Jan Vilém Friso

místodržitel nizozemské provincie Frísko

Jan Vilém Friso (nizozemsky Johan Willem Friso; 4. srpna 1687 Dessau14. června 1711 Strijensas) byl (titulární) oranžský kníže a panující nasavsko-diezský kníže, generální kapitán (Capitain-General) a místodržitel provincií Frísko a Groningen. Nestal se místodržitelem (stadhouderem) celé Republiky spojených provincií nizozemských kvůli protestům opozice, především Simona van Slingelandta, tehdejšího nejvyššího duchovního Nizozemska, hlavy republikánské frakce.

Jan Vilém Friso
Narození4. srpna 1687
Desava
Úmrtí14. července 1711 (ve věku 23 let)
Moerdijk
PohřbenLeeuwarden
PotomciAmálie Oranžsko-Nasavská a Vilém IV. Oranžský
OtecJindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský
MatkaHenrietta Amálie Anhaltsko-Desavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Johan Willem Friso

Jeho otcem byl Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský a matkou Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská. Když v roce 1702 zemřel po nehodě Vilém III. Oranžský, aniž zanechal dědice, zdědil po něm Friso titul oranžského knížete. Nároky na Oranžsko ovšem vznesli po smrti Viléma III. také první pruský král Fridrich I. Pruský a kníže Vilém Hyacint Nasavsko-Siegenský; teprve Utrechtský mír z roku 1713 přinesl usnesení: Oranžské knížectví připadlo Francii a Prusku a Janu Vilémovi Frisovi byl přiznán formální titul oranžského knížete.

V dubnu 1709 se oženil s Marií Luisou Hesensko-Kasselskou. V říjnu 1710 se páru narodila dcera Amálie.

V době války o španělské dědictví (17011714) Friso sloužil jako generál. Bitva u Malplaquet (1709) stála životy mnoha nizozemských žoldnéřů, neboť Friso se jí účastnil s vůdcem spojenců, britským Johnem Churchillem, prvním vévodou z Marlborough, jehož taktiku Francouzi dobře znali.

Při návratu z boje třiadvacetiletý princ utonul 14. června roku 1711 v řece nedaleko Moerdijk. Krátce po jeho tragické smrti se narodil jeho syn – pohrobek Vilém IV. Oranžský (17111751), první dědičný místodržitel Republiky spojených provincií.

I když měl Friso pouze jedinou dceru Amálii a syna – pohrobka Viléma, je od konce druhé světové války posledním společným předkem všech evropských vládnoucích panovníků.

Rodokmen editovat

 
 
 
 
 
Jan VI. Nasavsko-Dietzský
 
 
Arnošt Kazimír I. Nasavsko-Dietzský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Leuchtenberská
 
 
Vilém Fridrich Nasavsko-Dietzský
 
 
 
 
 
 
Jindřich Julius Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 
 
Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Oranžský
 
 
Frederik Hendrik Oranžský
 
 
 
 
 
 
Luisa de Coligny
 
 
Albertina Agnes Oranžská
 
 
 
 
 
 
Jan Albrecht I. ze Solms-Braunfels
 
 
Amálie zu Solms-Braunfels
 
 
 
 
 
 
Anežka ze Sayn-Wittgensteinu
 
'Jan Vilém Friso'
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský
 
 
Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Falcko-Simmernská
 
 
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
 
 
 
 
 
 
Mořic Hesensko-Kasselský
 
 
Anežka Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Juliana Nasavsko-Dillenburská
 
 
Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Oranžský
 
 
Frederik Hendrik Oranžský
 
 
 
 
 
 
Luisa de Coligny
 
 
Henrietta Kateřina Oranžská
 
 
 
 
 
 
Jan Albrecht I. ze Solms-Braunfels
 
 
Amálie zu Solms-Braunfels
 
 
 
 
 
 
Anežka ze Sayn-Wittgensteinu
 

Externí odkazy editovat