Hérostratos (nebo Hérostratés, Herostrates či latinizovaně Herostratus) z Efesu (starořecky Ἡρόστρατος) byl muž neznámého původu a postavení, který údajně v roce 356 př. n. l., aby se jeho jméno dostalo do historie, zapálil Artemidin chrám v Efesu. Za svůj čin byl odsouzen k trestu smrti a k odrazení následovníků bylo v Efesu pod trestem smrti zakázáno zmiňovat jeho jméno. I přes tuto damnatio memoriae se o události zmínil a jméno uvedl historik a rétor Theopompos z Chiu: Hérostratos se tak stal světoznámým, jak si přál.

Hérostratos
Narození4. století př. n. l.
Efez
Úmrtí356 př. n. l.
Efez
Povolánícattle rancher
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herostratovský čin editovat

Hérostratův čin se stal frazémem (herostratovský čin) a námětem řady úvah a uměleckých děl. Kupříkladu Jean-Paul Sartre napsal povídku Herostrates (Erostratus), která je součástí sbírky Zeď, Ernest Reyer roku 1862 operu Erostrate, Georg Heym báseň Der Wahnsinn des Herostrat a Juan Hidalgo de Polanco operu Celos aun del aire matan (libreto Pedro Calderón).

Grigorij Izrailevič Gorin napsal divadelní hru Zapomeňte na Hérostrata!, která byla uvedena v českém prostředí v divadle (například Městská divadla pražská 1975[1], Východočeské divadlo v Pardubicích 1977-1978[2]) i jako rozhlasová dramatizace v Českém rozhlasu.[3][4]

V psychologii se používá termínu herostratismus pro chorobnou touhu stát se za každou cenu slavným.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Historie městských divadel pražských. Městská divadla pražská [online]. Městská divadla pražská [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  2. Grigorij Izrailevič Gorin / ZAPOMEŇTE NA HÉROSTRATA. Východočeské divadlo Pardubice [online]. Východočeské divadlo Pardubice [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  3. Zapomeňte na Hérostrata (1986) [online]. Panáček v říši mluveného slova, 2005 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  4. Grigorij Izrailevič Gorin: Zapomeňte na Hérostrata. Vltava [online]. 2012-12-20 [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-25. 

Literatura editovat

  • Slovník antické kultury. Svoboda, Praha 1974, str. 255, 612.

Externí odkazy editovat