Jacques Henri Lartigue

Jacques Henri Lartigue
Rodné jméno	Jacques Henry Charles Auguste Lartigue
Narození	13. června 1894 ; Courbevoie
Úmrtí	12. září 1986 (ve věku 92 let) ; Nice
Alma mater	Julianova akademie
Povolání	malíř a fotograf
Děti	Dany Lartigue
Příbuzní	Martin Lartigue (vnuk)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques Henri Lartigue (13. června 1894 Courbevoie – 12. září 1986 Nice) byl francouzský fotograf a malíř. Proslavil se vynikajícími fotografiemi automobilových závodů, letadel a moderních pařížských žen z přelomu století.^[1] Ačkoliv jeho profesí bylo malířství, fotografoval po celý svůj život a stal se celosvětově známým a uznávaným fotografem.

Biografie - chronologie editovat

Narodil se 13. června 1894 v Courbevoie nedaleko Paříže rodičům Marii Haguetové a Henri Lartiguovi, měl ještě staršího bratra narozeného 2. srpna 1880. Jejich rodina patřila k nejbohatším ve Francii. Jako šestiletý fotoaparátem svého otce pořídil svoji první fotografii. Začal si zaznamenávat své myšlenky a dojmy na kousky papíru a vznikl tak začátek jeho celoživotního deníku. O dva roky později dostal od otce první fotoaparát: model o formátu 13 x 18 cm. Malý Jaques začal fotografovat vlastním fotoaparátem a také lepit obrázky do alb. Jejich obsah později přeorganizoval a nakonec vzniklo 130 těchto alb. Fotoaparáty, které dostával od svého otce, byly stále složitější, lehčí a také se lépe držely v rukou (píše se rok 1904). S nimi už mohl snímat cokoliv, i v pohybu. Mohl vytvářet třídimenzionální efekty použitím stereoskopického fotoaparátu (do roku 1928 pořídil kolem 5000 stereoskopických snímků). Naučil se používat vícenásobnou expozici.

Po roce 1900 koupil Henri Lartigue sídlo Château de Rouzat blízko Puy-de-Dôme, což bylo ideální prostředí pro hry a nápady jeho dvou synů. 1907 fascinovaní letadly, Jaques a jeho bratr podnikali časté výlety na letiště. Stávali se tak svědky zkušebních letů prvních letadel. O rok později Jaques získal členskou kartu klubu Ligue Aérienne, do kterého patřili všichni tehdejší piloti a mohl tak fotografovat první letce jako byli Roland Garros, Hubert Latham, Paulhan, Lefevre, Farman a Louis Blériot. Během procházek v roce 1911 v Bois de Boulogne fotografoval Lartigue moderní „elegány“. Prodal svoji první fotografii novinám La Vie au Grand Air. Další rok si Lartigue pořídil nový stereoskopický aparát – skládací Nettel 6x13, kterým mohl snímat také panoramatické záběry.

Jeho otec mu daroval filmovou kameru Pathé. Následující rok prodal svoje první sportovní záběry do filmového týdeníku. V lednu 1914 v Chamonix pořídil filmový záznam a také fotografie bratra Ferdinanda de Lesseps na jeho sáních poháněných vrtulí. Dne 3. srpna téhož roku Německo vyhlásilo válku Francii. Jacques Lartigue nebyl odveden do armády ze zdravotních důvodů. V roce 1915 se rozhodl stát malířem a navštěvoval Académii Jullian. Fotografoval Suzanne Lenglen, 14letou tenisovou šampionku.

V roce 1916 dobrovolně nabídl svoje závodní auto (Pic-Pic 16HP) armádním lékařům v Pařížské nemocnici. O rok později, 19. května 1917 poznal Madeleine Messager, které říkal "Bibi". Dne 11. listopadu 1918 bylo podepsáno příměří. Mnoho přátel Lartigueovy rodiny se stalo obětí epidemie španělské chřipky. Těsně před vánočními svátky 17. prosince 1919 si Jaques Lartigue vzal za manželku Madeleine Messager.

V roce 1921 jeho otec koupil automobil Hispano-Suiza 32 HP, který Lartigue mnohokrát použil na cesty kolem Francie. Věnoval stále více času malování: jeho oblíbenými tématy byly kytice, zahrady a portréty. 23. srpna se narodil jeho syn Dani. V roce 1922 Lartigue vystavoval v Galerii Georges Petit a na několika pařížských salónech. To byl začátek jeho kariéry malíře. Poznává malíře Kees van Dongena. V tomto čase se také seznámil s Maurice Chevalierem a filmovým režisérem Abel Gancem, který navrhl, aby spolupracovali. Do tohoto období spadá také začátek přátelství s dvěma hvězdami jeviště, Sachou Guitrym a Yvonne Printempsovou.

Jejich druhé dítě, dcera Véronique, se narodila v roce 1924. Yvonne Printeps a Sacha Guitry se stali kmotry, miminko však žilo pouze několik měsíců. V březnu 1930 Jacques Lartigue potkal Renée Perle, modelku rumunského původu, která se na dva roky stala jeho společnicí a oblíbeným objektem jeho maleb a fotografií. Znovu vystavoval v Galerii Georges Petit a na podzimním salónu. Roku 1932 si Alexis Granowsky najal Jacquese jako asistenta režie jeho nového filmu Les Aventures du Roi Pausole, napsaného podle románu Pierre Louys. V podstatě se stal hledačem talentů a míst. Vybíral herečky, které budou hrát filmových 150 „královen“ a hledal parky a vily, kde by mohla být pořízena většina záběrů.

Dne 12. března 1934 vstoupil do manželství s Marcelle Paolucciovou, neboli „Coco“, jak byla nazývána. Její otec byl hlavním elektrotechnikem v kasínech v Cannes a Deauville. V té době získal Lartigue reputaci jako malíř – na živobytí vydělával svým uměním. Stejně jako Van Dongen a Picabia, nabízel svoje služby jako aranžér interiérů: pracoval na slavnostech v kasínu v Cannes. Dosáhl obrovský úspěch svojí výstavou portrétů (Van Dongen, Sacha Guitry, Marlene Dietrich, Georges Carpentier a Joan Crawford) v Galerii Jouvene v Marseille.

Dne 12. ledna 1942 v Monte Carlo poznal Florette Orméaovou. Dne 3. října 1943 byli Jacques a Florette u toho, když nacisté zatýkali Tristana Bernarda a jeho rodinu během útoku na Hotel Windsor v Cannes. Během osvobození Paříže v roce 1944 i po něm Lartigue pořídil stovky snímků. Několik měsíců po válce si Florette Orméaovou vzal za manželku. Pár trávil svůj čas střídavě v Paříži a v Piscopu ve Val-d'Oise.

V září 1946 se Lartigue zúčastnil prvního mezinárodního filmového festivalu v Cannes, původně plánovaném na rok 1939. Jako stálý návštěvník filmových studií se stal pevnou součástí této události. V roce 1950 získal Rolleiflex formátu 6x6 a začal pořizovat barevné záběry – mnoho fotografií prodával tisku.

V roce 1953 jako host André Dubonneta na Cap d'Antibes poznal mladého, málo známého amerického senátora Johna F. Kennedyho. O deset let později otiskl časopis Life magazine o Jacquesovi první důležitý článek jako o fotografovi a shodou okolností to bylo číslo věnované atentátu na JFK.

V roce 1954 se Lartigue stal místopředsedou nadace společnosti Gens d'Images. Albert Plécy publikoval Lartigueovy fotografie v Point de vue et Images du Monde. O rok později Gens d'Images zorganizoval výstavu fotografií v Galerie d'Orsay v Paříži, kde byly představeny práce Brassaie, Doisneaua, Man Raye a Lartigua.

V roce 1957 Jacques s Florettou odcestoval do Havany na výstavu jeho maleb. Fidel Castro a jeho guerrillas začali svoje tažení v Sierra Maestra. Jacques byl nucen opustit svoje plátna, když odjel do Mexika a New Orleans.

V roce 1960 Jacques koupil dům v Opio, nedaleko Grasse a odstěhoval se do něj.

V roce 1962 v New Yorku ukázal svoje fotografie ze začátku 20. století Charlesi Radovi z agentury Rapho a Johnovi Szarkowskimu, řediteli oddělení fotografie v Museum of Modern Art. O rok později se uskutečnila se výstava v Museum of Modern Art v New Yorku, nazvaná Fotografie Jacques Henri Lartiguea. Časopis Life zveřejnil jeho portfolio, čímž získal pověst vynikajícího fotografa.

V roce 1966 odcestoval zpátky do New Yorku. Vydal své „rodinné album“. Spřátelil se s fotografy Hiroem a Richardem Avendonem, který mu o několik let později pomohl vydat Deník století. Díky této knize se zvýšil obecný zájem o Lartigueovy fotografie pořízené po roce 1930. Francouzská edice Instants de ma vie vyšla v roce 1973.

V roce 1971 Lartigue se v Londýně seznámil s Davidem Hockneym a Cecilem Beatonem. Lartigueovy fotografie z roku 1911 se staly inspirací pro Beatonovy návrhy kostýmů pro film My Fair Lady.

Dne 26. srpna 1974 byl Jacques Henri Lartigue jmenován oficiálním fotografem francouzského prezidenta Valéry Giscard d'Estainga.

V roce 1975 se uskutečnila první francouzská retrospektivní výstava Lartigueova díla v Musée des arts décoratifs v Paříži: Lartigue 8x80. Jacques fotografoval pro módní časopisy. Fotografoval také během natáčení filmu Adéle H od Francoise Truffauta s Isabellou Adjani.

Dne 26. června 1979 Lartigue postoupil celou svoji fotografickou produkci francouzskému státu.

Nadace se proslavila výstavou Dobrý den pane Lartigue (1980) v Galeries Nationales v Grand Palais v Paříži. Ta pak putovala na světové turné. V roce 1981 bylo otevřeno muzeum Jacques Henri Lartiguea v Grand Palais v Paříži. Lartigue dále fotografoval pro časopisy a také se věnoval osobním tématům: portrétům, krajinám, květinám a zahradám… V roce 1982 oslavil 80. výročí pořízení své první fotografie v roce 1902.

Jacques Henri Lartigue zemřel 12. září 1986 v Nice. Bylo mu 92 let.

Dílo editovat

Fotografovat začal jako 6letý, a to především svůj vlastní život a osoby v něm. V dětství byly objekty jeho fotografií hlavně přátelé a rodina při hrách – jako skáčou, běhají, staví papírové draky, plachetnice a letadla, lezou na Eiffelovu věž a podobně. Také fotografoval velmi známé sportovní události, například automobilové závody Coupe Gordon Bennett a francouzské Grand Prix, první lety pionýrů létání jako Gabriel Voisin, Louis Blériot a Roland Garros nebo tenisové hráče jako Suzanne Lenglen na tenisovém šampionátu French Open.

Jako nevyčerpatelně zvědavý amatér vyzkoušel všechny dostupné techniky. Mnoho z jeho prvních a nejznámějších fotografií bylo nasnímáno jako stereofotografie. Vytvořil obrovský počet obrázků ve všech formátech a na všechna média včetně skleněných desek v různých velikostech a samozřejmě na filmy rozměrů 2 a 1/2 palce a 35 mm.

Neúnavně zaznamenával prchavé okamžiky a metodicky uspořádával svých několik tisíc obrázků do velkého alba. Později sbírka dosáhla objemu asi 130 obrovských fotoalb, které tvořily nejskvělejší vizuální autobiografii, jaká kdy vznikla.

Zatímco v mládí prodal pár fotografií, hlavně do sportovních časopisů jako La Vie au Grand Air, ve středním věku se soustředil na malování a to se stalo jeho profesí.

Až ve věku 69 let jeho chlapecké fotografie šťastnou náhodou objevil Charles Rado z agentury Rapho, který představil Lartiguea Johnovi Szarkowskému, kurátorovi Museum of Modern Art v New Yorku. Ten obratem uspořádal výstavu jeho prací v muzeu. Následně, v roce 1963, byly fotografie vydané v časopisu Life, shodou okolností v čísle, které připomínalo smrt Johna Kennedyho, čímž jeho obrázkům byla zajištěna ta nejširší publicita. V této době si přidal první jméno svého otce ke svému vlastnímu příjmení a stal se tak z něj Jacques Henri Lartigue.

Celosvětový věhlas přišel o tři roky později s jeho první knihou The Family Album (Rodinné album), následovanou Diary of a Century (Deník století), vydanou v roce 1970 ve spolupráci s Richardem Avedonem. Od té doby se staly jeho fotografie významnou částí mnoha knih a výstav.

Ve své rodné Francii se stal slavným, když byl v roce 1974 pověřen nafotografovat oficiální fotografii nově zvoleného prezidenta Francie Valéry Giscard d'Estainga. Výsledkem byla jednoduchý snímek prezidenta s národní vlajkou jako pozadím, kterou pořídil bez použití světelných pomůcek. Byl odměněn svojí první francouzskou retrospektivní výstavou v Musée des arts décoratifs následující rok.

Lartigue pokračoval ve fotografování po celou dobu posledních 30 let svého života a nakonec tak dosáhl komerčního úspěchu. Díky své popularitě dodával fotografie pro módní časopisy do konce svého života.

Ačkoliv byl velmi známý jako fotograf, Lartigue byl schopným, pokud ne přímo velmi nadaným malířem, který od roku 1922 vystavoval na oficiálních salónech v Paříži a v jižní Francii.

Výstavy editovat

Výstavy uvedené před vznikem nadace editovat

1955 – Galerie d'Orsay. První uvedení fotografií Jacques Henri Lartiguea.
1963 – Fotografie Jacques Henri Lartiguea - První výstava věnovaná Jacques Henri Lartigueovi v Museum of Modern Art v New Yorku.
1975 – Lartigue 8 x 80 - Výstava uvedená v Musée des arts décoratifs, první velká retrospektivní výstava Jacques Henri Lartiguea ve Francii.

Výstavy organizované nadací editovat

1980 – Bonjour monsieur Lartigue (Dobrý den pane Lartigue) - Galeries nationales du Grand Palais v Paříži.
1981 – Vingt années de découverte à travers l'oeuvre de Jacques Henri Lartigue (Dvacet let objevů v díle Jacques Henri Lartiguea); Zahájení stálé výstavy v Grand Palais des Champs-Elysées (avenue Winston Churchill).
1981 – Sacha Guitry a Yvonne Printemps; Výstava uvedena v Grand Palais des Champs-Elysées, Paříž.
1981 – Paysages (Krajiny); Výstava uvedena v Grand Palais des Champs-Elysées, Paříž.
1982 – Bonjour Monsieur Lartigue (Dobrý den pane Lartigue). První výstava v International Center of Photography, New York.
1983 – Femmes de mes autrefois et de maintenant (Ženy minulosti a přítomnosti). Výstava v Grand Palais des Champs-Elysées, Paříž.
1986 – Le troisième oeil de Jacques Henri Lartigue (Třetí oko Jacques Henri Lartiguea). Výstava Grand Palais des Champs-Elysées, Paříž.
1987 – Le bonheur du jour 1902-1936 (Životní štěstí, 1902-1936); Výstava uvedena v Théâtre Valli v Reggio-Emilia u příležitosti uvedení opery "Il cappello di paglia di Firenze".
1988 – Moi et les autres (Já a ostatní); Výstava v Grand Palais des Champs-Elysées, Paříž.
1989 – Les envols de Jacques Henri Lartigue (Rozlety Jacques Henri Lartiguea); Výstava v Grand Palais des Champs-Elysées, Paříž.
1990 – Rivages (Břehy); Výstava v Grand Palais des Champs-Elysées, Paříž.
1990 – Volare (Létání); Výstava uvedena v Galerie Eralov v Římě (Itálie).
1990 – Jacques Henri Lartigue à l'école du jeu (Jacques Henri Lartigue ve škole zábavy); Výstava uvedena v Grand Palais des Champs-Elysées, Paříž.
1991-1992 – Jacques Henri Lartigue; První výstava ve Španělsku : Tarazona, Valencie, Logrono, Pamplona, Gijon, Bilbao, Huesca
1993 – En route monsieur Lartigue; Výstava v Grand Palais des Champs Elysées, Paříž.
1994 – Souvenirs de mon bonheur (Vzpomínky na mé štěstí); Galleria Art Hall, Soul (Jižní Korea).
1994 – Lartigue centenary (Lartigueovo sté výročí); Výstava vybrané kolekce, The Photographers' Gallery, Londýn
1994 – Lartigue a cent ans (Lartigueovi je sto let); Výstava uvedená v Arles (Rencontres Internationales de la Photographie). Espace Electra, Fondation Electricité de France, Paříž.
1995 – Rétrospective d'un amateur de génie (Retrospektiva geniálního amatéra); První výstava v Bunkamura Museum of Art – Shibuya, Tokio (Japonsko).
1997 – La côte d’azur de Jacques Henri Lartigue; Výstava v Hôtel de Sully (Paříž).
2002 – Jacques Henri Lartigue au Pays Basque (Jacques Henri Lartigue v zemi Basků); Výstava Casino Bellevue, Biarritz.
2003 – Lartigue en hiver (Lartigue v zimě); Výstava v Musée Alpin, Chamonix.
2003 – Lartigue, l'album d'une vie (Lartigue, památník jednoho života); Výstava v Centre Georges Pompidou (Paříž).

Bibliografie (publikace) editovat

1963 – The photographs of Jacques Henri Lartigue (Fotografie Jacquese Henri Lartiguea); Katalog výstavy v Museum of Modern Art v New Yorku, 253 x 191 mm, 30 stran
1966 – Les photographies de Jacques Henri Lartigue, Un album de famille de la Belle Epoque (Fotografie Jacquese Henri Lartiguea, Rodinné album ze Zlatých časů); Ami-Guichard Edita, Lausanne 1966; Anglická edice : Boyhood Photos of Jacques Henri Lartigue, the Family Album of a Gilded Age. (Chlapecké fotografie Jacquese Henri Lartiguea, Rodinné album ze Zlatých časů); Guichard Time Life Books, New York; 235 x 295 mm, 127 stran
1970 – Diary of a century (Deník století); Viking Press, New York 1970; Weidenfeld et Nicholson, Londres 1971; Německá edice: Photo-Tagebuch unseres Jahrhunderts, Bücher Verlag, Lucerne, 1971; Francouzská edice: Instants de ma vie. Editions du Chêne, Paris 1973; 260 x 200 mm, 255 stran
1972 – Portfolio Jacques Henri Lartigue (Portfolio Jacquese Henri Lartiguea); Deset originálních fotografií podepsaných Jacques Henri Lartiguem. Editions Witkin-Berley Ltd. New York 1972
1973 – Jacques Henri Lartigue et les femmes (Jacques Henri Lartigue a ženy); Fotografie a komentáře Jacques Henri Lartiguea. Editions du Chêne, Paris 1973; Studio Vista, Londres 1974; Dutton and Co., New York 1974; 265 x 205 mm, 122 stran
1973 – Das Fest Grossen Rüpüskul; Texty Elisabeth Borchers, fotografie Jacques Henri Lartigue; Insel Verlag, Frankfurt am Main 1973
1974 – Jacques Henri Lartigue et les autos (Jacques Henri Lartigue a auta); Fotografie a komentáře Jacques Henri Lartiguea. Editions du Chêne, Paris 1974, 265 x 205 mm, 110 stran
1975 – Mémoires sans mémoire; Úryvky deníku Jacques Henri Lartiguea. Editions Robert Laffont, Paris 1975, 240 x 155 mm, 392 stran
1975 – Lartigue 8 x 80; Katalog výstavy v Musée des Arts décoratifs v Paříži. Delpire éditeur, Paris 1975, 180 x 115 mm, 144 stran
1976 – Histoire de la photographie (Historie fotografie) 2/Jacques Henri Lartigue; Nouvel Observateur/Delpire. Publié simultanément par Aperture Inc.,New York, et Delpire éditeur, Paris 1976, 210 x 210 mm, 95 stran
1977 – Mon livre de photographie (Moje kniha fotografie) Editions du Chat Perché. Flammarion, Paris 1977, 290 x 225 mm, 61 stran
1978 – Portfolio Jacques Henri Lartigue 1903-1916 (Portfolio Jacquese Henri Lartiguea 1903-1916); Time Life, New York 1978;
1980 – Les femmes aux cigarettes (Ženy s cigaretou); 96 fotografií a předmluva od J. H. Lartiguea, The Viking Press, New York 1980, 162 x 162 mm, 104 stran
1980-1981 – Les autochromes de Jacques Henri Lartigue 1912-1927 (Barevné fotografie Jacques Henri Lartiguea 1912-1927); Editions Herscher, Paris 1980, Swan Verlag (Německo) 1981, Viking Press (U.S.A.) 1981, Ash Grant (Grande-Bretagne) 1981; 252 x 285 mm, 82 stran
1980 – Bonjour Monsieur Lartigue (Dobrý den pane Lartigue); Katalog výstavy vydaný asociací l'Association des Amis de Jacques Henri Lartigue, Paris 1980; 210 x 210 mm, 83 stran
1981 – Lartigue; Collection "Les Grands Photographes"; Editions Belfond, Paris 1981, 225 x 140 mm, 122 stran
1981 – L'émerveillé, écrit à mesure 1923-1931; Úryvky deníku Jacques Henri Lartiguea. Editions Stock, Paris 1981, 220 x 130 mm, 365 stran
1982 – Bonjour Monsieur Lartigue (Dobrý den pane Lartigue); Katalog výstavy International Exhibitions Foundation, Washington 1982, 215 x 215 mm, 55 stran
1982 – I grandi fotografi. J.H. Lartigue (Velcí fotografové. J.H. Lartigue); Gruppo Editoriale Fabbri, Milan 1982, 290 x 220 mm, 63 stran
1983 – Lartigue, photographs 1970-1982 (Lartigue, fotografie 1970-1982); Editions J.-M. Dent & sons Ltd, Londres 1983, 295 x 255 mm, 107 stran
1983 – Jacques Henri Lartigue; Collection Photo Poche n°3. Centre national de la photographie, Paris 1983, 190 x 125 mm, 130 stran
1984 – Jacques Henri Lartigue: les femmes. (Jacques Henri Lartigue: ženy); Katalog výstavy "Femmes de mes autrefois et de maintenant" (Ženy minulosti a přítomnosti); Olympus, Londres 1984, 295 x 210 mm, 81 stran
1984 – Masters of photography, Jacques Henri Lartigue (Mistr fotografie, Jacques Henri Lartigue); Londres, 1984, 300 x 265 mm, 62 stran
1984 – Le Passé Composé - les 6 x 13 de Jacques Henri Lartigue; Katalog výstavy. Kolekce foto-kopií. Centre national de la photographie/Association des Amis de Jacques Henri Lartigue, Paris 1984, 260 x 280 mm, 82 stran
1985 – L'œil de l'oiseleur. Editions Desclée De Brouwer, Paris 1985, 215 x 135 mm, 122 stran
1986 - L'œil de la mémoire 1932-1985; Úryvky deníku Jacques Henri Lartiguea, z let 1932 až 1985. Editions Carrère-Lafon, Paris 1986, 240 x 150 mm, 572 stran
1986 - Jacques Henri Lartigue; Katalog výstavy "Dobrý den pane Lartigue" uvedené v Japonsku; Editions Pacific Press Service, Tokio 1986, 290 x 300 mm, 78 stran
1986 - Jacques Henri Lartigue. Album; Katalog výstav "Vingt années de découverte à travers l'œuvre de J.-H. Lartigue" a "Stran d'albums" uvedených v Musée de l'Élysée v Lausanne a v Kunsthaus v Zürichu. Editions Benteli, Berne (Švýcarsko) 1986, 215 x 290 mm, 95 stran
1987 - Jacques Henri Lartigue; Katalog výstavy "Le bonheur du jour, 1902-1936". (Životní štěstí, 1902-1936); Théâtre municipal Valli de Reggio Emilia, 1987, 300 x 240 mm, 99 stran
1988 – Le troisième œil de Jacques Henri Lartigue (Třetí oko Jacques Henri Lartiguea); Katalog výstavy. Prohlíženo steroskopicky. Editée par l'Association des Amis de Jacques Henri Lartigue. Paris, 1988, 200 × 150 × 75 mm.
1989 – Les envols de Jacques Lartigue et les débuts de l'aviation (Rozlety Jacques Lartiguea a začátků letectví); Katalog výstavy. Editions Philippe Sers/Association des Amis de Jacques Henri Lartigue, Paris 1989, 245 x 245 mm, 128 stran
1989 – Flights of Fancy, photographs by Jacques Henri Lartigue, 1904-1922; American Federation of Arts, New york, 1989, 190 x 140 mm, 20 stran
1990 - Rivages (Břehy); Katalog výstavy. Editions Contrejour/Association des Amis de Jacques Henri Lartigue, Paris 1990, 270 x 210 mm, 72 stran
1990 – La traversée du siècle (Přelom století); Editions Bordas, Paris 1990, 325 x 255 mm, 191 stran
1991 - Jacques Henri Lartigue; Katalog výstavy “Le Passé Composé, les 6 x 13 de Jacques Henri Lartigue” uvedené v Japonsku. Pacific Press Service, Tokio, 1991, 290 x 300 mm, 72 stran
1992 – Le choix du bonheur de Jacques Henri Lartigue; Collection Donation n°6. Editions la Manufacture/Association des Amis de Jacques Henri Lartigue, 1992, 310 x 245 mm, 278 stran
1993 - Madame France; Photology, Milan 1993, 190 x 135 mm, 96 stran
1994 – Jacques Henri Lartigue. Souvenirs de mon Bonheur. (Vzpomínky na mé štěstí); The Galleria Art Hall, Séoul, Corée du Sud, 1994, 276 x 230 mm, 154 stran
1994 – Jacques Henri Lartigue - Boy with a camera (Chlapec s fotoaparátem); Editions Macmillan Publishing Company, USA 1994, 235 x 260 mm, 32 stran
1994-1995 - Třísvazkový spis: Le regard d'Enfant (Z pohledu dítěte); Editions New Art Seibu. Tokio, Japonsko 1994-1995, 255 x 255 mm, 139 stran; Le regard d'Amour (Z pohledu lásky); Editions New Art Seibu. Tokio, Japonsko 1994-1995, 255 x 255 mm, 139 stran; Le Regard du Temps (Z pohledu doby); Editions New Art Seibu. Tokio, Japonsko 1994-1995, 255 x 255 mm, 139 stran
1995 – Jacques Henri Lartigue - La rétrospective d’un amateur génial (Retrospektiva geniálního amatéra); The Bunkamura Museum of Art, Asahi Shimbun, Tokio, 1995, 295 x 225 mm, 254 stran
1996 – Jacques Henri Lartigue "La fragilità dell’ attimo" (Prchavost okamžiku); Galleria Gottardo, Lugano, 1996, 240 x 220 mm, 59 stran
1997 – La Côte d'Azur de Jacques Henri Lartigue; Lartigue’s Riviera; Editions Flammarion, Paris 1997, 286 x 240 mm, 143 stran
1998 - L'Eté de Lartigue; Katalog výstavy uvedené galerií Michael Hoppen Photography; Londres, 1998, 205 x 210 mm, 20 stran
1998 - Jacques Henri Lartigue Photographe; Editions Nathan/Delpire, Paris, 1998, 290 x 300 mm. - 131 stran
2002 – Jacques Henri Lartigue au Pays Basque (Jacques Henri Lartigue v zemi Basků); Edition Atlantica, Paris, 2002, 240 x 310 mm - 156 stran
2002 – Lartigue’s winter pictures (Lartigueove zimní obrazy); Editions Flammarion, Paris, 2002, 286 x 240 mm, 144 stran
2003 – Lartigue, l'album d'une vie (Lartigue, památník jednoho života); Editions du Seuil/Centre Pompidou, Paris 2003, 330 x 240 mm, 398 stran
2004 – Jacques Henri Lartigue the invention of an artist; Princeton University Press, New Jersey 2004, 230 x 230 mm, 272 stran
2004 – Jacques Henri Lartigue Hidden depths (Tajné hlubiny); Design for life, Great Britain 2004
2004 – Lartigue ou le plaisir de la photographie (Lartigue aneb potěšení z fotografie); Editions Somogy, Paris 2004, 230 x 210 mm, 91 stran

Inspirace editovat

Americký režisér Wes Anderson je obdivovatelem Lartigueovy práce a ve svých filmech Lartiguea zmiňuje. Snímek Rushmore je založen na jedné z jeho fotografií^[2] a Lartigueova podoba byla předlohou pro portrét Lorda Madrake ve snímku Vodní život se Stevem Zissou (The Life Aquatic with Steve Zissou).

Zastoupení ve sbírkách editovat

Art Institute of Chicago, Chicago, Illinois, USA^[3]

Ocenění editovat

1984 – Cena za kulturu Německé fotografické společnosti^[4]

Nadace editovat

V roce 1979 fotograf Jacques Henri Lartigue věnoval celou fotografickou sbírku francouzskému státu. Zachováním a správou této kolekce pověřil Association des Amis de Jacques Henri Lartigue, známou jako Donation Jaques Henri Lartigue pod dohledem francouzského ministra kultury.^[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ Person - National Portrait Gallery [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ {černobílá fotografie muže}. www.lartigue.org [online]. [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-08.
↑ THE ART INSTITUTE OF CHICAGO. Featured Works [online]. USA: Art Institute of Chicago, 2009 [cit. 2009-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ "The Cultural Award of the Deutsche Gesellschaft für Photographie (DGPh)". German Society for Photography. Accessed 7 March 2017.
↑ http://www.lartigue.org/

Související články editovat

Seznam francouzských fotografů

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacques Henri Lartigue na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jacques Henri Lartigue
Donation Jacques Henri Lartigue
Dokumentární filmy o životě a tvorbě Jacques Henri Lartigua (https://web.archive.org/web/20081007124054/http://www.lartigue.org/us2/jhlartigue/filmographie/index.html)

Ukázky fotografií editovat

[1] Person - National Portrait Gallery [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (anglicky)

[2] {černobílá fotografie muže}. www.lartigue.org [online]. [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-08.

[3] THE ART INSTITUTE OF CHICAGO. Featured Works [online]. USA: Art Institute of Chicago, 2009 [cit. 2009-08-11]. Dostupné online. (anglicky)

[dgph-4] "The Cultural Award of the Deutsche Gesellschaft für Photographie (DGPh)". German Society for Photography. Accessed 7 March 2017.

[5] ttp://www.lartigue.org/

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]