Ilarion
Ilarion, též Hilarion (rusky Иларион; † 11. století) byl kyjevský metropolita, první neanonymní autor z období Kyjevské Rusi.[1] Na kyjevském metropolitním stolci byl prvním mužem ruského původu.[2][3] Jeho působení mělo značný význam pro upevnění ruského raněstředověkého státu.[4]
| Svatý Ilarion | |
|---|---|
| kyjevský metropolita | |
 Kyjevský metropolita Ilarion | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ? |
| Datum úmrtí | 11. století |
| Povolání | kněz a spisovatel |
| Svatořečení | |
| Svátek | 11. říjen |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Datum jeho narození není známo.[2] Dle Nestorovy kroniky byl Ilarion poustevník, který žil u Kyjeva.[1] Působil i jako jeromonach (mnich vysvěcený na kněze) v chrámu svatých Apoštolů v Berestově (sídlo knížete) u Kyjeva.[5] V roce 1051 ho za pomoci kyjevského knížete Jaroslava I. synoda zvolila kyjevským metropolitou a poté byl vysvěcen v chrámu Svaté Sofie.[5] V úřadě pravděpodobně působil pouze krátce – v letech 1051–1054.[6] Po smrti Jaroslava I. v únoru 1054 se zřejmě vzdal pozice metropolity, protože v roce 1055 je už jako metropolita doložen Řek Efraim[5]. Více o osudu Ilariona není známo – ani datum jeho smrti.[1]
Dílo editovat
Ilarion pravděpodobně uměl řecky[6], možná v mládí v Byzanci studoval.[5] Určitě znal řadu byzantských teologických spisů a rovněž písemnictví jižních Slovanů - Bulharů.[2]
Jeho nejvýznamnějším dílem je spis (resp. velikonoční kázání) Slovo o zákoně a milosti, ve kterém „... demonstruje přednosti křesťanství před judaismem ..." a „... [poukazuje] na samostatnost církve na Kyjevské Rusi".[3]
Jeho dalším dílem je Ispovidanije vеry (Vyznání víry), které vzniklo přibližně v roce 1051.[6] U jiných textů se nepodařilo autorství přesvědčivě dokázat.
Ilarionova originalita ukazuje, jak rychle Kyjevská Rus přijala byzantskou kulturu a jak z ní uměla vlastním způsobem čerpat.[7]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ilarion na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c ILARION. In: Slovník ruskej literatúry 11.-20. storočia. Bratislava: Veda, 2007. ISBN 978-80-224-0967-4.
- ↑ a b c ILARION. In: BOTURA, Mojmír a kol. Slovník ruských spisovatelů od počátků ruské literatury do roku 1917. Praha: Lidové nakladatelství, 1978.
- ↑ a b ILARION. In: POSPÍŠIL, Ivo et al. Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-068-3.
- ↑ ILARION, metropolita. In: HRALA, Milan (ed.). Slovník spisovatelů. Sovětský svaz: literatura ruská, ukrajinská a běloruská, literatury sovětského Pobaltí, literatury Sovětského východu. 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. s. 482.
- ↑ a b c d Ilarion. In: VAVŘÍNEK, Vladimír; BALCÁREK, Petr. Encyklopedie Byzance. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-485-2.
- ↑ a b c ILARION. In: The Oxford Dictionary of Byzantium / edited in chief Alexander P. Kazhdan. New York : Oxford University Press, 1991. 2338 s. ISBN 0-19-504652-8. s. 985. (anglicky)
- ↑ DVORNÍK, František. Zrod střední a východní Evropy: Mezi Byzancí a Římem. Praha: Prostor, 2008. ISBN 978-80-7260-195-0.
Literatura editovat
- Ilarion. In: Pravoslavnaja enciklopedija. Moskva: Cerkovo-naučnyj centr "Pravoslavnaja enciklopedija", 2009. Dostupné online. ISBN 978-5-89572-040-0. (rusky)
- Ilarion. In: LICHAČOV, Dmitrij Sergejevič (ed.). Slovar knižnikov i knižnosti dřevní Rusové. Leningrad: Nauka, 1987. Dostupné online s. 198-204. (rusky)
Překlady editovat
- Písemnictví ruského středověku : od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského : výbor textů 11.-14. stol. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1989. ISBN 80-7021-016-8. s. 34-55.
- Ruská středověká literatura: od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského : výbor textů 11.-14. století. Vyd. 2., V nakl. Pavel Mervart 1. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2013. (Pro Oriente; sv. 20) ISBN 978-80-7465-046-8. s. 39-61.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilarion na Wikimedia Commons
