Hvězda (letohrádek)

renesanční letohrádek v oboře Hvězda v Praze-Liboci

Letohrádek Hvězda (německy Schloss Stern) je renesanční letohrádekoboře HvězdaPraze-Liboci, vzdálený asi 7 km západně od středu města v městské části Praha 6. Je originálním příkladem české renesanční architektury.

Královský letohrádek Hvězda
Letohrádek Hvězda, čelní pohled
Letohrádek Hvězda, čelní pohled
Účel stavby

Královský lovecký letohrádek

Základní informace
Slohrenesance
ArchitektiGiovanni Battista Aostalli de Sala a Giovanni Lucchese, po nich Hans Tirol a Bonifác Wolmut
Výstavba15551556
Přestavbapolovina 19. století, osmdesátá léta 20. století
Stavebníkčeský král Ferdinand I.
Současný majitelčeský stát
Poloha
Adresaulice, č.p., Praha 6 - Liboc, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška390 m
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky11722/1-1500 (PkMISSezObrWD) (součást památky Letohrádek Hvězda, obora a bojiště Bílá Hora)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Pohled na letohrádek a oboru z Bílé Hory
 
Kámen s citátem A. Bretona. Foto: Jana Stejskalová
 
Letohrádek Hvězda v noci

Oboru Hvězda v lese Malejově nad vsí Liboc zřídil roku 1530 král Ferdinand I., který ji později nechal obehnat zdí. Tehdy byla ještě zvána prostě Nová královská obora.

Letohrádek Hvězda byl postaven v letech 15551556 podle plánů králova mladšího syna, rakouského arcivévody Ferdinanda Tyrolského, dlouholetého místodržícího v Čechách. Ferdinand Tyrolský sám položil základní kámen k letohrádku 27. června 1555. Stavbu prováděli nejprve Juan Maria Avostalis del Pambio a Giovanni Lucchese, po nich Hans Tirol a Bonifác Wolmut.

Letohrádek byl v roce 1952 přestavěn a do roku 1996 zde bylo Muzeum A. Jiráska a M. Alše. V roce 1962 byl zařazen na seznam národních kulturních památek.

U příležitosti výstavy k 450. výročí založení letohrádku v roce 2005, byl v areálu instalován pamětní kámen, připomínající návštěvu francouzského surrealisty André Bretona v roce 1934, s úryvkem z jeho románu L'amour fou / Šílená láska a vytesaným autografem:

À flanc d'abîme, construit en pierre philosophale, s'ouvre le château étoilé.
Na okraji propasti se otvírá zámek, postavený z kamene mudrců, zámek ve tvaru hvězdy.
(přeložil Zbyněk Havlíček)

Popis editovat

Dvoupatrový letohrádek na unikátním půdorysu šesticípé hvězdy (díky kterému získal své jméno) patří do skupiny tzv. filosofických staveb a uvnitř vyniká bohatou štukovou výzdobou. V současné době je zpřístupněn veřejnosti a uvnitř je umístěna expozice o bitvě na Bílé hoře, která se odehrála nedaleko od obory.

[1600] Odtud jsme odjeli si prohlédnout Hvězdu, což je zámek uprostřed parku, který náleží císaři. Zámek je zbudován v podobě hvězdy a má tři podlaží, z nichž prvé a druhé se navzájem podobají; je v nich po šesti místnostech se šesti chodbami, jež je spojují, kdežto poschodí třetí tvoří jediná veliká síň bez jediného sloupu, rovněž ve tvaru hvězdy. Aleje parku jsou převelice široké a je tam velké množství zvěře, mezi jiným divocí tuři nadměrné velikosti a černé srsti.
—  Pierre Bergeron[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 62. 

Literatura editovat

  • BAŽANT, Jan a BAŽANTOVÁ, Nina. Vila Hvězda v Praze, Festinalentepress, 2013 Praha ISBN 978-80-260-4607-3.
  • DOBALOVÁ S., HAUSENBLASOVÁ J., MUCHKA I. P., PURŠ I., Hvězda, Arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu, 571 s., Artefactum Praha, 2014, ISBN 978-80-86890-66-1
  • KOBRLOVÁ, Z. (ed). Já, Hvězda. Průvodce renesanční perlou střední Evropy. Praha, Památník národního písemnictví, 2014.
  • MÁDL, Karel Boromejský. Z Prahy a z Čech : Kostel sv. Jiří, Potvorov, Prašná brána, Hvězda, Fresky v Týnském dvoře. Praha: Bursík & Kohout, 1890. Dostupné online. - kapitola Hvězda. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat