Možná hledáte: Ivo ze Chartres.

Ivo Bretaňský, také Ivo Hélory (francouzsky Yves Hélory de Kermartin nebo Yves de Tréguier; 17. října 1253, Minihy-Tréguier19. května 1303 tamtéž) byl církevní soudce a obhájce. Ve 14. století byl prohlášen za svatého papežem Klementem VI.

Svatý
Ivo Bretaňský
Kněz
Narození1253
Minihy-Tréguieru
Úmrtí19. května 1303
Minihy-Tréguier nebo Louannec
Svátek19. května
Státní občanstvíFrancie
ŘádTřetí řád svatého Františka
Vyznáníkatolická církev
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
PatronemBretaně, právníků a chudých
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Studoval na proslulých teologických školách v Orleánsu i v Paříži. Díky svým znalostem se stal církevním soudcem již ve velmi mladém věku. Své povolání však vykonával svědomitě. Byl velmi pokorný a oplýval křesťanskou láskou.[zdroj?] Brzy si jeho kvalit všiml biskup z Tréguier a chtěl ho do svých služeb. Ivo tedy přijal kněžské svěcení a stal se biskupovým právníkem. Obhajoval hlavně chudé, protože ti si právníka nemohli dovolit. Ve svém panském domě brzy vybudoval sirotčinec, nemocnici, útulek a jídelnu pro chudé. Sám světec spával na zemi. Při tomto velkém vypětí brzy onemocněl a byl upoután na lůžko. Když už tedy nemohl pomáhat chudým hmotně, pomáhal jim duchovně a 19. května 1303 zemřel.

 
Socha sv. Iva na Karlově mostě v Praze

Je patronem Bretaně a právníků (soudců, advokátů, notářů), také farářů, soustružníků, chudých, sirotků a opuštěných dětí. Pomocník při soudních sporech.[1] Zobrazován bývá v soudcovském taláru se svitky v ruce a provazem, obklopen chudými.

Tento světec má svoji sochu i na pražském Karlově mostě, jejímž autorem je Matyáš Bernard Braun. Socha byla vytvořena roku 1708 na zakázku právnické fakulty, jejímž je Ivo Bretaňský patronem.[2]

Reference editovat

  1. GLET, Jiří. Svatí na Karlově mostě (I. část) [online]. Stastniseniori.cz, 2013-11-18 [cit. 2015-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-02. 
  2. Sv. Ivo [online]. Praha: Muzeum Karlova mostu [cit. 2015-02-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat