Jačí vlna
Jačí vlna (mezinárodní zkratka WY) je textilní surovina ze srsti jaků domácích.[1]
Historie editovat
.jpg)
Koncem 20. století se chovalo ve světě vice než 14 milionů jaků, z jejichž srsti se získávalo asi 13 000 tun surových vláken (80 % zpracovávali chovatelé pro vlastní potřebu). [2]
Ve 2. dekádě 21. století byla udávána celosvětová roční produkce surových vláken v množství 7000 tun, z toho 85 % z čínského Himálaje a zbytek z Mongolska, Ruska a Střední Asie.[3]
Získávání vlny editovat
Vlna se získává jednou za rok tak, že se srst nejdřív vyčesává a potom stříhá. Srst sestává z vnějších hrubých chlupů a vnitřní jemné podsady. Poměr obou komponent je závislý především od stáří zvířete: z mláďat se dostává asi 1 kg vlákniny s obsahem 60-70 % jemných vláken, 2-4letá zvířata dávají cca 2 kg suroviny se 40 % jemných vláken a ze starších zvířat se mohou získat až 3 kg s výnosem po odchlupacení asi do 60 dkg jemných vláken.[4]
Vlnu určenou k prodeji odvádějí farmáři zpravidla do speciálních dílen, kde se materiál třídí podle barvy a zbavuje hrubých chlupů. O způsobu odchlupacení není veřejně nic známo, denní výkon zkušeného dělníka je zde údajně 10 kg odchlupacených vláken.[5]
Vlastnosti vláken editovat
Vlákna z podsady mají tloušťku 15-25 µm a délku 25-50 mm, chlupy s nepravidelnou dření pak tloušťku 50-90 µm a délku 130-150 mm. Obsah nežádoucích příměsí je 12,3 %.[3] Asi 60 % srstí má hnědou barvu, 10% je bílých a zbytek jsou různé odstíny barev.[5] [6]
Fyzikální vlastnosti a možnosti použití pro textilní účely jsou velmi podobné jako u kašmírových vláken, jačí vlna se prodává za 35-65 €/kg.[7] Pletené výrobky z jačí vlny mají dvojnásobnou hřejivost (udržování tepla) oproti textiliím z kašmíru. [8]
Zpracování vláken editovat
Jačí vlna se dá zpracovávat na přízi podobně jako u kašmírových vláken ručně [9]
[10] nebo na částečně upravených strojích na mykané i česané příze z ovčí vlny.
Příze z jačí vlny se dají vyrábět na prstencových dopřádacích strojích rychlostí do 10 m/min až do jemnosti 17 tex. Pevnost příze je nízká, i dvojmo skaná dosahuje maximálně 6 cN/tex. Údaje o technologii přípravy k dopřádání nejsou publikovány. [8]
Pleteniny i tkaniny z jačí vlny dosahují v maloobchodě cenovou úroveň luxusních výrobků [11] a některé známé obchody s drahými textiliemi je v 21. století začali zařazovat do svého prodejního programu.[12]
Odkazy editovat
Literatura editovat
The Yak, FAO Bangkok 2003, ISBN 92-5-104965-3
Reference editovat
- ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 423
- ↑ Origins, Domestication and Distribution of Yak [online]. FAO, 2017 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Kozlowski: Handbook of natural fibres, Woodhead Publishing 2011, ISBN 9780857095503, str. 199-200
- ↑ Yak [online]. SEAL International [cit. 2016-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-02. (anglicky)
- ↑ a b Franck: Silk, mohair, cashmere and other luxury fibres, Woodhead Publishing 2001, ISBN 1-85573-540-7, str. 166-170
- ↑ Fibre production and hides [online]. FAO, 2003 [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 344-345
- ↑ a b Preparation and Characterisation [online]. Fibres & Textiles, 2015-03-14 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spinning Yak [online]. YouTube, 2007-05-22 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Yak yarn [online]. arnica, 2017 [cit. 2017-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-02. (anglicky)
- ↑ Yak Hair Blanket [online]. Manufactum, 2017 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOULKES, Nick. Fabrics Even Finer than Cashmere. Newsweek [online]. 2010-11-04 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. (anglicky)