Historický fond Diecézní knihovny (Nitra)

Historický fond Diecézní knihovny v Nitře se nachází v prostorách Kněžského semináře sv. Gorazda na Samově ulici č. 14/983 v Nitře. Je v něm uloženo 65 288 knihovních svazků (podle inventarizace z roku 1981), dá se mluvit o 71 341 titulech. Diecézní knihovna je umístěna v přízemí severovýchodního křídla semináře. Historický fond byl vyhlášen roku 1990 Nařízením vlády Slovenské republiky č. 478 z 23. května za movitou národní kulturní památku. Také k ní třeba připočíst cca 1 000 nezkatalogizovaných svazků, což jsou příspěvky správce Ladislava Belase po roce 1990. Za oficiální otevření knihovny lze brát 30. listopad 1885.

Diecézní knihovna je v severovýchodním křídle Velkého semináře

Historie

Tvorba fondu knihovny sahá do 12. století, kdy se začaly shromažďovat v katedrálním kostele rukopisné kodexy. Tyto se staly základem katedrální knihovny (z roku 1828 se vzpomíná index knih katedrální knihovny jako Index Librorum Bibliothecae Cathedrale Ecclesiae Nitriensis a z roku 1850 jako Maculatori Elenchi Operum Bibliothecae Cathedrale Ecclesiae Nitriensis collectum), předchůdce Diecézní knihovny.

Zachariáš Mošovský (1582 – 1587) byl prvním sběratelem knih, který se zasloužil o obohacení sbírky o Prvotisky a tisky ze 16. století. Je jich 1 405.

O rozvoj knihovny se starali Nitranští biskupové:

• Pavol Abstémius-Bornemissa (1557 – 1579)
• Anton Révai (1582 – 1783), zanechal roce 1784 460 svazků
• Valentín Lépes?? (1607 – 1619)
• Peter Korompay (1686 – 1690),
• Ladislav Adam Erdödi (1706 – 1736), přestěhoval knihovnu po svých předchůdcích do dvou místností ve věži katedrálního kostela
• Ján Gusztini (1764 – 1777)
• Augustín Krištof Mikuláš Štefan Roškováni (1859 – 1892), vyniká ze všech, daroval svou sbírku o cca 19 tisících svazků. V letech 1876–1879 přestavěl severovýchodní křídlo semináře na knihovnu a umístil do ní kromě katedrální knihovny i sbírky dalších biskupů Josefa Wuruma (1827 – 1838), Imricha Palugyayho (1838–1858), kanovníků Andreje Zemaníka, Jana Dualského a také seminární knihovny a vlastní.
• 30. listopadu 1885 v době otevření měla knihovna Bibliotheca Dioecesana 36 223 knih

Další biskupové rozvíjející knihovnu:

• Imrich Bende (1893 – 1911)
• Viliam Batthyányho (1911 – 1920), jeho knihy tvoří kvůli vlepení exlibris dobře identifikovatelný soubor.
• Karol Kmeťko (1921 – 1948), snažil se vytvořit Ústřední diecézní Slovenskou knihovnu.
• 1961 knihovna byla předána do správy Okresní knihovny.
• 1963–1966 knihovnu řídilo Okresní vlastivědné muzeum, po ní zase Okresní knihovna.
• 21. ledna 1990 se vrátila pod správu Biskupského úřadu a správcem se stal Ladislav Belás.
• 23. května 1990 byl fond Diecézní knihovny prohlášen za movitou národní kulturní památku, fond je zvětšený o cca 1 000 svazků z příspěvku správce.

Složení fondu

Jazykové:

• Latina 35%
• Maďarština 23%
• Němčina 21%
• Celkově 37 jazyků, kromě evropských i čínština a japonština
• V češtině asi 150 svazků zejména bernolákovců a i Antona Bernoláka

Chronologické:

• 15. století 85
• 16. století 1 455
• 17. století 3 681
• 18. století 11 657
• 19. století 49 277
• 20. století 7 461 titulů

Dělení fondu podle tematických skupin

• Teologická díla
  • Církevní právo 1 875 sv. (Základní díla církevního práva, církevní zákony, díla o vztahu církve a státu) zde i 1273 sv. Metrimonium a Coelibát
  • Schematizmy 1 371 sv.
  • Kalendáře 188 sv.
  • Studium biblicum 1 227 sv.
  • Sancti Patres 1 052 sv.
  • Theologie Pastorale et liturgica 2 276 sv.
  • Theologie generalis, dogmatika, morálně 4 775 sv.
• Historie, zeměpis
  • Historia universalis et geografie 1 514 titulů
  • Historia Hungariae 2 019 sv.
• Literatura 1 639 sv.
• Periodika
  • Scripta periodica civilis et ecclesiastica 1 072 titulů v 10 364 sv.
  • Auctores Graecia et Latini 395 sv.
• Gramatika 630 sv.
• Bibliografie 2 399 sv.
• Filozofie 975 sv.
• Pedagogika 716 sv.
• Medicína 456 sv.
• Zemědělství 149 sv.
• Umění 152 sv.
• Numismatika 200 sv.
• Společenské vědy 176 sv.
• Přírodní vědy
• Právo 1 288 sv

Zajímavosti

• Nejstarší prvotisky z roku 1473, komentář k dílu Boëthius, Anicius Manlius Torquatus Severinus: De consolatione philosophiae
• Prvotisky obsahující celostránkové dřevorytiny s figurálními motivy Officium Beate Virginis Mariae, (Paříž, 1495).
• Nitranský kodex pravděpodobně z roku 1083
• Nejstarší bible z roku 1475
• Dílo Mateja Bela z let 1735 – 1742 vytištěné ve Vídni Notitiae Hungariae Novae
• pětijazyčný slovník Antona Bernoláka z roku 1825, kde se poprvé vzpomíná slovenština
• Podpis císaře Františka Josefa I. ze 7. září 1887 v návštěvní knize
• Nejmenší knihou je knížka o rozměrech 8 x 5,5 cm vydána v roce 1628.
• Největší knihou je Atlas československých dějin s rozměry 50 x 43 cm vydán v Praze v 1965.
• Nejsilnější knihou jsou Zápisky z dějin polského sejmu s 1 659 stranami vydané v r. 1557
• Nejtěžší knihou je Neerlandia Catholica z 19. století s hmotností přibližně devět kilogramů
• Calepiniho slovník Ambrosio Calepini dictionarium undecim linguarum z roku 1599 vydaný v Basileji obsahuje text v 11 jazycích
• Zajímavou je i Gramatika romské řeči v maďarštině z roku 1800

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historický fond Diecéznej knižnice na slovenské Wikipedii.

Literatura

• Nařízení vlády SR č. 478/1990 Sb.
• Fábryová, Lívia. Tisky 16. století v Diecézní knižnici v Nitře = Opera impressa saeculi XVI quae in Bibliotheca Dioecesana Nitrae asservantur. Martin: Slovenská národní knižnica, 2000. 368 s., Edice: ?? Generální katalog tlačí 16. století zachovaných na území Slovenska. IX.C [= III].[1] Archivováno 14. 5. 2016 na Wayback Machine.
• Fábryová L .: Diecézní knihovna v Nitře v Knihovna, roč. 2, č. 3, str. 138 – 142 (2001)[2]
• Frimmová, E .: recency knihy Fábryová, L .: Tisky 16. století v Diecézní knižnici v Nitře v Knihovna roč. 2 č. 4 (2001), str. 212 – 213 [3]

Externí odkazy

• Fotografie interiéru DK na Nitrafoto