Hedvábí muga
Muga je hedvábí získávané ze sekretu housenky Atheraea assamensis pocházející z indického státu Ásám. Jméno znamená v ásámském dialektu nažloutle zlatý. [1] Muga je považována za jedno z nejdražších druhů hedvábí.[2] [3]
Z historie mugy editovat
Začátek využívání vláken mugy není znám. Nejstarší archivní doklady o jejich existence pocházejí ze 13. století,[4] za první úředně uznaný popis mugy je považována zpráva anglického cestovatele Taverniara z roku 1662.[5] Po osamostatnění Indie podporoval stát značnými částkami peněz zvýšení efektivnosti v chovu housenky a zpracování mugy, celý sektor však zůstal v principu na úrovni dávno zastaralé zemědělské a řemeslné výroby. Ve 20. století dosáhla výroba příze maximálně 94 tun (1959),[5] teprve v 21. století se výroba soustavně zvyšuje – ve 2. dekádě z cca 100 na 160 ročních tun.[6]
Tvorba hedvábí editovat
Chov housenek editovat
Housenka se živí listím rostlin som a soalu. [7] Jsou to víceleté stromy, na jejichž listy se mohou pět až šestkrát ročně klást housenky, které během cca 50 dní v létě a 120 dní v zimě tvoří kokony se zvláknitelnou tekutinou.[8] Povětrnostní podmínky při chovu ve volné přírodě způsobují ztráty nejméně 50 % housenek.[5]
V Assamu (s podílem 95 % na celosvětové produkci mugy) se k tomu účelu využívá asi 10 000 hektarů lesa, v roce 2022 se počítá se sklizní 1,3 miliony kokonů (produkce se zvýšila v posledních 10 letech na dvojnásobek). Chovem housenek Atheraea assamensis se zabývá asi 150 000 lidí.[6]
K výrobě 1 kg hedvábné příze (průměrně 5-6 tex) se spotřebuje asi 5000 kokonů.[9] Ve 2. dekádě 21. století se prodávalo 1000 kokonů ke smotávání za 15-20 €.[10]
Smotávání editovat
Smotávání se provádí i v 21. století ručně nebo na mechanických zařízeních s pedálovým pohonem. Na smotávačí je umístěna vana s kokony, kokony se namáčejí v horké vodě, vlákna (filamenty) z cca 8-10 kokonů se spojují dohromady a smotávají jako surová hedvábná příze obsahující asi 250 metrové nepřetržité délky filamentů. Smotávané filamenty se druží a zakrucují s pomocí křídla a příze se navíjí na vřeteno. Na většině konstrukcí se navíjí jedna cívka, vylepšená zařízení mají čtyři vývody.[11] Na vylepšených zařízeních se počítá s výkonem cca 150 gramů příze za 8 hodin.[10]
Vlastnosti a použití mugy editovat
Vlákno vyniká přirozenou zlatou barvou, leskem a odolností. Tloušťka je v rozsahu 4-6 dtex, pevnost cca 4 g/dtex, navlhavost 30 %. [1]
Muga se zpracovává především v Indii.[5] Na začátku 21. století se muga tkala na cca 2000 ručních stavech, [5] asi 10 % z nich vybavených se žakárem.[10]
K úpravě tkanin patří: odklížení – bělení – barvení přírodními barvivy (nebo potiskování) – finální úprava (nemačkavá, kalandrování, hlazení aj).
Hlavní druhy oděvů: mekhla (dámské kalhoty a sukně s květinovým zdobením), čádory (dámské přehozy s květinovým vzorováním nebo s lemováním) a sárí[10] (na jedno sárí se spotřebuje asi 1 kg hedvábí, celkové zhotovení trvá cca 10 dní a výrobek se prodává za 150-2000 € [4]).
V roce 2007 dostaly tři výrobky z hedvábí muga od ministerstva obchodu zemské vlády v indickém Čennai tzv. Geografickou identifikaci, což je certifikát o jedinečnosti a jisté záruce jakosti. [12]
Reference editovat
- ↑ a b Basu: Advances in Silk Science and Technology, Woodhead Publishing 2015, ISBN 9781782423249
- ↑ What is raw silk fabric [online]. Baudekin Studio, 2022 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Silk Export Data [online]. Seair, 2016-09-16 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The Ethic Soul [online]. Arts&Crafts, 2017-01-25 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e History of Sericulture [online]. VU LMS, 1999 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Influence of improved muga culture technology [online]. Journal of Pharmacognosy and Phytochemistry, 2020 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Silkworm Food Plant Production Technology [online]. NESAC, 2017 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Non: Mulberry Sericulture [online]. Journal of Pharmacognosy and Phytochemistry, 2019 [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Processing of Cocoons [online]. SILKS, 2018 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Preparation and processing of muga silk [online]. Research Gate, 2010 [cit. 2022-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-09-21. (anglicky)
- ↑ Sonwalkar: Handbook of Silk Technology, Taylor & Francis 1993 , ISBN 978-81-224-0495-1, str. 56-107
- ↑ What makes Assam's Muga silk as expensive as gold [online]. 2011-11-23 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. (anglicky)