Historia Regum Britanniae

Historia Regum Britanniae
Autor	Geoffrey z Monmouthu
Původní název	Historia regum Britanniae
Jazyk	středověká latina a latina
Žánr	pseudohistorie
Datum vydání	1136
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historia Regum Britanniae (česky Dějiny britských králů) je pseudohistorické dílo, zabývající se dějinami Británie. Bylo napsáno kolem roku 1136 Geoffreyem z Monmouthu. Zaznamenává životy britonských králů v chronologicky uspořádaném vyprávění pokrývajícím období dvou tisíc let — od údajného založení britského národa trójskými uprchlíky až po ovládnutí Británie Anglosasy kolem 7. století. Tvoří jedno ze zásadních děl takzvaného „Matter of Britain“, souboru literárních děl a legend, zabývajících se Velkou Británií a jejím legendárními králi, především králem Artušem.

Ačkoliv byla až do 16. století přijímána zcela nekriticky,^[1] od 17. století až do počátku 21. století je Historia považována za nedůvěryhodný historický pramen — je-li možné srovnat popsané události (jako například invazi Julia Caesara do Británie) s dobovými prameny, ukazuje se Monmouthovo dílo jako nepřesné — současně však zůstává cenným textem středověké literatury, obsahujícím nejstarší dochovanou verzi příběhu o králi Learovi a jeho třech dcerách a představujícím legendu o králi Artušovi publiku neznalému velštiny. Za prameny Geoffreyho z Monmouthu bývají považováni Nennius, sv. Gilda a velšské kroniky, stejně jako nedochované dokumenty, na něž se ve svém díle odvolává.

V polovině 13. století byla Historia přejata islandskými učenci a přeložena pod titulem Breta sögur do islandštiny. Mezi 13. a 15. stoletím byla pak zpracována pod názvem Brut y Brenhinedd (brit ə bren'hineð) do středo- či novovelštiny. Tento překlad se dochoval ve více než 60 rukopisech.

Mezi panovníky, zmíněnými v Historii, patří k nejznámějším:

Brutus Britský – založil osídlení Británie a pojmenoval ostrov po sobě
král Lear – romantizovaný ve hře Williama Shakespeara Král Lear
Cassivelaunus - král Britonů v době Caesarovy invaze
Mandubracius/Androgeus - Cassivelaunův protivník v době invaze
Cymbeline - parodovaný v Shakespearově tragikomedii Cymbeline
Lucius Britský - první křesťanský král Británie
Eudaf Hen - král Británie
Coel – jehož jméno se objevuje v dětské říkance jako „Old King Cole“
Konstantin Veliký – první křesťanský císař římský
Vortigern – král, objevující se jako postava mnoha středověkých příběhů
Artuš – nejznámější legendární král
Gwendolen - mytická královna Britonů, která porazila svého manžela v bitvě u řeky Stour

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Historia Regum Britanniae na anglické Wikipedii a Historia Regum Britanniae na německé Wikipedii.

↑ Skeptická diskuze díla Geoffreyho z Monmouthu vzbudila nejprve v Anglii odmítavou reakci, "nicméně jednou zasetá semena pochyb" nakonec vedla k nahrazení Monmouthových romancí novým renesančním historickým přístupem; srov. Hans Baron, "Fifteenth-century civilisation and the Renaissance", v The New Cambridge Modern history, vol. 1 1957:56.

Literatura editovat

John Jay Parry and Robert Caldwell. Geoffrey of Monmouth in Arthurian Literature in the Middle Ages, Roger S. Loomis (ed.). Clarendon Press: Oxford University. 1959. ISBN 0-19-811588-1
Brynley F. Roberts, Geoffrey of Monmouth and Welsh Historical Tradition, Nottingham Medieval Studies, 20 (1976), 29-40.
J.S.P. Tatlock. The Legendary History of Britain: Geoffrey of Monmouth's Historia Regum Britanniae and its early vernacular versions. University of California Press. Berkeley. 1950.
Michael A. Faletra, ed., The History of the Kings of Britain (Broadview Press, 2008)
N. Wright, ed., The Historia regum Britannie of Geoffrey of Monmouth. 1, Bern, Burgerbibliothek, MS. 568 (Cambridge, 1984)
N. Wright, ed., The historia regum Britannie of Geoffrey of Monmouth. 2, The first variant version : a critical edition (Cambridge, 1988)
J. C. Crick, The historia regum Britannie of Geoffrey of Monmouth. 3, A summary catalogue of the manuscripts (Cambridge, 1989)
J. C. Crick, The historia regum Britannie of Geoffrey of Monmouth. 4, Dissemination and reception in the later Middle Ages (Cambridge, 1991)
J. Hammer, ed., Historia regum Britanniae. A variant version edited from manuscripts (Cambridge, MA, 1951)
A. Griscom and J. R. Ellis, ed., The Historia regum Britanniæ of Geoffrey of Monmouth with contributions to the study of its place in early British history (London, 1929)
M. D. Reeve, 'The transmission of the Historia regum Britanniae ', in Journal of Medieval Latin 1 (1991), 73—117
Edmond Faral, La légende Arthurienne: études et documents, 3 vols. (Paris, 1929)
R. W. Leckie, The passage of dominion : Geoffrey of Monmouth and the periodization of insular history in the twelfth century (Toronto, 1981)
San-Marte [pseud. Albert Schulz]: Gottfried’s von Monmouth Historia Regum Britanniae, mit literar-historischer Einleitung und ausführlichen Anmerkungen, Halle 1854

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Historia Regum Britanniae na Wikimedia Commons
Dílo Historia Regum Britanniae ve Wikizdrojích (latinsky)

[1] Skeptická diskuze díla Geoffreyho z Monmouthu vzbudila nejprve v Anglii odmítavou reakci, "nicméně jednou zasetá semena pochyb" nakonec vedla k nahrazení Monmouthových romancí novým renesančním historickým přístupem; srov. Hans Baron, "Fifteenth-century civilisation and the Renaissance", v The New Cambridge Modern history, vol. 1 1957:56.

[1]