Wikipedie

Horní Maršov

obec v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji

Horní Maršov (německy Marschendorf, po roce 1945 Maršov IV) je obec ve východních Krkonoších. Nachází se v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. K obci se trvale připojily i Dolní a Horní Albeřice, Dolní a Horní Lysečiny a Temný Důl. Žije zde 940[1] obyvatel.

Horní Maršov
Znak obce Horní MaršovVlajka obce Horní Maršov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSvoboda nad Úpou
Obec s rozšířenou působnostíTrutnov
(správní obvod)
OkresTrutnov
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°39′31″ s. š., 15°49′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel940 (2023)[1]
Rozloha28,48 km²[2]
Nadmořská výška527 m n. m.
PSČ542 26
Počet domů392 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.8
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduBertholdovo náměstí 102
542 26 Horní Maršov
obec@hornimarsov.cz
StarostaIng. Pavel Mrázek
Oficiální web: www.hornimarsov.cz
Horní Maršov
Horní Maršov
Další údaje
Kód obce579262
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní evidenční část, Horní Maršov, se skládá ze dvou katastrálních území, Horní Maršov a níže (jižněji) položeného Maršov III. Navazující další části Maršova, katastrální území Maršov II a Maršov I, jsou součástí města Svoboda nad Úpou, které se nečlení na evidenční části. Jiná obec podobného názvu v témž okrese, Maršov u Úpice (do roku 1950 pouze Maršov), se nachází asi 22 km jihovýchodním směrem.

Historie editovat

 
Hřbitovní kostel

Trvale se obyvatelé v Maršově usídlili někdy po roce 1270. Pozemky na území dnešního Maršova, Albeřic a Dolních Lysečin byly tehdy rozděleny v pravidelných lánech – dodnes je patrné, že Maršov býval lánovou obcí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1541, kdy královský hejtman v Trutnově, Hanuš z Varnsdorfu, udělil Matesovi Behmerovi hamr v Kalné Vodě a povolení těžit a zpracovávat železnou rudu v Maršově.

Od 16. století byl Horní Maršov správním centrem východních Krkonoš. Hlavní vlna osídlenců do Maršova dorazila v polovině 16. století. Tvořili ji dřevorubci z Tyrolska, kteří začali hojně kácet stromy z okolních pralesů, a po vodě je splavovali do vnitrozemí, zejména pro potřeby stříbrných dolů v Kutné Hoře. Aby byla doprava plaveného dřeva plynulá, na řadě míst bylo třeba upravit koryto řeky a vybudovat pomocné nádrže.[4]. Roku 1568 by postaven luteránský dřevěný kostel.

Do konce 16. století byla obec součástí královského města Trutnov, poté roku 1599 přešla do rukou královské komory.[5] V letech 1605 až 1608 postavil architekt Carlo Valmadi v obci kamenný kostel Nanebevzetí Panny Marie, který nahradil starší dřevěný kostelík. Po bitvě na Bílé hoře a zapovězení nekatolických konfesí připadl kostel v rámci rekatolizace katolické církvi. Po 400 let byl Maršov také centrem církevní správy východní části Krkonoš, která v polovině 18. století zahrnovala přes 8 tisíc duší.

V roce 1792 byl u centra obce vybudován klasicistní zámek, nejprve jako prostá jednokřídlá budova. Teprve roce 1869 byl rozšířen o další tři křídla, čímž vzniklo čtvercové nádvoří. Další majitelé, Czernin-Morzinové, hlavní křídlo téměř od základů přestavěli v novorenesančním stylu a doplnili o čtyřbokou věž. Od roku 2018, kdy došlo k požáru střechy, se zámek nachází v neutěšeném stavu a jeho bezprostřední okolí je zanedbáno.

Pravděpodobně nejstarším podnikem v Maršově byl pivovar, který byl založen Kasparem Nussem v roce 1599 na území Dolního Maršova. Druhý pivovar ve středu obce vznikl v roce 1792, kdy hrabě Jan Berthold Schaffgotsch se svým zetěm Alfonsem Aichelburgem dokončili přestavbu zámku a vedle svého pozemku zřídili pivovar s palírnou. Okolí pivovaru se rozrostlo, Aichelburgův syn přistavěl hotel a pro vyžití letních hostů pódium. Zřejmě i tyto stavební aktivity přispěly k zadlužení majitele, který musel celé panství včetně pivovaru prodat.

V roce 1868 do věže kostela, stojícího na vyvýšeném místě, uhodil třikrát za sebou blesk, což způsobilo zničení střechy a nevratné poškození zvonů. Oprava budovy se uskutečnila pomocí darů z různých částí monarchie, přispěli dokonce i někteří členové císařské rodiny, rovněž byly ulity nové zvony. I přesto byl po letech vystavěn v dolní části obce nový kostel, zasvěcený rovněž Panně Marii Nanebevzaté. Jeho postavení prosadila hraběnka Aloisie Czernin-Morzinová, která také zaplatila se svým synem 80 % nákladů[4]. Architektem kostela byl slavný Josef Schulz, který projektoval například budovu Národního muzea nebo Národního divadla v Praze. Starý kostel přestal být používán, dokonce byl i odsvěcen. Nyní je využíván k různým kulturním akcím a byl také kompletně restaurován. Nový kostel se stal novou dominantou Maršova.

V roce 1846 vyrostla na obou březích řeky Úpy v Temném Dole největší sklárna své doby v Krkonoších, kterou nechal postavit Augustin Breit, jehož rodina pak založila i další sklárnu v Bobru u Žacléře. Původní dům starosty stojící na náměstí byl při povodních v roce 1897 stržen, a tak starosta koupil dům naproti, budovu tehdejšího soudu a předělal ji na obchod a byty. Ze zbořeniště nechal postavit budovu spořitelny a pojišťovny. V roce 1906 tu byl postaven městský dům v secesním stylu, v přízemí umístěnou lékárnou s velkým výkladem. Od roku 1945 je v domě sídlo obecní samosprávy.

Obyvatelstvo Horního Maršova bylo až do poloviny 20. století převážně německé národnosti. Česká menšinová škola zde byla zřízena až v roce 1925, jednalo se o jednotřídku, která měla v prvním roce jen 11 žáků, z toho 5 české národnosti. Koncem září roku 1938 byla kvůli odsunu Čechů česká škola zrušena, otevřena byla až v roce 1945, kdy byla zase zrušena německá škola.

Po druhé světové válce zde bylo 90 % obyvatel Němců, kteří byli, až na malé výjimky (rodiny Tippeltova, Lammerova aj.), vyhnáni. V následujících dnech začalo osídlování, lidé z různých koutů republiky se usídlovali v pohraničí. V roce 1949 byly do jednoho celku nazvaného Horní Maršov sloučeny někdejší obce Maršov IV, Temný Důl, Horní a Dolní Albeřice, Horní a Dolní Lysečiny a Suchý důl. Maršov III byl připojen později, v roce 1960.

Až do roku 1960 fungovala v Maršově IV. Okresní nemocnice. V Temném dole býval klášter (jehož budovy dosud stojí pod blízkou kaplí sv. Anny pod Starou horou), zlikvidovaný v akci K v padesátých letech. V době socialismu docházelo k demolici různých objektů, zbořena byla část bývalého pivovaru z 19. století, Hofferova brusírna dřeva, věž bývalé vápenky a další historicky významné památky.[5]

Současnost editovat

Obcí prochází státní silnice, která byla v letech 1968–72 postavena nejprve z Horního Maršova do Pece pod Sněžkou a později v letech 1979–81 ze Svobody nad Úpou do Horního Maršova. Je zde řada restaurací,[6] obchod s potravinami[7] a přímo v Maršově prodejna sítě supermarketů Hruška, večerka „H&A“ a další, lokálně vyhlášené je řeznictví zvané Řízkárna v přidruženém Temném dole.[7] V obci je dále pošta,[8] lékárna,[8] designová vinotéka „Nade Dnem“ společně s ubytováním Apartmány 83 v zachovalém klasicistním stylu[7] a několik dalších penzionů.[9] Za zmínku stojí Badatelna Paměť Krkonoš v domě č.p. 83. Sídlí zde také sdružení SEVER[10] a každý rok se v obci koná tzv. Maršovská pouť s bohatým kulturním programem.

 
Interiér klasicistní budovy č.p.83
 
Smaltované plechové obrazy mají výrazné umělecké pojetí tradičních zastavení Ježíše Krista na Golgotu.

Nad obcí směrem do Temného Dolu byla vybudována na levém břehu řeky Úpy Křížová cesta (Temný důl) s tradičně čtrnácti zastaveními směrem k osadě Stará Hora. Původní kamenné pomníky byly nově osazeny smaltovanými plechovými cedulemi výrazným výtvarným pojetím Aleše Lamra. Součástí křížové cesty je kaple svaté Anny.

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horním Maršově.

Části obce editovat

Galerie editovat

  •  
    Náměstí
  •  
    Škola
  •  
    Pohled na vesnici
  •  
    Radnice
  •  
    Starý kostel je opravován
  •  
    Nový kostel Nanebevzetí Panny Marie
  •  
    Bývalá budova soudu
  •  
    Hřbitov
  •  
    Fotbalové hřiště

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b Historie obce [online]. [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  5. ↑ a b FALTOVÁ, Petra. Analýza kulturního prostředí v Horním Maršově. Brno, 2018 [cit. 2021-04-26]. 81 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Jan Špaček. Dostupné online.
  6. ↑ Restaurace v Horním Maršově [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Ostatní veřejné prostranství [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Veřejné prostranství v Maršově [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ubytování v Horním Maršově [online]. Dostupné online. 
  10. ↑ SEVER Horní Maršov [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 174. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Horní_Maršov&oldid=23550158“