Hartmann Schedel

Německý historik, kartograf, lékař a humanista (1440–1514)

Hartmann Schedel (14. února 1440 Norimberk28. listopadu 1514 tamtéž) byl německý lékař, humanista a sběratel, autor Norimberské či Schedelovy kroniky z roku 1493. Z této kroniky pochází také nejstarší známý pohled na Prahu.

Hartmann Schedel
Narození13. února 1440
Norimberk
Úmrtí28. listopadu 1514 (ve věku 74 let)
Norimberk
Alma materLipská univerzita
Povoláníkartograf, historik, lékař, grafik, dřevorytec a sběratel
PříbuzníHermann Schädel der Ältere
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Znak rodiny Schedelů

Život editovat

Narodil se v rodině bohatého kupce, v 11 letech osiřel a vychovával ho mnohem starší bratranec Hermann Schedel, úspěšný lékař a humanista. V 16 letech, roku 1456, se Hartmann zapsal na univerzitu v Lipsku, kde studoval svobodná umění a práva a získal titul magistra. Spřátelil se zde s humanisty kolem Petra Ludera a s ním odjel roku 1463 do Padovy, kde o tři roky později promoval z medicíny. Studoval také řečtinu a fyziku a po návratu do Norimberku se věnoval cestování a sbíraní knih. Od roku 1470 působil jako městský lékař v Nordlingen a v Ambergu a od roku 1482 v Norimberku. 1475 se poprvé oženil a když jeho žena roku 1485 zemřela, oženil se 1487 podruhé. S oběma manželkami měl 12 dětí, šest jich ale zemřelo v dětském věku.[1]

V Norimberku měl velký majetek a po svém bratranci zdědil také dům, kde bydlel mladý Albrecht Dürer. Schedel do smrti patřil k nejváženějším měšťanům, byl radním a se svými lékařskými kolegy vytvořil náročný lékařský i humanistický kroužek. Proslavil se však zejména svou kronikou.

Schedelova kronika editovat

Bohatě ilustrovaná Schedelova nebo také Norimberská kronika (Schedelsche Weltchronik) vyšla roku 1493 v latinském i německém vydání a patří mezi nejkrásnější a nejcennější prvotisky. Na foliových stránkách latinského i německého vydání o rozměrech asi 420x305 mm je celkem 1809 dřevořezů, včetně mapy světa a Evropy a 29 dvoustránkových pohledů na města. Pocházejí z dílny Michaela Wolgemuta, u něhož se do roku 1490 učil také A. Dürer. Pohledy na všechna významnější německá a rakouská města (ale také např. na Prahu, Jeruzalém, Budín nebo Krakov) jsou často jejich nejstarší známá zobrazení. V některých exemplářích jsou obrázky ručně kolorovány.[1]

 
Začátek Schedelovy kroniky s pohledem na Erfurt

Text kroniky pojednává o dějinách světa, které dělí do sedmi období od stvoření světa. Šestý a nejobsáhlejší věk sahá od narození Kristova až po Schedelovu současnost, poslední sedmý se týká budoucnosti a konce světa. Významné osoby i události jsou zde také vyobrazeny, i když obrázky jsou často schematické a několikrát se opakují.[1]

Náklad kroniky se odhaduje na 1500 latinských a 700–1000 německých exemplářů, z nichž se asi 400 a 300 zachovalo.[1] V knihovnách v ČR je jich asi 15, například v Národní knihovně a Strahovské knihovně v Praze, bohužel často s vyřezanými listy.[2]). Kniha je sběratelsky velmi ceněna a na dražbách dosahuje vysokých cen. Kronika pak vyšla v několika dalších vydáních, včetně „pirátského“ vydání v Augsburgu 1497 a od roku 1900 byla několikrát přetištěna jako faksimile.

Obrázky z Schedelovy kroniky editovat

 
Schedelova kronika: pohled na Prahu roku 1493

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hartmann Schedel na anglické Wikipedii a Hartmann Schedel na německé Wikipedii.

  1. a b c d Archivovaná kopie. www.beloit.edu [online]. [cit. 2011-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-18. 
  2. http://knihovna.strahovskyklaster.cz[nedostupný zdroj]

Související články editovat

Externí odkazy editovat