Ira Levin
Ira Levin (27. srpna 1929 v New Yorku – 12. listopadu 2007 v New Yorku[1]) byl americký spisovatel, autor divadelních her a písní.
| Ira Levin | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. srpna 1929 Bronx |
| Úmrtí | 12. listopadu 2007 (ve věku 78 let) Manhattan |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Povolání | scenárista, romanopisec, spisovatel, autor sci-fi a textař |
| Alma mater | Newyorská univerzita Horace Mann School Drake University |
| Žánr | spekulativní fikce |
| Významná díla | Rosemary má děťátko Stepfordské paničky |
| Ocenění | Edgar Allan Poe Award for Best First Novel (1954) The Grand Master (2003) Prometheus Award |
| Podpis |  |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se během hospodářské krize v židovské rodině na Manhattanu. Jeho otec měl hračkářství. Později se rodina přestěhovala do Bronxu. Po absolutoriu studia filozofie a angličtiny na New York University psal Levin scénáře pro televizi. Svůj první román Polib mne a zemřeš (A Kiss Before Dying) napsal ve svých 22 letech. Levin byl neobyčejně nadaný a přizpůsobivý autor, vynikající autor v žánru thrilleru a v komediálním žánru. Napsal například hru No Time For Sergeants, podle které byl později natočen populární film.[2]
Levinovým největším divadelním úspěchem je komediální thriller Osidla smrti (Deathtrap) uváděný na Broadwayi od 26. února 1978 do 13. června 1982. Jedná se o jednu z nejdéle uváděných her na Broadwayi. V roce 1982 byl podle hry natočen film s Christopherem Reevem a Michaelem Cainem.
Nejznámější Levinův román je Rosemary má děťátko (Rosemary's Baby), hororový příběh o satanismu. Kniha byla zfilmována, stejně jako jeho další romány Polib mne a zemřeš (dvakrát), Hoši z Brazílie (The Boys from Brazil, dvakrát), Stepfordské paničky (The Stepford Wives, dvakrát) a Někdo se dívá (Sliver). V knize Hoši z Brazílie Levin píše o nacistickém válečném zločinci Josefu Mengelem, snažícím se vytvořit armádu Hitlerových klonů. Působivost románu umocňuje realistické podání příběhu.
Stephen King popsal Levina jako „švýcarského hodináře napínavých románů, který z nás ostatních dělá levné stánkové prodejce“. Chuck Palahniuk označuje ve své knize Podivnější než fikce: pravdivé příběhy (Stranger Than Fiction: True Stories) Levinovo dílo za „chytré, aktualizované verze legend, které si lidé našich kultur vždy vyprávěli“.
Dílo editovat
Romány editovat
- Polib mne a zemřeš (A Kiss Before Dying, 1952)
- Rosemary má děťátko (Rosemary's Baby, 1967)
- Ten báječný den (This Perfect Day, 1970)
- Stepfordské paničky (The Stepford Wives, 1972)
- Hoši z Brazílie (The Boys from Brazil, 1976)
- Někdo se dívá (Sliver, 1991) Tento román byl zflimován v roce 1993 - Někdo se dívá (The Sliver).
- Rosemary a její syn (Son of Rosemary, 1997)
Hry editovat
- No Time For Sergeants (1956)
- Interlock (1958)
- Critic's Choice (1962)
- General Seeger (1962)
- Dr. Cook's Garden (1968)
- Veronica's Room (1974)
- Osidla smrti (Deathtrap, 1978) – nominace na Tony Award za nejlepší hru
- Break a Leg: A Comedy in Two Acts (1981)
- Cantorial (1982)
Muzikály editovat
- Drat! The Cat! (1965) – scénář a texty písní
Reference editovat
- ↑ iDNES.cz; ČTK; miz. Zemřel autor horroru Rosemary má děťátko. iDnes.cz [online]. 2007-11-13 [cit. 2015-12-26]. Dostupné online.
- ↑ No Time for Sergeants [online]. IMDb [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ira Levin na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ira Levin
- Ira Levin na Internet Broadway Database
- Ira Levin v Internet Movie Database (anglicky)
