Housko
Housko (německy Hausko) je část obce Vysočany v okrese Blansko.
| Housko | |
|---|---|
.jpg) Hasičská zbrojnice v Housku | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Vysočany |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′47″ s. š., 16°47′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 189 (2021)[1] |
| Katastrální území | Housko (6,99 km²) |
| Nadmořská výška | 570 m n. m. |
| PSČ | 679 13 |
| Počet domů | 78 (2011)[2] |
  Housko | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 187836 |
| Kód k. ú. | 787833 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Vesnice se zprvu jmenovala Husí, jméno označovalo místo, kde se pasou nebo žijí husy. Vesnice zanikla za husitských válek a pusté místo začalo být označováno jménem Husko (přípona -sko pro opuštěné vsi byla běžná), které zůstalo i po obnovení vsi. Po zapomenutí původního významu došlo ke zdloužení první samohlásky, pak proběhla pravidelná hlásková změna ú > ou.[3]
Historie editovat
Původní ves Housko se nalézala zhruba 1 km severně od nynějšího Houska v místě zvaném "U kostelíčka". Dle archeologických nálezů byla založena v druhé polovině 13. století, první písemná zmínka pochází z roku 1349, kdy se uvádí ve výčtu holštejnského panství pod německým názvem Hertwigslag. Typ tohoto názvu s příponou -lag odpovídá i charakteru zdejší zástavby coby lesní lánové vsi.
V roce 1371 je uvedena pod slovanským názvem Hussy, v roce 1385 jako Husschie a v roce 1437 jako Husie, kdy se zde připomíná i kostel. Roku 1493 se ves poprvé uvádí jako pusté Húsko, ovšem dle archeologických nálezů je zřejmé, že ves zanikla již za husitských válek. Ves se jako pustá připomíná dále v letech 1511, 1550 a 1564.
Stávající ves Housko byla obnovena v roce 1760 kolem vystavěné sklárny. V roce 1793 měla vesnice 20 domků se 129 obyvateli.
V srpnu 1927 napsal molenburský učitel Rudolf Sychra, že je pro něho čestným úkolem sepsat pamětní knihu Houska. Housko bylo po založení Molenburku v roce 1724 obnoveno v roce 1760. Obec byla přiškolena a přifařena k obci Molenburku. Obec nikdy nevlastnila ani rybník s mlýnem, myslivnu, dvě samoty a pilu. Obyvatelé Houska se živili polním hospodářstvím, tkalcovstvím a později pálením vápna. Hlavní potravou byla polévka klechtanka, zelí a brambory a černý chléb. Housko patřilo k panství rájeckému. V roce 1911 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1920 byla občany vykoupena panská pole pod hostincem. Obec Housko, přísluší k okresní správě v Boskovicích. V roce 1925 byla vystavěna kaple s hasičským skladištěm. K tomuto přispěl pan hrabě Hugo Salm z Rájce. Také byl zbudován pomník padlých.
Požáry v Housku. V roce 1868, vyhořely dva domy, v roce 1882, dva domy. V roce 1914 se požár při velkém větru rozšířil a vyhořelo 14 domků. V roce 1917 vyhořelo 8 domků. V roce 1924 vyhořely domy č. 31 a 32.
Rok 1914 po vypuknutí 1. světové války jako prvních narukovalo devět mužů. Celkem jich postupně narukovalo 44. Rok 1918. Bylo málo práce a obec rozhodla regulovat potok odtékající z rybníka, aby dala obyvatelům práci. V roce 1923 založena obecní knihovna. V roce 1928. Jako v Molenburku byla zavedena elektřina. V roce 1930 postaveny nové domy č. 50. A 51. Rok 1933. Počátkem února bylo v důsledku kalamity zaměstnáno na lesních pracích 60 dřevařů. Nezaměstnanost byla zažehnána. V dubnu povoláno 12. Dřevařů z Kořence, 12 z Lipovce a 24 lesních dělníků ze Slovenska. Rok 1934. Augustin Hejč z č. 37 v důsledku snů pomaloval svůj dům různými citáty z písma. Na střechu připevnil sedm křížů. Psaly o tom noviny a chodili se tam dívat lidé až z dalekého okolí. Přibývalo hostů z Prahy a Brna na letní byty. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo během roku 20 až 30 osob. Rok 1935. 16. 11. těžce postřelen dvěma ranami František Trnečka z Harmanic při pytlačení. Rok 1937. 5. 7. Byl slavnostně v obci uvítán novokněz P. Josef Slouka. 8. 12. Jednání zastupitelstva o stavbě školy v Housku. Ke stavbě nedošlo. Rok 1938. Novým kronikářem se stal Jan Zouhar. Rok 1939. Ve škole zavedena povinná němčina. Rok 1940. V dubnu úředníci soudu a berní správy z Boskovic navštívili každého majitele nemovitosti, který musel podepsat, že dobrovolně předává veškeré své nemovitosti pro rozšíření vojenské střelnice na Vyškovsku k obraně Velkoněmecké říše. Rok 1942. Do zdejší obce se přestěhovalo 6 rodin z Harmanic, kde začalo vystěhování. Z místní kaple byl odebrán Němci zvon. Rok 1943. V listopadu byla vystěhována z č. 45. Včelařova a rodina Vitoulova se třemi dětmi. Rok 1944. V měsíci únoru přijeli do obce Němci v civilu a odebírali rolníkům motyky sekery kosy a hospodářské stroje. V měsíci únoru za krutých mrazů se museli vystěhovat z č. 3. a č. 6. V jarních měsících byli do obce dosaženi četníci, kteří určovali, kteří občané se do září musí vystěhovat. Do Německé říše bylo odesláno osm mužů. V měsíci červnu do obce přijeli četníci a určili, které rodiny se musí v červenci a srpnu vystěhovat. Někteří se dali ke komandatuře a ti mohli zůstat. Občané z 33 domů se museli vystěhovat. Františku Nezvalovi hostinskému byla odebrána živnost a do hostince se nastěhovala ze školy v Molenburku jedna třída. Rok 1945. V obci bylo mnoho německého vojska. Téměř v každém čísle byli vojáci. Vesnice byla plna německých vozidel, lehkých i těžkých obrněných vozů a děl. Němci byl ničen veškerý vojenský majetek za miliony korun. Koncem května a v červnu se vraceli vystěhování obyvatelé a pustili se do setí obilí. Někteří občané se vystěhovali do pohraničí. Rok 1946. 29. června byl obnoven MNV. Předsedou byl zvolen Jan Zouhar z č. 35. Rok 1948. Bylo založeno hospodářské družstvo, mělo 29. členů a za předsedu byl zvolen Kala František. Rok 1949. Byla svolána schůze k založení JZD. Skončila bez výsledku. Rok 1950. Bylo ustaveno JZD. Předsedou zvolen Pernica Vojtěch. Žádný z místních zemědělců se nepřihlásil. Rok 1951. Bylo obcí zakoupeno nákladní auto. Rok 1952. Byla v obci otevřena prodejna Jednoty. Rok 1958. JZD koupilo traktor.
V roce 1964 se Housko, sloučilo se vsí Molenburk a nově vzniklá obec dostala název Vysočany
Odkazy editovat
Reference editovat
Údaje čerpal Antonín Jirušek z Kroniky obce Housko, ze svého archivu a z pamětí potomků rodáků
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 286.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Housko na Wikimedia Commons - Zaniklá středověká osada Housko
