Wikipedie

Italské historické státy

seznam na projektech Wikimedia

Území dnešní Itálie bylo po zhroucení Západořímské říše v roce 476 a následných barbarských nájezdech, až do doby sjednocení Itálie v roce 1860, konglomerací městských států, republik a dalších nezávislých entit.

Znak Italského království (1890)

Následující seznam zahrnuje italské státy této éry:

Raný středověk editovat

Vrcholný středověk editovat

 
Politická mapa Itálie v roce 1000
 
Politická mapa jižní Itálie v roce 1112

Státy Svaté říše římské editovat

Státy jižní Itálie editovat

Judikáty sardinské editovat

Ostatní státy editovat

Pozdní středověk editovat

 
Itálie v roce 1494, před vypuknutím první italské války

Po italských válkách (1494–1559) editovat

 
Habsburské državy v Evropě v době abdikace Karla V.,
mapa z Cambridge Modern History Atlas, 1912

Mírové smlouvy z Cateau-Cambrésis mezi Alžbětou I. a francouzským králem Jindřichem II. ze 2. dubna a Jindřichem II. a Filipem II. Španělským ze 3. dubna 1559 v Le Cateau-Cambrésis mj. zavázaly Francii k navrácení Piemontu a Savojska savojskému vévodovi, a Korsiku Janovské republice. Ještě významnějším bodem smlouvy bylo potvrzení přímé španělské vlády na Milánem, Neapolí, Sicílií, Sardinií a státem Presidi, a nepřímé vlády (skrze nadvládu nad Toskánskem, Janovem a dalšími menšími státy) severní Itálie. Přirozeným spojencem byl také papež. Jedinými skutečně nezávislými entitami na Apeninském poloostrově tak byly pouze Savojské vévodství a Benátská republika.

Po válce o španělské dědictví (1701–1714) editovat

 
Politická mapa Itálie v roce 1796

Po ujednáních utrechtského míru se španělské državy ve Evropě rozdělily. Savojskému vévodství v Itálii připadla Sicílie a části Milánského vévodství, zatímco Karel VI. (arcivévoda rakouský) získal Neapolské království, Sardinii a kus Milánského vévodství spolu s dalšími menšími státy.

Během napoleonské nadvlády (1792–1815) editovat

 
Politická mapa Itálie v roce 1810

Republiky přidružené k revoluční Francii editovat

Klientské státy Prvního Francouzského císařství editovat

Ostatní státy editovat

Od Restaurace po Risorgimento editovat

 
Politická mapa Itálie v roce 1843

Po porážce napoleonské Francie byl roku 1815 svolán Vídeňský kongres, který měl přepsat mapu evropského kontinentu. V Itálii byl kongresem obnoven přednapoleonský stav nezávislých vlád, byť přímo řízených nebo silně ovlivněných hlavními evropskými mocnostmi, zejména Rakouskem. Kongres také ukončil existenci dvou republik: Janov byl anektován Sardinií a Benátky spojeny s Milánem do nového království v rámci Rakouského císařství. Boj za sjednocení Itálie byl vnímán především jako agitace proti habsburskému rodu, neboť Rakousko přímo ovládalo převážně italskojazyčnou severovýchodní část dnešní Itálie a zároveň bylo největší silou proti sjednocení. Rakouské císařství energicky potíralo nacionalistické nálady na Apeninském poloostrově, podobně jako jinde na svých územích.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of historic states of Italy na anglické Wikipedii.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Italské_historické_státy&oldid=22757271“