Ja'akov Šimšon Šapira
Ja'akov Šimšon Šapira (hebrejsky: יעקב שמשון שפירא, žil 11. dubna 1902 – 14. listopadu 1993) byl izraelský právník a politik. V letech 1948 až 1950 byl prvním izraelským Generálním prokurátorem a v 60. a 70. letech byl ve dvou funkčních obdobích ministrem spravedlnosti.
| Ja'akov Šimšon Šapira יעקב שמשון שפירא | |
|---|---|
 Šapira na fotografii z roku 1951 | |
| 8. a 10. ministr spravedlnosti Izraele | |
| Ve funkci: 12. září 1972 – 1. listopadu 1973 | |
| Předchůdce | Golda Meirová |
| Nástupce | Golda Meirová |
| Ve funkci: 12. ledna 1966 – 13. června 1972 | |
| Předchůdce | Dov Josef |
| Nástupce | Golda Meirová |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ma'arach (dříve Mapaj) |
| Narození | 11. dubna 1902 Jelizavetgrad, Ruské impérium (nyní Kropyvnyckyj, Ukrajina) |
| Úmrtí | 14. listopadu 1993 (91 let) Izrael |
| Místo pohřbení | židovský hřbitov na Olivové hoře |
| Kneset | 2., 3., 7. |
| Profese | politik, advokát a lékař |
| Náboženství | judaismus |
| Commons | Yaakov Shimshon Shapira |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Narodil se v Jelizavetgradu v Ruském impériu (dnešní Kropyvnyckyj, Ukrajina). Studoval na ješivě a posléze vystudoval medicínu na univerzitě v Charkově. Byl aktivní v sionistickém socialistickém hnutí a za své aktivity byl v letech 1923 až 1924 vězněn. Po svém propuštění podnikl aliju do britské mandátní Palestiny, kde v Petach Tikvě pracoval jako sadař, a kde vstoupil do skupiny „Vítězství pracujících.“ Byl jedním ze zakladatelů kibucu Giv'at ha-Šloša. Působil rovněž jako tajemník strany Achdut ha-Avoda v Jeruzalémě a člen jeruzalémské rady pracujících.[1]
Vystudoval právo na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a stal se certifikovaným právníkem. V roce 1934 se přestěhoval do Haify, kde si otevřel právnickou kancelář, kterou provozoval až do roku 1948. Před britskou mandátní správou mimo jiné zastupoval Haganu a další skupiny. Po založení Izraele se stal generálním ředitelem na ministerstvu spravedlnosti a v letech 1948 až 1950 prvním Generálním prokurátorem.[1]
Ve volbách v roce 1951 byl zvolen poslancem za stranu Mapaj a během svého funkčního období byl členem parlamentního výboru práva a spravedlnosti, ústavního výboru a výboru pro bydlení. Během třetího Knesetu byl předsedou poslaneckého klubu Mapaje. V roce 1955 rezignoval na svůj poslanecký mandát po obviněních, že jeho angažovanost v naftařském obchodním prostředí není patřičná pro zástupce strany pracujících. V letech 1966 až 1973 (až na krátké období v roce 1972, kdy byl nahrazen Goldou Meirovou) byl ministrem spravedlnosti. Ve volbách v roce 1969 byl zvolen poslancem Knesetu za stranu Ma'arach (následovnici Mapaje) a opět působil v řadě parlamentních výborů.[1] Jako ministr spravedlnosti se po šestidenní válce postavil proti anexi východního Jeruzaléma. Po jomkipurské válce v roce 1973 rezignoval na svůj vládní post poté, co nebyl vyslyšen jeho požadavek na odvolání Moše Dajana z postu ministra obrany.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ya'akov Shimshon Shapira na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Shapira, Yaakov Shimshon [online]. The Israeli Labor movement [cit. 2008-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-02. (hebrejsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ja'akov Šimšon Šapira na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Ja'akov Šimšon Šapira
