Inter mirifica
Inter Mirifica, dekret o sdělovacích prostředcích, je dokument, který vznikl během Druhého vatikánského koncilu. Přijat byl v poměru 1960 proti 164 hlasům biskupů. Vyhlášen byl papežem Pavlem VI. 4. prosince 1963. Název dokumentu vychází z jeho prvních slov „Inter mirifica technicae artis inventa“ („Z podivuhodných technických vynálezů“).
Církev tímto textem reagovala na rostoucí vliv masových médií ve společnosti: „Matka církev dobře ví, že tyto prostředky při správném používání prokazují lidstvu velké služby, neboť velmi přispívají k osvěžení a vzdělání ducha a k šíření i upevňování Božího království. Církev také ví, že jich mohou lidé používat proti záměru božského Stvořitele a k vlastní škodě.“ Dokument, který má 24 bodů rozdělených do dvou kapitol, podpořil právo všech lidí na světě na přesné a necenzurované informace. Zároveň však apeloval na mravní odpovědnost novinářů, aby měli vždy na zřeteli obecné blaho. Zdůraznil také povinnost rodičů chránit děti před tiskovinami se závadným obsahem. Dekret vyzval k rozvoji katolicky orientovaného tisku a televizního i rozhlasového vysílání, sloužícího jako užitečný nástroj pastorace, a ke zvyšování mediální gramotnosti duchovních i laiků.
Jako důsledek tohoto dokumentu byla roku 1964 založena Papežská rada pro sdělovací prostředky. Katolická církev také od roku 1967 slaví neděli před Letnicemi jako Světový den sdělovacích prostředků.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inter Mirifica na slovenské Wikipedii.