Wikipedie

Hostačovka

přítok Doubravy

Hostačovka je malá říčka v Kraji Vysočina a Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Doubravy. Délka toku činí 23,7 km.[1][pozn 1][pozn 2] Plocha povodí měří 98,4 km².[2][pozn 3]

Hostačovka
Hostačovka severně od Hostačova
Hostačovka severně od Hostačova
Základní informace
Délka toku23,7 km
Plocha povodí98,4 km²
Průměrný průtok0,43 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-03-05-032
Pramen
jihovýchodně od Jarošova
49°44′54,68″ s. š., 15°35′28,54″ v. d.
513 m n. m.
Ústí
do Doubravy ve Žlebech
49°53′10,33″ s. š., 15°29′4,8″ v. d.
228 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj Vysočina - Vilémov, Středočeský kraj - Žleby)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Doubrava
Povodí Hostačovky
Povodí Hostačovky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku editovat

Pramení v nadmořské výšce 513 m, asi 0,5 km jihovýchodně od Jarošova u Uhelné Příbrami. Protéká nejprve rybníky Malý Kazbal a Velký Kazbal a poté severozápadním směrem přes městys Vilémov u Golčova Jeníkova, Sirákovický a Jezuitský rybník, obec Hostačov, Kamenné Mosty do Žlebů, kde se v zámeckém parku vlévá tzv. Malým vodopádem do řeky Doubravy na jejím 25,7 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce 228 m.

Geomorfologické členění editovat

Převážná část povodí říčky, kromě dolního toku v severní části popisované oblasti, se nachází v Hornosázavské pahorkatině.[3] Pramenná oblast Hostačovky a Doubravky spolu s větší částí povodí Petrovického potoka se nalézá v nejsevernější části Chotěbořské pahorkatiny.[3] Tento okrsek náleží pod Havlíčkobrodskou pahorkatinu, která je geomorfologickým podcelkem výše zmíněné Hornosázavské pahorkatiny. Střední tok říčky spolu s levostrannými přítoky (Babský potok a Váhanka) a převážná část povodí zprava přitékající Doubravky odvodňují území ve východní části Golčojeníkovské pahorkatiny, která je okrskem Kutnohorské plošiny.[3] Kutnohorská plošina je součástí Hornosázavské pahorkatiny. Dolní tok Hostačovky, Zehubský potok a dolní toky Výrovky a Doubravky na severu jejich povodí odvodňují jižní část Ronovské kotliny, která je okrskem Čáslavské kotliny.[3] Čáslavská kotlina je geomorfologickým podcelkem v jihovýchodní části Středolabské tabule. Nejvyšším bodem celého povodí je vrch Kubík (535 m n. m.), který se nalézá severovýchodně od Jarošova. Hostačovka odvádí vodu z jeho jižních svahů.[pozn 4]

Větší přítoky editovat

Největším přítokem Hostačovky je potok Doubravka přitékající zprava v Kamenných mostech.

Vodní režim editovat

Hostačovka severně od Hostačova zhruba na 6,4 říčním kilometru
 
Ústí Hostačovky do Doubravy
 
Pohled od vodopádu na řeku Doubravu za nízkého stavu vody

Průměrný průtok Hostačovky u ústí činí 0,43 m³/s.[8] Říčka je nejvodnějším přítokem řeky Doubravy.

Zajímavosti editovat

Obora Žleby editovat

Obora se nachází jihovýchodně od Žlebů na dolním toku Hostačovky při jejím ústí do Doubravy. Žlebská obora založená v roce 1972 se rozprostírá na ploše 120 ha.[9] Je zde chována bílá jelení zvěř (Cervus elephus maral), černá zvěř (Sus scrofa), stáda daňků (Dama dama) a muflonů (Ovis musimon).[9]

Přírodní památky v povodí Hostačovky editovat

Starý kamenný most v Kamenných Mostech editovat

V Kamenných Mostech při ústí Zehubského potoka se nachází starý kamenný tříobloukový most, jehož vznik se datuje do 14. století.[12] Dvakrát zakřivený most je dlouhý přes 41 m a jeho šířka je přibližně 9 m.[13]

Vodopád Hostačovky editovat

Tento vodopád nazývaný též Malý vodopád se nachází ve Žlebech v místě ústí Hostačovky do Doubravy. Výška stupně činí 3 m. Jedná se o jednostupňový, dvouramenný, vějířovitý vodopád, jehož původ je nejasný.[14]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Bývá též uváděna hodnota 22,5 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
  2. ↑ Bývá též uváděna hodnota 23,5 km (eAGRI – Seznam významných vodních toků)
  3. ↑ Bývá též uváděna hodnota 98,0 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
  4. ↑ Dle mapy VÚV T. G. M. (Hydrologická povodí 4. řádu)

Reference editovat

  1. ↑ a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 22) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. ↑ a b c d Český úřad zeměměřický a katastrální – Geoportál [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 23) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 104) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 105) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 106) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 110. 
  9. ↑ a b Obora Žleby [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví – Borecká skalka [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví – Pod Kazbalem [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Kamenné Mosty [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11. 
  13. ↑ Kutnohorský deník – Unikátní starý most zapsali do seznamu [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11. 
  14. ↑ Martin Janoška. Nejkrásnější vodopády České republiky. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1560-0. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hostačovka&oldid=22877480“