Hans Christian Ørsted

dánský fyzik, chemik a filosof

Hans Christian Ørsted nebo Oersted (14. srpna 1777 Rudkøbing, Langeland9. března 1851 Kodaň) byl dánský fyzik, chemik

Hans Christian Ørsted
Narození14. srpna 1777
Rudkøbing, DánskoDánsko Dánsko
Úmrtí9. března 1851 (ve věku 73 let)
Kodaň, DánskoDánsko Dánsko
Místo pohřbeníPomocný hřbitov
Alma materKodaňská univerzita
Univerzita Jena
Povolánífyzik, chemik, vynálezce, vysokoškolský učitel, inženýr a farmaceut
ZaměstnavateléKodaňská univerzita
Dánská technická univerzita
Oceněnízahraniční člen Královské společnosti (1821)
Copleyho medaile (1836)
společník Americké akademie umění a věd
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
společník Edinburské královské společnosti
Nábož. vyznánípravoslaví
ChoťInger Birgitte Ørsted (1814–1851)
DětiKaren Scharling
Albert Nicolai Ørsted
RodØrsted
PříbuzníAnders Sandøe Ørsted a Jacob Albert Ørsted (sourozenci)
Funkcerektor (Kodaňská univerzita; 1825–1826)
rektor (Dánská technická univerzita; 1829–1851)
rektor (Kodaňská univerzita; 1840–1841)
rektor (Kodaňská univerzita; 1850–1851)
PodpisHans Christian Ørsted – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Oerstedův pokus

Studoval na Univerzitě v Kodani. Proslavil se systematickým výzkumem elektromagnetismu, objevil mimo jiné, že elektrický proud působí na střelku kompasu. V roce 1825 izoloval hliník. Jeho jménem je nazvána jednotka intenzity magnetického pole oersted v soustavě CGS a také kráter na Měsíci – Oersted.[1][2]

Život editovat

Narodil se v Rudkøbingu. V laboratoři svého otce, chemika Hanse Ørsteda, obklopeného vědeckými přístroji, velmi brzy projevil zájem o vědu. Na Kodaňské univerzitě studoval farmacii a přírodní vědy a roku 1799 získal doktorát prací o Kantově přírodní filosofii. V letech 1801–1804 cestoval po Evropě a setkal se s řadou předních vědců. Německý vědec Johann Wilhelm Ritter, stejně jako Ørsted ovlivněný Kantovou naukou o jednotě přírodních sil, přemýšlel o souvislosti magnetismu a elektřiny a obrátil tak Ørstedův zájem na fyziku.

Ørsted se na cestách mnoho naučil a v roce 1806 začal pracovat na své staré univerzitě. Tam také pořádal přednášky, které byly velmi populární mezi veřejností. Během jedné takové přednášky v dubnu 1820 Ørsted provedl experiment, který dosud nebyl proveden. Na kompas položil drát, do něhož pustil elektrický proud, a magnetizovaná ručička kompasu se vychýlila. Před pokusem se věřilo, že elektřina a magnetismus jsou dvě různé síly. Ørsted jím prokázal, že jsou vzájemně propojeny. Někteří vědci, které ovlivnil tento experiment, pokračovali v bádání o elektromagnetismu. Jejich výzkum vyústil v několik nových vědeckých teorií a různých důležitých vynálezů, jako dynamo a elektromotor.

V roce 1829 založil podle vzoru pařížské École polytechnique, kterou v mládí navštívil, společnost „Den Polytekniske Læreanstalt“ (česky „Polytechnické učiliště“), která je nyní známa jako Dánská technická univerzita (DTU).

Ørsted zemřel v Kodani roku 1851 ve věku 73 let. Byl pochován na Assistenském hřbitově.

Ocenění editovat

V roce 1808 se Ørstedt stal členem Královské dánské akademie věd, v roce 1815 byl zvolen jejím sekretářem. Od roku 1809 byl členem korespondentem Bavorské akademie věd, od roku 1821 byl jejím zahraničním členem. Jeho zásluhy uznalo i Pruské království a v roce 1842 mu Fridrich Vilém IV. udělil řád Pour le Mérite za vědu a umění, který v tomto roce založil.[3][4] Od roku 1820 byl Ørsted členem korespondentem Pruské akademie věd[5]. Londýnská Královská společnost Ørsteda vyznamenala v roce 1820 Copleyho medailí a Francouzská akademie mu udělila grant 3 tisíce zlatých franků. V roce 1821 se stal zahraničním členem Royal Society[6] a v roce 1822 zahraničním členem Královské švédské akademie věd.

V roce 1826 byl zvolen zahraničním členem Akademie věd v Göttingenu.[7] V roce 1849 byl zvolen členem American Academy of Arts and Sciences.

Posmrtná ocenění editovat

První dánský satelit, který byl vypuštěn v roce 1999 a slouží k přesnému měření magnetického pole Země, nese jméno Ørsted.[8]

Jeho jméno nese i měsíční kráter Oersted.[9] Jméno H. C. Ørsted nesla loď, jako první navržená pro kladení podmořských kabelů, kterou postavila v roce 1872 firma Burmeister & Wain v Kodani pro společnost Det Store Nordiske Telegraf-Selskab.[10]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Atlas, str. 56, č. mapového listu 15, ISBN 80-85277-10-7
  2. Crater Oersted on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  3. Der Orden Pour le Mérite für Wissenschaften und Künste: DIE MITGLIEDER DES ORDENS 1. BAND 1842–1881. Berlín: Gebrüder Mann Verlag, 1975. (PDF) Dostupné online. ISBN 3-7861-6189-5. S. 78. (německy)  Archivováno 27. 11. 2020 na Wayback Machine.
  4. DER ORDEN POUR LE MÉRITE FÜR WISSENSCHAFTEN UND KÜNSTE Mitglieder nach Aufnahmejahr (1842), www.orden-pourlemerite.de., 2017-08-24
  5. Mitglieder der Vorgängerakademien: Hans Christian Oersted [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. (německy) 
  6. The Royal Society Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine., Oersted, Hans Christian (1777 - 1851)
  7. KRAHNKE, Holger. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 181. (německy) 
  8. Peter Stauning: The Ørsted Satellite Project. Danish Meteorological Institute (DMI), 2008 (PDF)[nedostupný zdroj]
  9. Crater Oersted on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  10. Bill Glover: The Great Northern Telegraph Company. History of the Atlantic Cable & Undersea Communications (www.atlantic-cable.com) 2011, navštíveno 28. května 2013.

Literatura editovat

  • Ottův slovník naučný, heslo Oersted, Hans Christian. Sv. 18, str. 656

Externí odkazy editovat