Hoštka
Hoštka (německy Gastorf) je město v okrese Litoměřice nedaleko Štětí. Město má celkem čtyři části (Malešov, Kochovice, Hoštka a Velešice), ve kterých žije celkem přibližně 1 800[1] obyvatel. Městem protéká potok Obrtka, který se vlévá do Labe.
| Hoštka | |
|---|---|
.jpg) Náměstí Svobody s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice | |
 .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Štětí |
| Obec s rozšířenou působností | Litoměřice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′19″ s. š., 14°20′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 774 (2023)[1] |
| Rozloha | 18,80 km²[2] |
| Nadmořská výška | 184 m n. m. |
| PSČ | 411 72 |
| Počet domů | 501 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Svobody 2 411 72 Hoštka hostka@hostka.cz |
| Starosta | Milan Konfršt |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Hoštka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 564877 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Název města vychází ze zdrobněliny ženského jména Hoště, odvozeného od mužských tvarů Host, Hosta nebo Hošek, ve významu Hostova ves. Německý tvar Gastdorf vznikl mechanickým překladem. V historických pramenech se název města objevuje ve tvarech: de Hostky (1353–1356), Hostzka (1358), in Hosczka (1358, 1352–1399), Hossczka (1390), Hoszko (1421), zu Gastdorff (1423), „z hosstky mčka“ (1508), Hossťku (1541), „pře Hoštických“ (1543), „při městě Hosstcze“ (1603), „plat z mčka hossky“ (1608), „v témž mčku Hosscze“ (1608), Hosstka (1654), Gastorf a Hoska (1720) nebo Gastorf a česky Hoska (1833).[4]
Historie editovat
První písemná zmínka o městě pochází z období 1353–1356,[4] ale vzhledem ke stáří románského kostela svatého Otmara sídlo existovalo nejpozději ve druhé polovině třináctého století.[5] Podle Josefa Žemličky je možné, že už na začátku třináctého století Hoštka byla trhovým centrem nižšího řádu (ve srovnání s Litoměřicemi).[6]
Pravděpodobně v polovině čtrnáctého století se Hoštka stala městečkem a byla v ní založena tvrz.[5] Okolo roku 1350 byla sídlem Půty z Hoštky.[7] Po něm městečko vlastnil Mikuláš Srša z Hoštky a v šedesátých letech se stalo arcibiskupským majetkem. Získal ji nejspíše Jan Očko z Vlašimi, který rozšiřoval své roudnické panství.[5]
Od roku 2001 je Hoštka členem dobrovolného svazku obcí Region Venkov, sdružujícím obce Drahobuz, Hoštka, Vrbice a Vrutice. 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[8]
Obyvatelstvo editovat
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 347 | 1 384 | 1 319 | 1 213 | 1 191 | 1 138 | 1 141 | 707 | 781 | 795 | 686 | 545 | 686 | 824 |
| Domy | 245 | 238 | 245 | 248 | 250 | 244 | 250 | 201 | 239 | 187 | 184 | 192 | 206 | 241 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Kochovice. | ||||||||||||||
Místní části editovat
Doprava editovat
Městem prochází silnice II/261 Liběchov–Děčín a železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem, na které je zřízena železniční stanice Hoštka.
Pamětihodnosti editovat
- Kostel svatého Otmara
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Špitál (čp. 141)
- Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Náměstí Svobody
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Pomník císaře Františka Josefa I. (bez památkové ochrany)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hošťka, s. 731.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hošťka – tvrz, s. 146.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Království v pohybu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 672 s. (Česká historie). ISBN 978-80-7422-333-4. S. 87.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Úštku, s. 113–114.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 296.
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
Literatura editovat
- BÍLEK, Miloš. Region Venkov: pohled do historie obcí Drahobuz, Hoštka, Vrbice, Vrutice, ležících na soutoku Obrtky a Úštěckého potoka mezi vrchem Sovicí a horou Sedlo. Hoštka: DSO Region Venkov, 2006. 104 s. ISBN 978-80-239-7953-4.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoštka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Hoštka ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Hoštka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
