Holoubkov
Holoubkov je obec v okrese Rokycany, kraji Plzeňském, zhruba osm kilometrů severovýchodně od Rokycan. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. Holoubkov má dlouhou průmyslovou tradici, v dnešní době převažuje průmysl strojírenský, elektrotechnický a dřevařský.
| Holoubkov | |
|---|---|
 Náves | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rokycany |
| Obec s rozšířenou působností | Rokycany (správní obvod) |
| Okres | Rokycany |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′34″ s. š., 13°41′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 469 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,21 km²[2] |
| Katastrální území | Holoubkov |
| Nadmořská výška | 432 m n. m. |
| PSČ | 338 01 |
| Počet domů | 310 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Holoubkov 48 338 01 Holoubkov ouholoubkov@netro.cz |
| Starosta | Ing. Lukáš Fišer |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Holoubkov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559814 |
| Kód části obce | 41319 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka pochází z roku 1379, kdy byla „ves Holúbkov“ (villa Holubcow) uvedena v rožmberském urbáři, soupise rožmberských statků. Ve zdejším kraji se dařilo železářství, které využívalo místních zdrojů surovin – železné rudy a dřeva okolních lesů. První vysoká pec je uváděna již na počátku 17. století spolu s několika hamry. Z toho vyplývá, že již v této době se musel nad vsí rozlévat rybník. Za třicetileté války byl Holoubkov vypálen a znovu osídlen až za 20 let. V 60. letech 19. století kupuje zbirožské panství německý baron Bethel Henry Strousberg, který má velké plány na industrializaci místního kraje. V Holoubkově rozšiřuje výrobu v železárnách a staví továrnu na železniční vagony. Plány jsou však příliš ambiciózní a tak čeká Strousberga zanedlouho bankrot. Železárny kupuje jeho bývalá pravá ruka Maxmilián Hopfengärtner. Už od poloviny 19. století se výroba začíná přeorientovávat na strojírenství – přesněji na obráběcí stroje. Tento výrobní program si místní závod udržuje do dnešních dnů. V třicátých letech 20. století těžce dolehla na zaměstnance strojírny Velká hospodářská krize. V roce 1886 vznikla místní škola a ve stejném roce i sbor dobrovolných hasičů.
Od počátku 20. století se stává Holoubkov vyhlášeným letoviskem obyvatel Plzně i Prahy, hlavně díky okolním lesům, rybníku a dobré dopravní dostupnosti. O tom svědčí i velký počet vil v obci, nejznámější je Markova vila projektovaná Janem Kotěrou. Na konci druhé světové války byla nedaleko obce u Rokycan vytyčena demarkační linie mezi Sověty a americkými jednotkami. Sám Holoubkov byl osvobozen 10. května 1945 vojsky Rudé armády. V 70. a 80. letech změnilo centrum obce zcela svoji původně malebnou tvář letoviska z důvodu výstavby panelových bytových domů a objektů občanské vybavenosti. Vznikl také nový park, kam je přenesena socha granátníka z areálu továrny. Na přelomu tisíciletí byly opraveny dvě nejvýznamnější památky v obci – Markova a Hopfengärtnerova vila.
Přírodní poměry editovat
Holoubkov se rozkládá v širokém údolí Holoubkovského potoka ohraničeném vrchy Trhoň (624 metrů) a Vydřiduch (513 metrů). Geomorfologicky leží Holoubkov v Holoubkovské kotlině, která představuje nejjihozápadnější výběžek Hořovické brázdy, potažmo Hořovické pahorkatiny, vklíněný mezi Brdskou vrchovinu na jihu a Křivoklátskou vrchovinu na severu. Katastrální území obce měří 421 ha. Okolí zastavěné lokality tvoří především lesy, na východě lužní louky a zemědělská pole. Přímo do centra obce zasahuje 14,5 ha velký Holoubkovský rybník, který tvoří místní dominantu. Nedaleko zástavby na severní straně obce probíhá v zářezu dálnice D5, naopak jižní část obce protíná železniční trať Praha–Plzeň.
Okolí obce tvoří dva přírodní parky – na jihu přírodní park Trhoň a na severu přírodní park Radeč. Součástí těchto přírodních parků jsou rozsáhlé lesy vhodné pro turistiku i cykloturistiku. Na západ od obce se nacházejí Rokycany (8 km) a Plzeň (23 km).
Obyvatelstvo editovat
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 571 | 564 | 801 | 889 | 968 | 880 | 823 | 806 | 989 | 1 045 | 1 328 | 1 239 | 1 453 | 1 469 | 1 456 |
| Počet domů | 54 | 85 | 90 | 111 | 124 | 125 | 135 | 165 | 173 | 207 | 219 | 252 | 283 | 304 | 310 |
Obecní správa editovat
V roce 1869 Holoubkov byl osadou obce Medový Újezd v okrese Hořovice. Od roku 1880 je obcí v okrese Hořovice (1880–1890) a později v okrese Rokycany. V letech 1961–1971 k obci patřil Těškov (Těškov se, již bez Sklené Huti opět osamostatnil k 26. listopadu 1971) a od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 také Medový Újezd.[5]
Obecní symboly editovat
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. listopadu 1999.[6]
Průmysl editovat
V obci bývala až do konce 19. století velká železárna. Postupně výrobní program přecházel na strojírenskou výrobu. Po druhé světové válce byl podnik zestátněn a pod několika názvy (TOS, Kovosvit) se držel osvědčeného výrobního plánu velkých obráběcích strojů – hlavně soustruhů, frézek a vrtaček. Areál podniku byl postupně rozšiřován, takže dnes zabírá zhruba čtvrtinu zastavěné plochy obce. Na konci devadesátých let 20. století se podnik Kovosvit dostal do nesnází a areál byl prodán dvěma německým firmám působícím v oboru. Jedna z nich si udržela část původního výrobního programu Kovosvitu.
Dále v obci působí podnik vyrábějící slaboproudé rozváděče a kabelové skříně, a to již od padesátých let 20. století. Posledním odvětvím průmyslu je dřevařský. U nádraží se nachází velký manipulační sklad dřeva, kde jsou kmeny nařezány na požadované délky a expedovány po železnici k zákazníkům. V obci působí také firma vyrábějící dřevěné přepravní palety.
Doprava editovat
Holoubkov se nachází přímo v přepravním koridoru mezi západem a východem republiky, významném i v celoevropském měřítku. Již od počátku historie obce přes ni vedla potahová stezka, později přeměněná na silnici. Rostoucí doprava směrem na Západ v devadesátých letech 20. století si vyžádala urychlenou dostavbu dálnice D5. Tato liniová stavba probíhá v zářezu 300 metrů za severním okrajem obce. Nejbližší sjezd je EXIT 50 Mýto. Centrem vesnice vede silnice II/605.
Na železniční síť byl Holoubkov napojen v roce 1869, kdy byla zprovozněna Česká západní dráha Praha – Plzeň – Furth im Wald, na které stojí stanice Holoubkov. V roce 1914 se stala v Holoubkově velká železniční nehoda rychlíku s osobním vlakem, která byla jedním z důvodů pro výstavbu druhé koleje. Ta je zprovozněna ve 30. letech. V letech 1986 a 1987 je trať elektrifikována, mezi roky 2009 a 2012 byla trať jako součást třetího železničního koridoru optimalizována. V Holoubkově je neobsazená železniční stanice, zastavují zde jen osobní vlaky. Ty jezdí v základním dvouhodinovém taktu mezi Berounem a Plzní. Nejbližší rychlíková stanice jsou Rokycany.
Pamětihodnosti editovat
- Markova vila – postavena 1908, architekt Jan Kotěra, rekonstrukce 2002.
- Hopfengärtnerova vila (zvaná Zámeček) – postavena 1890, rekonstrukce 2001, v současné době slouží jako dům s pečovatelskou službou pro seniory
- Plastika rakouského granátníka – socha granátníka z doby Marie Terezie, výrobek místních železáren, materiál litina; technická památka. Je více identických kopií této plastiky - u Slavkova, na zámku v Dobříši a novodobá replika na dvoře slévárny ve Strašicích.
- Bartošova vila – postavena 1902 pro ředitele železáren
- Šťastný domov – secesní vila naproti nádraží, postavena 1908
- Ševčíkova vila – postavena roku 1909 na Pražské ulici[7]
- Podroužkova vila – neorenesanční vila MUDr. Podroužka postavena 1899 nad rybníkem[7]
- Lípa v Kovosvitu – památný strom
Sport editovat
V obci působil klub ledního hokeje TJ Kovosvit Holoubkov. Založen byl v roce 1931. V sezóně 1952/53 se zúčastnil nejvyšší hokejové soutěže v zemi. Zanikl v roce 1978 v důsledku chybějícího zimního stadionu v samotné obci i v celém okrese Rokycany. Své domácí zápasy odehrával na místním Holoubkovském rybníku.[8][9] Nedaleko něj dnes funguje LZ Skill Center, hala s umělou ledovou plochou 15x10 metrů, kde se pravidelně konají oblíbené doučovací kurzy hokejových dovedností, jichž se zúčastnil například i vítěz Stanley Cupu Pavel Francouz.[10]
Rodáci editovat
- Jiří Dohnal (1905–1984), herec
- Zdeněk Uher (* 1936), hokejista a trenér
Galerie editovat
-
Náves s hotelem -
Pohled na údolí s vrchem Trhoň od dálnice -
Pomník padlým ve světových válkách -
Bartošova vila ( švagr Maxe Hopfengärtnera) -
Plastika granátníka v parku
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 147, 574, 511, 326. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Holoubkov [online]. 1999-11-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Holoubkov - Památky a zajímavosti. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2020-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Historie ledního hokeje. Holoubkovskyrybnik.cz [online]. [cit. 2022-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-14.
- ↑ V Holoubkově mají rybník s tradicí. Kdysi se tu hrála i nejvyšší hokejová soutěž. Plzeň [online]. Český rozhlas, 2017-01-25 [cit. 2022-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Unikát v Holoubkově. Doučoval se tu Francouz, roste německý obr. iSport.cz [online]. [cit. 2022-08-14]. Dostupné online.
Literatura editovat
- HORA, Antonín. Historie obce Holoubkov : 1379–1945. Holoubkov : Obecní úřad Holoubkov, 1994. 115 s.
- ZIEGLEROVÁ, Věra. Holoubkov na pohlednicích. Holoubkov : Obecní úřad Holoubkov, 1999. 58 s.
- ZIEGLEROVÁ, Věra. Holoubkov 1900–2000. Holoubkov : Obecní úřad Holoubkov, 2000. 51 s.
- BÁLINTOVÁ, Kateřina. Markova vila: Jan Kotěra. Praha, 2003. 110 s.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Holoubkov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Holoubkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
