako ilustrátor spolupracoval s Josefem Florianem na jeho edici Dobré dílo. Jeho volná tvorba zahrnuje dřevoryty, lepty a litografie.

Bendova písma (romana, italika) byla realizována pouze v podobě návrhů (návrh antikvy Betu byl digitálně interpretován Američanem Donaldem Partykou, 2012).

Významnou realizací je výzdoba pohřební kaple Jana Amose Komenského v holandském Naardenu (vrstvená a leptaná skla, 1935–1937).

  •  
    Kaple Comenius - Mauzoleum Comenius: Interiér, přehled kaple se skupinou se sedmi skleněnými tabulemi
  •  
    Kaple Comenius - Mauzoleum Comenius: Interiér, jeden ze skleněných panelů, ve kterém je vyleptán život Komenského (design: Jaroslav Benda)
  •  
    Kaple Comenius - Mauzoleum Comenius: Interiér, jeden ze skleněných panelů, ve kterém je vyleptán život Komenského (design: Jaroslav Benda)
  •  
    Kaple Comenius - Mauzoleum Comenius: Interiér, jeden ze skleněných panelů, ve kterém je vyleptán život Komenského (design: Jaroslav Benda)


Autorství editovat

Podílel se na vzniku českého kresleného filmu ve filmovém studiu Zlín a v Praze.

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 85, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Lucie Hodická, Jaroslav Benda (1882–1970). Typograf a knižní grafik, diplomová práce, FF MUNI Brno 2013 on-line
  • DOČEKALOVÁ, Petra. Benda a písmo. Praha: Vysoká škola uměleckoprů­myslová v Praze, 2013. 19 s.
  • DOČEKALOVÁ, Petra, a kol. Jaroslav Benda 1882–1970. Typografická úprava a písmo. Praha : Brno: UMPRUM : Masarykova univerzita, 2019. 151 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87989-15-9, ISBN 978-80-210-8375-2.  Archivováno 19. 4. 2022 na Wayback Machine. vyšlo v roce 2021 i v anglickojazyčné verzi ISBN 978-80-88308-39-3
  • Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, s. 88, ISBN 978-80-87376-01-0
  • PAVLIŇÁK, Petr (ed.). Slovník českých a slovenských výtvarných umělců A–Z. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010.
  • šifra LH: heslo Benda, Jaroslav, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1.sv., str 58–59, Praha, Academia, 1995, ISBN 80-200-0521-8
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Benda, Jaroslav, s. 50–51. 
  • heslo Benda, Jaroslav. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek I/1. S. 54.

Související články editovat

Reference editovat

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Gotharda v Bubenči
  2. ↑ Jaroslav Benda, poštovní známka Holubice

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Benda&oldid=23488487“