Hoštejn (nádraží)
Hoštejn (německy: Hochstein, Hoštýn do roku 1924) je železniční stanice na katastrálním území Hoštejn ležící v km 31,525 železniční trati Česká Třebová – Přerov.[2]
| Hoštejn | |
|---|---|
.jpg) Pohled od nástupišť ke kolejovému rozvětvení stanice | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Obec | Hoštejn |
| Souřadnice | 49°52′22,69″ s. š., 16°46′28,4″ v. d. |
  Hoštejn | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 539833[1] |
| Trať | Česká Třebová – Přerov |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11 (DOZ z CDP Přerov)[1] |
| Dopravní koleje | 4[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | |
| Služby ve stanici | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Úsek Přerov–Olomouc vybudovala Severní dráha císaře Ferdinanda (SDCF) jako odbočku své hlavní tratě Vídeň–Krakov. Provoz byl zahájen 17. října 1841. V době stagnace SDCF a v důsledku hospodářské krize a z rozhodnutí císaře Ferdinanda I. z 19. prosince 1841 převzal iniciativu ve výstavbě nejdůležitějších železnic stát. V letech 1845–1849 provozovala dráhu Olomouc–Praha pro stát SDCF, smlouva ale byla nevýhodná, proto byla dráha od roku 1849 provozována přímo státem. Vzhledem k neuspokojivé hospodářské situaci státu po roce 1848 byla Severní státní dráha roku 1854 privatizována, dráhu převzala soukromá Rakouská společnost státní dráhy (StEG).[3]
Z původní stanice se stala v roce 1871 výhybna a v roce 1884 železniční stanice. Při zdvoukolejnění dráhy v roce 1928 byla stanice posunuta o 1,5 km směrem k Zábřehu na Moravě a postavena nová výpravna. V letech 1999–2005 byla provedena Optimalizace trati Krasíkov–Zábřeh. V důsledku napřímení trati byla nástupiště vysunuta na krasíkovské záhlaví, aby byla blíže k obci Hoštejn.[4][5][6]
Popis editovat
Průjezdní stanice V. třídy byla postavena v roce 1884 sloučením strážního domku s vodárenskou věží a přístavbou dvou přízemních postranních křídel. Do nádrže v patře byla přiváděna voda pomocí ručního čerpadla ze studny, která byla napájená přítokem z Náglova vrchu. V roce 1884 byla Společností státní dráhy vodárna zrušena a přestavěna na patrovou pětiosou budovu o rozměrech 14×8,5 m s tříosým středovým rizalitem, který vystupoval do kolejiště. Objekt byl zastřešen nízkou valbovou střechou. V roce 1909 byla přistavěna na východní straně přízemní čekárna s plochou střechou, která byla upravena jako terasa pro byty v patře.[4][7]
V roce 1928 byly původní stavby stanice zbořeny. Nová stanice vybavená novou výpravnou a skladištěm byla posunuta blíže Zábřehu na Moravě. Výpravnu navrhl Miloš Flikr jako třípodlažní budovu se třemi gradujícími výškovými úrovněmi hmot. Dvoupodlažní část má střechu stanovou, jednopatrová část má střechu polovalbovou a přízemní část má plochou střechu. Stavbu provedl zábřežský stavitel Hynek Janků.
V rámci optimalizace trati byla výpravna adaptována pro umístění nového technologického zařízení a nová nástupiště byla posunuta o 600 m blíže obci.[5][8]
Služby editovat
Ve stanici zastavují regionální vlaky Česká Třebová – Zábřeh na Moravě. Nástupiště s bezbariérovým přístupem mají délku 140 m a jsou vybavena přístřešky.[9][10]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Plánek stanice Hoštejn. Portál Provozování dráhy. SŽDC, červenec 2013.
- ↑ Hoštejn. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. ISSN 2391-4793.
- ↑ Stručná historie železnic (a to hlavně železnice české) [online]. railian.com, rev. 2012-03-12 [cit. 2020-11-09]. Kapitola První pokus rakouského státu o výstavbu a provozování železnic (1842 - 1854). Dostupné online.
- ↑ a b BOROVCOVÁ,, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-91-2, ISBN 80-85034-91-3. OCLC 1010898392 S. 172–173.
- ↑ a b KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 92–94.
- ↑ Optimalizace trati Zábřeh na Moravě (včetně) - Krasíkov (mimo). www.sudop.cz [online]. [cit. 2020-12-07]. Dostupné online.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj). 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2005. 6 svazků. Dostupné online. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 978-80-902706-7-1. OCLC 53860685
- ↑ LAPÁČEK, Petr; OVSENÁK, Petr; BOSÁČEK, Josef. Zmizelé koleje, zmizelá nádraží. [s.l.]: Albatros Media a.s. 411 s. Dostupné online. ISBN 978-80-264-2852-7. S. 252–253.
- ↑ Železniční stanice Hoštejn. www.cd.cz [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2020-06-08 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoštejn na Wikimedia Commons
