Ignacy Łukasiewicz
Jan Józef Ignacy Łukasiewicz [wukaševič] (8. března 1822, Zaduszniki u Baranów Sandomierski – 7. ledna 1882, Chorkówka) byl polský lékárník a chemik, průkopník zpracování ropy a vynálezce petrolejové lampy.
| Ignacy Łukasiewicz | |
|---|---|
 A. Grabowski: Ignacy Łukasiewicz | |
| Narození | 8. března 1822 nebo 23. března 1822 Zaduszniki,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. ledna 1882 (ve věku 59 let) Chorkówka,  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Alma mater | Jagellonská univerzita |
| Povolání | chemik, farmaceut, akademik, vynálezce, podnikatel a politik |
| Choť | Honorata Łukasiewiczová |
| Příbuzní | Franciszek Łukasiewicz (sourozenec) |
| Funkce | poslanec Haličského zemského sněmu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v malé obci v jihovýchodním Polsku (tehdejší Haliči), v letech 1832–1836 studoval gymnázium v nedalekém Řešově a pak vstoupil do učení jako lékárník v Łańcutu. Roku 1846 byl zatčen jako člen tajné odbojové skupiny, ale v následujícím roce propuštěn. Od roku 1848 pracoval v lékárně ve Lvově, od roku 1850 studoval farmacii na Jagellonské univerzitě v Krakově a pracoval jako laborant v továrně v Dabrowé. Mezi lety 1856–1865 založil tři rafinerie ropy, která se tehdy v okolí těžila. Roku 1857 se oženil a od roku 1858 byl nájemcem lékárny v Jasło. Zemřel jako bohatý muž a mecenáš, člen Haličského sněmu.
Vynálezce editovat
Už v Dabrowé se poprvé setkal s ropou, která se tehdy těžila ze studní. Rozpoznal možnosti této látky a podle postupu, který vynalezl Kanaďan Abraham Gesner, začal ve Lvově destilovat petrolej. Roku 1853 zkonstruoval po mnoha pokusech funkční petrolejovou lampu, kterou od 30. března 1853 osvětloval lvovskou lékárnu „Pod Złotą Gwiazdą”, v níž pracoval. Téhož roku byl pozván do piaristické nemocnice ve Lvově, aby zajistil osvětlení pro operaci slepého střeva. Jasné a klidné světlo udělalo takový dojem, že nemocnice objednala větší počet petrolejek, které Lukasiewicz s klempířem vyráběli a prodávali. Nemocnice ve Lvově začala pravidelně používat jeho petrolejky 31. července 1853.[1] Nedali si však vynález patentovat a velmi brzy se lampy vyráběly i ve Vídni, v Paříži, v Praze a v USA. Roku 1853 zařídil první veřejné osvětlení v Gorlici a v okolí Krosna pak se společníky dále zdokonalovali také těžbu ropy z hlubších šachet, kde byla kvalitnější. Celá oblast se tak v druhé polovině 19. století rozvinula ve třetí největší oblast těžby na světě.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignacy Łukasiewicz na německé Wikipedii.
- ↑ SOMBATHY, Erik. Múzeum ropného a plynárenskeho priemyslu Ignáca Lukasiewicza, Bóbrka, Polsko. MONTANREVUE. Prosinec 2016, roč. IX, čís. 4, s. 20, 21. ISSN 1337-9682. (slovensky)
- ↑ http://www.biographien.ac.at/oebl_5/364.pdf
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignacy Łukasiewicz na Wikimedia Commons - (německy) Článek v Österreichisches Biographisches Lexikon, sv. 5, str. 364
- (polsky) Stránky Lukasiewiczova muzea ropného průmyslu v Bóbrce
- (polsky) Turistická trasa Szlak naftowy v Haliči
