Jarmila Kratochvílová
Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov[1]) je bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích, nejlepší československá běžkyně všech dob.[zdroj?]
| Jarmila Kratochvílová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. ledna 1951 (73 let) Golčův Jeníkov  Československo |
| Povolání | běžkyně na středně dlouhé tratě, sprinterka, atletka, sportovkyně a trenérka |
| Ocenění | Kamenná medaile Kraje Vysočina (2009) Stříbrná medaile předsedy Senátu (2012) medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} 1. stupeň (2013) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH
| ||
| stříbro | 1980 Moskva | běh na 400 m |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| zlato | 1983 Helsinky | běh na 400 m |
| zlato | 1983 Helsinky | běh na 800 m |
| stříbro | 1983 Helsinky | štafeta 4 × 400 m |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| stříbro | 1982 Athény | běh na 400 m |
| stříbro | 1982 Athény | štafeta 4 × 400 m |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | 1981 Grenoble | běh na 400 m |
| zlato | 1982 Milán | běh na 400 m |
| zlato | 1983 Budapešť | běh na 400 m |
| zlato | 1984 Göteborg | běh na 200 m |
| stříbro | 1979 Vídeň | běh na 400 m |
| Mistrovství ČSSR v atletice | ||
| zlato | MČSSR 1976 | běh na 200 m |
| zlato | MČSSR 1976 | běh na 400 m |
| zlato | MČSSR 1978 | běh na 200 m |
| zlato | MČSSR 1979 | běh na 100 m |
| zlato | MČSSR 1979 | běh na 200 m |
| zlato | MČSSR 1979 | štafeta 4 × 400 m |
| zlato | MČSSR 1980 | běh na 100 m |
| zlato | MČSSR 1980 | běh na 200 m |
| zlato | MČSSR 1982 | běh na 400 m |
| zlato | MČSSR 1983 | běh na 400 m |
| zlato | MČSSR 1984 | běh na 400 m |
| zlato | MČSSR 1985 | běh na 800 m |
| zlato | MČSSR 1987 | štafeta 4 × 400 m |
| stříbro | MČSSR 1987 | běh na 800 m |
| bronz | MČSSR 1972 | běh na 400 m |
| Halové mistrovství ČSSR v atletice | ||
| zlato | HM ČSSR 1974 | běh na 300 m |
| zlato | HM ČSSR 1976 | běh na 400 m |
| zlato | HM ČSSR 1977 | běh na 400 m |
| zlato | HM ČSSR 1978 | běh na 400 m |
| zlato | HM ČSSR 1979 | běh na 400 m |
| zlato | HM ČSSR 1979 | běh na 60 m |
| zlato | HM ČSSR 1981 | běh na 60 m |
Život editovat
S atletikou začínala v roce 1967 v oddíle Slavoj Čáslav. V roce 1979 přestoupila do VŠ Praha. Jejím trenérem byl od začátku Miroslav Kváč.
Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord je vůbec nejdéle platným světovým rekordem v oficiálních disciplínách v historii ženské atletiky.[2] Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela "čtvrtku" v čase pod 48 sekund).
Na trati 400 metrů držela do 19. února 2023 halový světový rekord časem 49,59 s. Tento její čas z Milána z března 1982 byl nejstarším běžeckým světovým rekordem v atletice; překonala ho až nizozemská běžkyně Femke Bolová na národním šampionátu v Apeldoornu časem 49,26 sekundy.[3][4] Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší světové, evropské, československé i české atletky historie.[5]
Věnuje se zejména trenérské činnosti.[kdy?]
Dne 28. října 2013 ji prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. První knihu o svém životě napsala spolu s Miroslavem Kváčem roku 1985, druhou s názvem Fenomén Jarmila vydala v roce 2013.[6]
Sportovní úspěchy editovat
- 1977: Halové mistrovství Evropy, San Sebastián (Španělsko), 400 m, 6. místo, 53,95
- 1980: LOH 1980, Moskva (Rusko), 400 m, 2. místo, 49,46
- 1982: Halové mistrovství Evropy, Milán (Itálie), 400 m, 1. místo, 49,59
- 1982: Mistrovství Evropy, Athény (Řecko), 400 m, 2. místo, 48,85
- 1983: Mnichov (Německo), 800 m, 1. místo, 1:53,28,
(Současný světový rekord) a ER - 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 400 m, 1. místo, 47,99
- 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 800 m, 1. místo, 1:54,68
Osobní rekordy editovat
Dráha
- Běh na 100 metrů – 11,09 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
- Běh na 200 metrů – 21,97 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
- Běh na 400 metrů – 47,99 s – 10. srpen 1983, Helsinky (NR)
- Běh na 800 metrů – 1:53,28 – 26. červenec 1983, Mnichov (Současný světový rekord)
Hala
- Běh na 200 metrů – 22,76 s – 28. leden 1981, Vídeň (NR)
- Běh na 400 metrů – 49,59 s – 7. březen 1982, Milán (NR)
Ocenění editovat
- 1981: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
- 1983: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
- 1983: byla zvolena nejlepším sportovcem Evropy.[7]
Obvinění z dopingu editovat
Svých nejlepších úspěchů podle svých slov dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu,[8] ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.[9]
V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helenou Fibingerovou a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou a obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, což právní zástupce sportovkyň považuje za porušení jejich práva na ochranu osobnosti. Podle Lidovek.cz chtěl v téže věci podat na Český rozhlas žalobu i Český atletický svaz.[10]
Sportovní novinář Luděk Mádl v roce 2021 uvedl, že pravděpodobnost, že Kratochvílová nebyla zařazena do československého státního dopingového programu, se limitně blíží nule. Také uvedl, že však je možné, že nevěděla, co jí píchají.[11]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2018/06/21/velka-vyroci-atletickych-svetovych-rekordu/
- ↑ Rekord Kratochvílové po 41 letech padl! Legendu překonala nizozemská raketa - Sport.cz. sport.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Kratochvílová: Čas od času se narodí výjimeční lidé. Kde má Bolová hranice, nevím. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-02-20. Dostupné online.
- ↑ Běžkyně Jarmila Kratochvílová slaví šedesátiny
- ↑ ČTK. Slavná atletka Kratochvílová má svou autobiografii. sport.cz [online]. 2013-11-18 [cit. 2013-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Federer je popáté nejlepším sportovcem Evropy, Sport.cz, 26. 12. 2009
- ↑ Václav Pacina: Kratochvílová: krásná pohádka o světici?, iDNES.cz, 16. srpna 2006
- ↑ Václav Pacina, Jarmila Kratochvílová: Kratochvílová se rozhodla promluvit, iDnes.cz, 22. září 2006
- ↑ Bývalé atletky chtějí po rozhlasu peníze. Ve hře Koule je nařkl z dopingu, iDnes.cz, 7. 2. 2011, ČTK
- ↑ KOMÁREK, Michal. Režim vyráběl atletické stroje na steroidech. Šlo tomu odolat?. Seznam Zprávy [online]. 2021-04-28 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 91
- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 245.
- Čekání – Jarmila Kratochvílová, Miroslav Kváč, Praha Olympia 1985
- Medailon Jarmily Kratochvílové - Ladislav Bárta a kolektiv, vydalo město Golčův Jeníkov, 2009, 120 s. ISBN 978-80-254-3975-3
- Fenomén Jarmila - Dana Čermáková, vyd.Imagination of People, 2013. 159 s, ISBN 978-80-87685-16-7
- Strhnout jako řeka I.díl - Miroslav Kváč, vyd. Epika Jan Medek Jindřichův Hradec, 2016, 206 s. ISBN 978-80-88113-55-3
- Strhnout jako řeka II. díl - Miroslav Kváč, vyd. Epika Jan Medek, Jindřichův Hradec, 2017, 203 s. ISBN 978-80-88113-78-2
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarmila Kratochvílová na Wikimedia Commons - Jarmila Kratochvílová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Jarmila Kratochvílová v databázi Olympedia (anglicky)
- Video Jarmila Kratochvilová kraluje na MS 1983 na Stream.cz
