Humphrey z Gloucesteru
Humphrey z Lancasteru, vévoda z Gloucesteru (3. října 1390 – 23. února 1447) byl anglický šlechtic a po jistý čas regent Anglie. Byl pátým synem anglického krále Jindřicha IV. a jeho první manželky Marie de Bohun.
| Humphrey z Lancasteru | |
|---|---|
| vévoda z Gloucesteru | |
 | |
| Narození | 3. října 1390 Londýn |
| Úmrtí | 23. února 1447 (ve věku 56 let) Bury St Edmunds |
| Pohřben | katedrála v St Albans 4. března 1447 |
| Manželky | Jakobea ze Straubingu-Hollandu Eleanor Cobhamová |
| Potomci | Antigona z Gloucesteru |
| Rod | Lancasterové |
| Otec | Jindřich IV. Anglický |
| Matka | Marie de Bohun |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jméno Humphrey dostal po svém dědečkovi Humphreyovi de Bohun, hraběti z Herefordu. V roce 1414 byl Humphrey povýšen na vévodu z Gloucesteru a hraběte z Pembroke.[1] V roce 1415 nastoupil na místo lorda strážce pěti přístavů. Když v roce 1422 zemřel jeho bratr král Jindřich V., stal se regentem království a ochráncem svého mladého synovce Jindřicha VI.[2]
Kolem roku 1422 se oženil s Jakubou, vévodkyní ze Straubingu-Hollandu, dcerou vévody Viléma II. ze Straubingu-Hollandu. Manželství dalo Humphreymu titul hraběte holandského, zélandského a henegavského, který si ovšem nárokoval také burgundský vévoda Filip Dobrý.
Manželství bylo zrušeno v roce 1428 a Jakuba zemřela vyděděna v roce 1436. Gloucester se pak oženil se svou bývalou milenkou Eleanor Cobhamovou. Humphreyovy děti pravděpodobně s Eleanor Cobhamovou[3] byly Antigone Plantagenetová, která se provdala za Henryho Graye, hraběte z Tancarville, a Jan Plantagenet, který zemřel mladý.
V roce 1441 byla Eleanor Cobhamová souzena za čarodějnictví proti králi. Byla obviněna ze snahy zabezpečit vládu svého manžela magií. Jednalo se o pokus dvorní strany kolem kardinála Jindřicha Beauforta a Viléma de la Pole, vévody ze Suffolku, oslabit vliv, který měl její manžel na Jindřicha VI.[4] Byla odsouzena projít třikrát naboso Londýnem a k následnému doživotnímu vězení. Zemřela ve vězení.
Proces oslabil Gloucesterovo postavení u dvora. V roce 1444 se již nepodílel na mírových jednáních v Tours, kde se dohodla svatba mezi Jindřichem VI. a Markétou z Anjou. Král se dále zavázal, že se vzdá hrabství Maine.[4] Když se Gloucester o této tajné klauzuli dozvěděl, chtěl ji projednat v parlamentu.
Vévoda ze Suffolku jednal rychle a nechal ho v roce 1447 zatknout a obvinit z velezrady. O několik dní později Gloucester zemřel za nejasných okolností v Bury St. Edmunds v Suffolku.[4]
Suffolk ho přežil o celé tři roky. Byl zabit za stejně záhadných okolností jako vévoda z Gloucesteru. Mezi lidmi byl Gloucester znám jako dobrý vévoda Humphrey.[5]
Humphrey založil knihovnu v Oxfordu darem více než 250 knih. Slíbil i peníze na stavbu nové budovy, jež pak byla zničena v 16. století.[6] Jeho jméno připomíná knihovna Duke Humfrey’s Library, která je součástí Bodleyovy knihovny v Oxfordu.
Humphrey z Gloucesteru se objevuje jako postava ve hrách Jindřich V. a Jindřich VI. od Williama Shakespeara.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Humphrey, Duke of Gloucester na německé Wikipedii.
- ↑ Powicke & Fryde: Handbook of British Chronology. Second Edition, London, 1961, S. 430
- ↑ H. Vollrath & N. Fryde (Hrsg.): Die englischen Könige im Mittelalter; Von Wilhelm dem Eroberer bis Richard III. Beck, 2004, ISBN 3-406-49463-3, S. 189
- ↑ Alison Weir. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0099539735.
- ↑ a b c H. Vollrath & N. Fryde (Hrsg.): Die englischen Könige im Mittelalter; Von Wilhelm dem Eroberer bis Richard III. Beck, 2004, ISBN 3-406-49463-3, S. 192
- ↑ H. Vollrath & N. Fryde (Hrsg.): Die englischen Könige im Mittelalter; Von Wilhelm dem Eroberer bis Richard III. Beck, 2004, ISBN 3-406-49463-3, S. 193
- ↑ Alan & Veronica Palmer: The Pimlico Chronology of British History; from 250.000 BC to the Present Day. Pimlico, 1996, ISBN 0-7126-7331-8, S. 122
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Humphrey z Lancasteru na Wikimedia Commons
