Gustav Walter

český operní pěvec

Gustav Walter (11. února 1834, Bílina[1]31. ledna 1910, Vídeň[2]) byl český operní pěvec – tenorista, který v průběhu tří dekád ztvárnil řadu hlavních rolí ve Vídeňské státní opeře, především v dílech Wolfganga Amadea Mozarta a Richarda Wagnera. Poté, co v roce 1887 odešel do důchodu, pokračoval již pouze v recitálech, ve kterých uvedl mnoho premiér písní Johannese Brahmse a Antonína Dvořáka, například jeho Cikánské melodie. Přes dvacet let, od roku 1882, vyučoval na Vídeňské konzervatoři zpěvu.

Gustav Walter
Gustav Walter
Gustav Walter
Narození11. února 1834
Bílina
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. ledna 1910 (ve věku 75 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materPražská konzervatoř
Povoláníoperní pěvec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život editovat

V mládí studoval housle na pražské konzervatoři, ale na nátlak rodičů uměleckého studia zanechal a nastoupil na pražskou polytechniku k inženýrskému studiu. Po absolutoriu začal pracovat v cukrovaru v rodné Bílině. Zpěvu se věnoval na vedlejší úvazek. V Praze pěvcův tenor objevil Franz Vogl, který se stal jeho učitelem.

Debutoval v roce 1855 partem Edgarda v Donizettiho opeře Lucie z Lammermooru na prknech brněnského divadla. Po jednoročním angažmá odešel po naléhání sopranistky Rosy Czillagové do vídeňské Státní opery, kde setrval následujících třicet jedna let. Hostoval také v operních domech Německa (např. Mnichov, Frankfurt nad Mohanem, Wiesbaden) a Čech (např. Národní divadlo v roce 1885).

Premiérové gramofonové nahrávky vytvořil až v sedmdesáti letech života.

Zemřel roku 1910 ve Vídni. Jeho děti, syn Raoul Walter (1865–1917) a dcera Minna Walterová (1863–1901), byly také operními pěvci.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav Walter na anglické Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Bílina
  2. Gustav Walter (německy). Das Vaterland. 31. 1. 1910, s. 3. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat