Wikipedie

Jícnovka

rod rostlin

Jícnovka[1] (Eustoma) je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to převážně jednoleté byliny s jednoduchými listy a velkými, nápadnými květy zvonkovitého tvaru. Rod zahrnuje 1 až 3 druhy (v závislosti na pojetí) a je rozšířen v Americe od USA po sever Jižní Ameriky a na Karibských ostrovech. Jícnovka velkokvětá je pěstována v celé řadě okrasných kultivarů jako okrasná květina vhodná k řezu a je nabízena i na pultech českých květinářství.

Jak číst taxoboxJícnovka
alternativní popis obrázku chybí
Jícnovka Eustoma exaltatum
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďhořcovité (Gentianaceae)
Rodjícnovka (Eustoma)
Salisb., 1806
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kultivar jícnovky velkokvěté (Eustoma grandiflorum)

Popis editovat

Jícnovky jsou vzpřímené, zpravidla jednoleté (výjimečně krátce vytrvalé), lysé, ojíněné byliny s jednoduchými, vstřícnými, přisedlými, na bázi zpravidla objímavými listy. Čepel listů je celokrajná, se 3 souběžnými žilkami. Spodní listy bývají nahloučené v přízemní růžici. Lodyha je přímá nebo vystoupavá. Květy jsou modré, bílé, růžové nebo purpurové, velké a vyrůstající na dlouhých stopkách, jednotlivé nebo ve vrcholičnatých latách. Kalich je hluboce členěný na 5 až 6 úzkých laloků. Koruna je zvonkovitá, s krátkou korunní trubkou a 5 až 6 laloky. Tyčinek je 5 nebo 6 a jsou přirostlé v ústí koruny. Semeník je svrchní a obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky. Čnělka je nitkovitá, zakončená dvoulaločnou bliznou. Plodem je podlouhlá nebo vejcovitá tobolka pukající 2 chlopněmi a obsahující velmi mnoho drobných semen.[2][3]

  •  
    Květ divoké formy E. grandiflorum
  •  
    Detail květu E. exaltatum

Rozšíření editovat

Rod jícnovka zahrnuje 3 druhy. Je rozšířen v Americe od USA po sever Jižní Ameriky a na Karibských ostrovech. Centrum rozšíření je v Mexiku, kde jsou zastoupeny všechny 3 druhy. Největší areál rozšíření má druh Eustoma exaltatum.[4][5] Tento druh byl zavlečen i do Austrálie.[6]

Jícnovky rostou zejména na narušených místech, travnatých pláních a borových lesích, často v sušších oblastech.[7]

Taxonomie editovat

Rod Eustoma je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Chironieae a subtribu Chironiinae. Nejblíže příbuznými rody jsou zavilka (Sabatia) a Gyrandra, mezi další blízce příbuzné rody ze stejného subtribu náleží mimo jiné zeměžluč (Centaurium) a žlutnice (Blackstonia).[8]

Rod byl v minulosti na základě podobné morfologie pylu řazen do příbuzenstva rodu Lisianthius z tribu Potalieae a někdy byl do něj i vřazován.[8] Později se zjistilo, že rod Eustoma nemá na tuto skupinu blízké příbuzenské vazby, označení lisianthus se však v angličtině vžilo a rostlina je tímto názvem triviálně označována dosud.

Pojetí rodu je dosud neustálené, v některých zdrojích jsou uváděny 3 druhy (např. [7][9]), jiné uvádějí jen 2 druhy (např. [8]) nebo dokonce druh jediný ([10]). Název rodu je složeninou řeckých slov ευ- (příjemný, dobrý) a στόμα ( stoma - ústa).

Zástupci editovat

Význam editovat

Jícnovka velkokvětá je pro své velké a nápadné květy křehkého vzhledu oblíbenou okrasnou rostlinou. Byla vypěstována celá řada kultivarů s plnými květy se zvětšeným počtem korunních lístků a v celé škále barevných odstínů. Mezi hlavní oblasti pěstování a šlechtění náleží zejména Japonsko a Nový Zéland. Pěstuje se zejména k řezu, také však jako pokojová nebo venkovní okrasná letnička. Kvete v létě.[7]

Nálev z listů E. exaltata je v Guyaně používán jako odčervovadlo.[11] Do genomu jícnovky velkokvěté byl v rámci genového inženýrství vpraven gen pro svítící protein získaný z medúzy Aequorea victoria (publikováno v roce 2001).[12]

  •  
    Okrasný plnokvětý kultivar jícnovky velkokvěté
  •  
    Řezaná jícnovka velkokvětá ve váze
  •  
    Světélkující medúza Aequorea victoria

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ STANDLEY, Paul C.; WILLIAMS, Louis O. Flora of Guatemala. Gentianaceae. Fieldiana. Jun. 1969, čís. 24(8), No.4. 
  3. ↑ VILLARREAL, José Ángel. Flora del Bajío y de regiones adjacentes. Fasc. 65: Gentianaceae. [s.l.]: [s.n.], 1998. (španělsky) 
  4. ↑ VILLARREAL-QUINTANILLA, José Ángel. Flora del Valle de Tehuacán-Cuicatlán. Fascículo 60: Gentianaceae. Mexico: Instituto de Biología UNAM, 2008. ISBN 970-32-5091-2. (španělsky) 
  5. ↑ VILLARREAL-QUINTANILLA, José Ángel. Flora de Veracruz. Fascículo 121: Gentianaceae. [s.l.]: Instituto de Ecologia, 2001. (španělsky) 
  6. ↑ RANDALL, R.P. The introduced flora of Australia and its weed status. [s.l.]: CRC for Australian Weed Management, 2007. ISBN 978-1-920932-60-2. (anglicky) 
  7. ↑ a b c STRUWE, Lena. Eustoma [online]. Gentian Research Network, 2003 [cit. 2016-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08. (anglicky) 
  8. ↑ a b c MANSION, Guilhem; STRUWEB, Lena. Generic delimitation and phylogenetic relationships within the subtribe Chironiinae (Chironieae: Gentianaceae), with special reference to Centaurium: evidence from nrDNA and cpDNA sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2004, čís. 32. 
  9. ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ JORDAN, Brian R. (ed.). The molecular biology and biotechnology of flowering. [s.l.]: CABI, 2006. ISBN 978-1-84593-042-4. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jícnovka&oldid=20332063“