Ilja Afroimovič Turičin

ruský sovětský novinář a spisovatel

Ilja Afroimovič Turičin (rusky Илья Афроимович Туричин) (27. ledna 1921, Petrohrad[1]23. ledna 2001, Petrohrad) byl ruský sovětský novinář a spisovatel známý především svou tvorbou pro děti a mládež.[2]

Ilja Afroimovič Turičin
Narození27. ledna 1921
Petrohrad, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Úmrtí23. ledna 2001
Petrohrad, RuskoRusko Rusko
Povolánínovinář a spisovatel
Národnostruská
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Žánrliteratura pro děti
Významná dílaNepokořený les
OceněníŘád Vlastenecké války 1. třídy
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Turičin se narodil roku 1921 v Petrohradě jako syn vědeckého pracovníka. Po skončení střední školy byl roku 1939 přijat na leningradský Divadelní institut. Za druhé světové války přerušil svá studia a dobrovolně se přihlásil na frontu. Zúčastnil se bojů o Moskvu a byl vážně zraněn.[2]

Po skončení války svá studia dokončil a od roku 1946 účinkoval v divadlech v Nižním Tagilu a v Kalininu (dnes Tver). Po roce se vrátil do Leningradu a pracoval jako novinář v Leninských jiskrách (Ленинские искры). Od roku 1947 se plně věnoval literatuře.[2]

Dílo editovat

  • Крайний случай (Extrémní případ), novela.
  • Кураж (Kuráž), román, příběh dvou bratrů, kteří pracují jako artisté v cirkusu a kteří se během Velké vlastenecké války aktivně zapojí do boje proti nacistům.
  • Братья (Bratři), román.
  • Весна сорок пятого (Jaro čtyřicátého pátého), román.
  • Сердце солдата (Srdce vojáka).
  • Закон тридцатого (Zákon třicátého), román o prvních milostných vztazích žáků deváté třídy jedné leningradské školy.
  • Ленинградские повести (Leningradské povídky), povídky.
  • Недремлющий лес (Nepokořený les), vyprávění o partyzánském odboji v Bělorusku za druhé světové války.

Česká vydání editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat