Hexafluorofosforečnan tetrakis(acetonitril)měďný

chemická sloučenina

Hexafluorofosforečnan tetrakis(acetonitril)měďný je komplexní sůl se vzorcem Cu(CH3CN)4]PF6. Jedná se o bezbarvou pevnou látku používanou na přípravu dalších komplexů mědi. Kation [Cu(CH3CN)4]+ je ukázkovým případem komplexu přechodného kovu s nitrilem.[2]

Hexafluorofosforečnan tetrakis(acetonitril)měďný
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický názevhexafluorofosforečnan tetrakis(acetonitril)měďný
Sumární vzorec[Cu(CH3CN)4]PF6
Identifikace
Registrační číslo CAS64443-05-6
PubChem11068737
Vlastnosti
Molární hmotnost372,72 g/mol
Teplota tání160 °C (433 K)
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
H-větyH315 H319 H335[1]
P-větyP261 P264 P271 P280 P302+352 P304+340 P305+351+338 P312 P321 P332+313 P337+313 P362 P403+233 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Structure editovat

Pomocí rentgenové krystalografie bylo zjištěno, že měďný kation je koordinován na čtyři téměř lineární acetonitrilové ligandy v téměř ideálně tetraedrické geometrii.[3][4] Jsou známy i obdobné komplexy s jinými anionty, například chloristanovým, tetrafluoroboritanovým a dusičnanovým. Lze také připravit sůl se slabě koordinujícím aniontem B(C6F5)4, salts of [Cu(CH3CN)2]+.[2]

Acetonitrilové ligandy brání oxidaci iontu Cu+ na Cu2+. Acetonitril není na měďný ion vázán silně, tento komplex je tak vhodným zdrojem Cu+. U jiných protiiontů byly pozorovány ionty [Cu(MeCN)3]+.[5]

Příprava editovat

Kation byl poprvé připraven v roce 1923 jako dusičnan, který vznikl jako vedlejší produkt redukce dusičnanu stříbrného suspenzí práškové mědi v acetonitrilu.[6]

[Cu(CH3CN)4]PF6 se obvykle připravuje přidáním HPF6 k suspenzi oxidu měďnéhoacetonitrilu:[7]

Cu2O + 2 HPF6 + 8 CH3CN → 2 [Cu(CH3CN)4]PF6 + H2O

Reakce je značně exotermní, v důsledku čehož může roztok začít vřít. Po mikrokrystalizaci se vytvoří krystaly, které by měly být bílé, často jsou však kvůli přítomnosti Cu2+ namodralé.[7]

Reakce a použití editovat

Jelikož lze acetonitrilové ligandy pomocí jiných rozpouštědel odstranit, tak může [Cu(CH3CN)4]PF6 sloužit jako prekurzor při nevodných syntézách dalších měďných sloučenin.[7]

Nitrily nemísitelné s vodou selektivně separují Cu+ z vodných roztoků chloridů.[8]

Tímto způsobem lze oddělit měď od ostatních kovů. Naředěním acetonitrilových roztoků vodou dochází k disproportcionaci:

2 [Cu(CH3CN)4]+ + 6 H2O → [Cu(H2O)6]2+ + Cu + 8 CH3CN

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tetrakis(acetonitrile)copper(I) hexafluorophosphate na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Tetrakis(acetonitrile)copper(I) hexafluorophosphate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Silvana F. Rach, Fritz E. Kühn "Nitrile Ligated Transition Metal Complexes with Weakly Coordinating Counteranions and Their Catalytic Applications" Chem. Rev., 2009, volume 109, pp 2061–2080. DOI:10.1021/cr800270h
  3. C. P. Kierkegaard; R. Norrestam. Copper(I) tetraacetonitrile perchlorate. Acta Crystallographica B. 1975, s. 314–317. DOI 10.1107/S0567740875002634. 
  4. J. R. Black; W. Levason; M. Webster. Tetrakis(acetonitrile-N)copper(I) Hexafluorophosphate(V) Acetonitrile Solvate. Acta Crystallographica Section C Crystal Structure Communications. 1995, s. 623–625. DOI 10.1107/S0108270194012527. 
  5. Mehdi Elsayed Moussa; Martin Piesch; Martin Fleischmann; Andrea Schreiner; Michael Seidl; Manfred Scheer. Highly soluble Cu(i)-acetonitrile salts as building blocks for novel phosphorus-rich organometallic-inorganic compounds. Dalton Transactions. 2018, s. 16031–16035. Dostupné online. DOI 10.1039/C8DT03723J. PMID 30321246. 
  6. H. H. Morgan; Henry Julics Salomon Sand. Preparation and Stability of Cuprous Nitrate and Other Cuprous Salts in the Presence of Nitriles. Journal of the Chemical Society. 1923, s. 2901. DOI 10.1039/CT9232302901. 
  7. a b c G. J. Kubas. Tetrakis(acetonitirile)copper(I) Hexaflurorophosphate. Inorganic Syntheses. 1990, s. 90–91. DOI 10.1002/9780470132593.ch15. 
  8. J. S. Preston; D. M. Muhr; A. J. Parker. Cuprous hydrometallurgy: Part VIII. Solvent extraction and recovery of copper(I) chloride with organic nitriles from an iron(III), copper(II) chloride, two-step oxidative leach of chalcopyrite concentrate. Hydrometallurgy. 1980, s. 227. DOI 10.1016/0304-386X(80)90041-9. 

Externí odkazy editovat