Helena Karađorđević
Princezna Helena Srbská (4. listopadu 1884 – 16. října 1962) byla srbská princezna, dcera krále Petra I. Srbského a jeho manželky princezny Zorky Černohorské. Byla starší sestrou Jiřího, korunního prince srbského, a krále Alexandra I. Jugoslávského. Helena byla také neteří královny Eleny Italské, princezny Anastázie Černohorské (nebo „Stany“), manželky velkovévody Nikolaje Nikolajeviče Ruského a princezny Milicy Černohorské, manželky velkovévody Petra Nikolajeviče Ruského, žen, které představily Grigorije Rasputina carevně Alexandře.[1]
| Helena Karađorđević | |
|---|---|
| srbská princezna ruská kněžna | |
 princezna Helena Srbská | |
| Narození | 4. listopadu 1884 Cetinje, Černohorské knížectví |
| Úmrtí | 16. října 1962 (77 let) Nice, Francie |
| Sňatek | 21. srpna 1911 |
| Manžel | Jan Konstantinovič Ruský |
| Potomci | Vsevolod Ioannovič Kateřina Ioannovna |
| Dynastie | Karađorđevićové |
| Otec | Petr I. Karađorđević |
| Matka | Zorka Černohorská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Helena či Elena (Jelena) se narodila 4. listopadu 1884 v Cetinje, hlavní městě čenohorského knížectví, kterému vládl její děd Nikola I. Petrović-Njegoš. Jejím otcem byl srbský princ a od roku 1903 král Petr I. Karađorđević a matkou byla čenohorská princezna Zorka Petrović-Njegoš. Helena měla dva mladší bratry, Jiřího a Alexandra, kteří oba byli dědicové trůnu, ale pouze Alexandr se stal po smrti otce v roce 1921 králem.
Po svatbě žila se svým manželem v Rusku, kde je zastihla bolševická revoluce. Helena dobrovolně následovala svého manžela do Alapajevsku, kde byl vězněn. Tam byl také 18. července 1918 spolu s dalšími velkoknížaty a bratry Konstantinem a Igorem a Alžbětou Hesensko-Darmstadtskou (sestrou carevny Alexandry Fjodorovny) zavražděn. Helena sama byla vězněna v Permu, kde zůstala do doby než byla objevena norskými diplomaty. Poté byla přemístěna do Kremlu do doby, než jí byl povolen odchod do Švédska, kde se opět setkala se svými dětmi.
Poté zůstala ve francouzském Nice, kde jako vdova žila až do své smrti.
Rodina editovat
Za muže si Helena vzala ruského knížete Jana Konstantinoviče, svatba proběhla 21. srpna 1911 v Petrohradu. Pár měl syna a dceru:
- Vsevolod Ioannovič (1914–1973)
- Kateřina Ioannovna (1915–2007)
Vývod z předků editovat
| Petar Jovanović | ||||||||||||
| Karađorđe Petrović | ||||||||||||
| Marica Živković | ||||||||||||
| Alexandr Karađorđević | ||||||||||||
| Nikola Jovanović | ||||||||||||
| Jelena Jovanović | ||||||||||||
| Bosiljka | ||||||||||||
| Petr I. Karađorđević | ||||||||||||
| Jakov Nenadović | ||||||||||||
| Jevrem Nenadović | ||||||||||||
| Nerandža | ||||||||||||
| Persida Nenadović | ||||||||||||
| Mladen Milovanović | ||||||||||||
| Jovanka Milovanović | ||||||||||||
| Bosiljka | ||||||||||||
| Helena Srbská | ||||||||||||
| Stanko Petrović-Njegoš | ||||||||||||
| Mirko Petrović-Njegoš | ||||||||||||
| Krstinja Vrbica | ||||||||||||
| Nikola I. Petrović-Njegoš | ||||||||||||
| Drago Martinović | ||||||||||||
| Anastasija Martinović | ||||||||||||
| Anastasija Ludović | ||||||||||||
| Zorka Černohorská | ||||||||||||
| Petar Perkov Vukotić | ||||||||||||
| Petar Vukotić | ||||||||||||
| Anastasija Milić | ||||||||||||
| Milena Vukotić | ||||||||||||
| Tadija Vojvodić | ||||||||||||
| Jelena Vojvodić | ||||||||||||
| Milica Pavićević | ||||||||||||
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Helen of Serbia na anglické Wikipedii.
- ↑ MASSIE, Robert K. Nicholas and Alexandra. [s.l.]: [s.n.], 1967. Dostupné online. S. 198. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Karađorđevićová na Wikimedia Commons
