Heribert Sturm

v letech 1928 až 1934 městský archivář v Jáchymově, člen představenstva Collegia Carolina v Mnichově

Heribert Sturm (22. července 1904, Chodov[1]28. října 1981, Amberg) byl česko-německý historik, historik umění a městský archivář v Jáchymově, Chebu a německém Ambergu.

Heribert Sturm
Narození22. července 1904
Chodov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. října 1981 (ve věku 77 let)
Amberg
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Alma materFilozofická fakulta Německé univerzity v Praze
Právnická fakulta Německé univerzity v Praze
Povoláníarchivář, historik, germanista, historik umění a editor
OceněníBavorská kulturní cena (1960)
Aventinus medal (1977)
Politická stranaNárodně socialistická německá dělnická strana
Funkceředitel muzea
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a činnost editovat

 
Pachelbelův dům na nám. Krále Jiřího z Poděbrad v Chebu, sídlo Městského muzea

Narodil se české německé rodiny v Chodově u Falknova. Studoval na Gymnáziu v Kadani a v roce 1923 maturoval s vyznamenáním. Po maturitě vystudoval[2] na univerzitě v Praze historii a germanistiku.

V letech 1928 až 1934 pracoval jako městský archivář v Jáchymově. Poté se zapojil do správy muzea v Chebu jako nový vedoucí archivu, kde pracoval až do německé okupace. V době druhé světové války byl odveden do armády a aktivita muzea byla výrazně omezena.

Kvůli spojeneckým náletům v roce 1944 bylo rozhodnuto o evakuaci cenných exponátů do německého Tirschenreuthu. Heribert Strum se navzdory obtížné osobní situaci vyplývající z jeho německé národnosti v roce 1945 zasadil o jejich návrat, poté, co se zástupci americké armády vyjednal návrat městských sbírek. Dále také zachraňoval artefakty z majetku odsouvaných občanů. Při této činnosti mu již pomáhali Jan Kubín, který byl nově pověřen vedením Chebského muzea, a historička Mira Mladějovská, která osobně intervenovala na základě Sturmových osobních morálních a odborných kvalit za jeho vynětí z odsunu. Tato její snaha se však nebyla úspěšná.

Po vystěhování do Německa byl ředitelem archivu v Ambergu a zakládající člen a také člen představenstva Collegia Carolina v Mnichově. Zde stál u zrodu slovníku Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder.

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat