Goleniów
Goleniów (po druhé světové válce Gołonóg, německy Gollnow) je město ve stejnojmenném okrese v Západopomořanském vojvodství na severozápadě Polska. Protéká jím řeka Ina. V roce 2014 ve městě žilo 22 776 obyvatel.[1]
| Goleniów | |
|---|---|
 Kostel svaté Kateřiny | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°33′55″ s. š., 14°49′50″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+1 |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | západopomořanské |
| Okres | Goleniów |
| Gmina | Goleniów |
  Goleniów Goleniów, Polsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,78 km² |
| Počet obyvatel | 22 776 (2014) |
| Hustota zalidnění | 1 933,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1268 |
| Telefonní předvolba | (+48) 91 |
| PSČ | 72-100 |
| Označení vozidel | ZGL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Okolí města bylo osídleno již v době kamenné. Z období 4200–3500 př. n. l. jsou známé nálezy z okruhu kultury s lineární keramikou a na přelomu doby bronzové a doby železné zde sídlil lid lužické kultury. Četnost nálezů svědčí o soustavném osídlení až do období raného středověku.
První písemná zmínka pochází z roku 1220, kdy zde v zákrutu řeky stála obchodní osada a strážní hrad. Obyvatelé dodávali med, ryby a pryskyřici do Štětína. Rozvoj města nastal po roce 1268, kdy osada obdržela od knížete Barnima I. městská práva magdeburského typu. Město mimo jiné získalo právo volné plavby k ústí Odry. V roce 1317 město získalo lübecká městská práva a roku 1368 se stalo členem obchodního svazu hanzovních měst. Obchodní zájmy vedly ke sporům s blízkým Štětínem, který se snažil ovládnou obchod podél Odry. Konflikt se podařilo urovnat ve prospěch Goleniówa a jeho spojence Stargardu až roku 1397.
V pozdním středověku se město úspěšně rozvíjelo, což se projevilo na jeho podobě. Město obepnula hradba z kamene a cihel prolomená čtveřicí bran, z nichž se zachovala pouze brána Wolińská. Od roku 1386 smělo město razit vlastní mince, tzv. bílé goleniówské groše. Objevovaly se a pokračovaly obchodní spory se Stargardem a zejména se Štětínem, které definitivně skončily až v roce 1618.
V roce 1529 město postihl ničivý požár, ale obyvatele postihovaly také epidemie nemocí a menší požáry. Velký úpadek způsobila třicetiletá válka. Po jejím skončení město připadlo Švédsku, kterému patřilo až do roku 1679. Od roku 1720 se Goleniów stal součástí Pruska a začal znovu presperovat. Vznikla nová předměstí, radnice, nemocnice a školy. V roce 1830 byla postavena silnice do Štětína a o čtyřicet let později také železnice. Od roku 1882 mělo město železniční spojení s Gryficemi a o několik let později se Svinoústí a Kolobřehem.
Na počátku dvacátého století se ve městě rozvíjela výroba nábytku. Během druhé světové války ve městě pracovalo mnoho německých politických vězňů, polských zajatců a nuceně nasazených. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. března 1945, ale 60–65 % jeho rozlohy bylo zničeno včetně mnoha významných budov. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena a město připadlo Polsku.
Obyvatelstvo editovat
| 1900 | 1925 | 1939 | 1946 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2002 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 8 539 | 11 627 | 13 754 | 1 713 | 10 300 | 14 641 | 19 100 | 22 500 | 22 327 |
Pamětihodnosti editovat
- Kostel svaté Kateřiny postavený v patnáctém století
- Městské opevnění s Wolińskou brána vysokou 26 metrů
- Třípodlažní hrázděná sýpka u bývalého říčního přístavu
Partnerská města editovat
Bergen auf Rügen (Německo)- Greifswald (Německo)
Gurkhijski, (Rusko)
Opmeer, (Nizozemsko)
Svedala, (Švédsko)
Pyrzyce, (Polsko)
Galerie editovat
-
Městské opevnění -
Sýpka -
Budova pošty -
Historické domy -
Most přes Inu -
Gymnázium
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Goleniów na polské Wikipedii.
- ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 167. (polsky)
- ↑ Goleniów 1268-2008. 740-ta rocznica nadania praw miejskich. 2. vyd. Goleniów: Urząd Gminy i Miasta w Goleniowie, 2012. 32 s. (polsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Goleniów na Wikimedia Commons
