Jan Mundy
Jan Mundy (28. října 1798 Cejl[1] – 9. března 1872 Vídeň) byl moravský šlechtic, majitel statků a panství Drnovice, Račice, Hvozdec, Říčany, Tišnov a Veveří, které zdědil po svém otci Vilému Mundymu.
| Jan Mundy | |
|---|---|
 Jan Mundy | |
| Narození | 28. října 1798 Cejl  Moravské markrabství |
| Úmrtí | 9. března 1872 (ve věku 73 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | hrobka Jana Mundy |
| Povolání | podnikatel |
| Děti | Jan Mundy Jaromír Mundy |
| Rodiče | Vilém Mundy |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Po smrti svého otce v roce 1805 zdědil jako nezletilý veškerý majetek a celá rodina se usadila na hradě Veveří, kde se narodilo i jeho pět dětí (čtyři synové a jedna dcera). Postupně ale zděděný majetek prodával. Roku 1806 prodali jeho pěstouni textilní podniky, v roce 1821 panství Tišnov a 1830 Říčany s Hvozdcem. V letech 1861-1871 vlastnil statky Mořice, Výšovice a Nezamyslice. Koupil také panství Račice u Vyškova, kde zavedl vzorový chov ovcí. Zdejší zámek nechal opravit a vybudoval zde knihovnu s 20 000 svazky. Toto panství ale také roku 1864 prodal. Ponechal si pouze statek Drnovice, kde si nechal v letech 1866-1869 postavit nový zámek.
Jeho čtvrtý syn Jaromír proslul jako iniciátor a propagátor myšlenky sanitních vlaků. Jan Mundy zemřel ve Vídni roku 1872 a jeho ostatky byly převezeny do hrobky rodu Mundyů pod kostelem svatého Vavřince v Drnovicích.
Rodina editovat
Jan Mundy se roku 1816 oženil s Izabelou hraběnkou Kálnokyovou z Köröspataku a měli 5 dětí narozených na hradě Veveří. Žádný ze synů po sobě nezanechal žádné potomky. Tím rod vymřel po meči.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Co skrývaly hrobky v Předklášteří–V. [online]. Tišnov: Tišnoviny.cz [cit. 2014-05-05]. Dostupné online.
Literatura editovat
- POŘÍZKA, Jiří. Maltézští rytíři u nás. Brno: Petrov, 1990. ISBN 80-85247-05-4. S. 66. Profesor MUDr. J. von Mundy u zrodu myšlenky.
- D'ELVERT, Christian. Zur Cultur=Geschichte Mährens und Oest. Schlesien. 3. Theil (= Schriften 19). Brünn: Verlag der hist. statist. Section, 1870. S. 710, [2]. (německy)
- JANÁK, Jan. Brněnští vlnařští podnikatelé v letech 1764-1847. Časopis Matice moravské. 1993, roč. 112, čís. 2, s. 107–137.
- SMUTNÝ, Bohumír. Brněnští podnikatelé a jejich podniky 1764-1948. Brno: Archiv, 2012. ISBN 978-80-86736-28-0. S. 518.
- STRYJOVÁ, Dagmar. Městys Račice, historie a současnost. Račice 2009, vlastním nákladem. ISBN 978-80-254-4019-3. S 367.
- STEINER, Petr. Historie rodiny Mundyů. Brno: Petr Steiner, 2019. 73 s.
- STEINER, Petr. Osudy významných členů rodiny Mundyů. Příspěvek k poznaní moravské šlechty 18. a 19. století. Vlastivědný věstník moravský. 2020, roč. 72, čís. 3, s. 193-215.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Mundy na Wikimedia Commons - ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii [online]. Praha: FF UK [cit. 2014-05-05]. Dostupné online.
- Co skrývaly hrobky v Předklášteří - V. [online]. Tišnov: Tišnoviny.cz [cit. 2014-05-05]. Dostupné online.
- STRYJOVÁ, Dagmar. O Janu Mundym [online]. Račice: www.mestys-racice.cz [cit. 2014-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
