Giulio Romano

italský malíř

Giulio Romano, vlastním jménem Giulio di Pietro Gianuzzi, někdy uváděn Giulio Pippi, ve Francii Jules Romain (1499, Řím1. listopadu 1546, Mantova) byl italský malíř a architekt, představitel římské renesance a manýrismu.

Giulio Romano
Rodné jménoGiulio di Pietro di Filippo de Gianuzzi
Narození1499
Řím
Úmrtí1. listopadu 1546 (ve věku 46–47 let)
Mantova
Povoláníarchitekt, malíř a sochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Autoportrét
 
Pád Gigantů, freska v klenbě sálu paláce Te

Byl žákem a pomocníkem Raffaelovým, maloval spolu s ním a dalšími žáky v Římě, účastnil se například freskové výzdoby lodžií Papežského paláce ve Vatikánu. Po mistrově smrti roku 1520 převzal spolu s Gianfrancescem Pennim jeho dědictví a dílnu, pokračovali v nasmlouvaných zakázkách. Romano se brzy projevil jako univerzální výtvarník s vyššími ambicemi. Již roku 1521 jej učenec a velvyslanec v Římě Baldasarre Castiglione doporučil jako architekta do Mantovy, kam odešel až roku 1524, kdy ho najal aplatil Federico II. Gonzaga. Nejprve tam obnovil zničenou vilu Marmirolo.

Dále v letech 1525-1535 pro Gonzagu vytvořil své nejvýznamnější dílo, rozsáhlé letní sídlo Palazzo Te v Mantově. Na realizaci projektu pracoval 10 let, v roce 1530 musel připravit příležitostnou výzdobu pro hosta, španělského krále Karla V. a po dokončení výzdobu nástěnnými a nástropními malbami. Od roku 1526 byl Gonzagou pověřen dohlížet na všechny projekty městské architektury v Mantově. Pro francouzské objednavatele tapiserií navrhoval mnohafigurové kompozice z antických dějin, například cyklus Římské bitvy.

Giorgio Vasari v Životech umělců popsal, jak jej roku 1541 navštívil a našel bohatého a mocného muže[1], který se roku 1529 oženil se šlechtičnou Elenou Guazzo Landi, postavil si vlastní palác v centru Mantovy a měl syna Raffaela (1532-1562).

V roce 1546 Giuliu Romanovi smrt zabránila v návratu do Říma, kam byl pozván k projektu Svatopetrského dómu. Byl pohřben v kostele San Barnaba v Mantově, jeho hrob byl zničen při barokní přestavbě kostela roku 1737.

Dílo editovat

Architektura editovat

  • Palazzo Alberini, Řím
  • Palazzo del Te, Mantova, 1525–1535
  • Castel Goffredo, Palazzo Gonzaga-Acerbi
  • přestavba dómu, Mantova
  • Palazzo ducale (Vévodský palác), Mantova - úpravy, dostavba dvora a jízdárny, fresky v sálech
  • Vlastní palác Giulia Romana, Mantova
  • Vila Gonzaga-Zani, Mantova

Malba editovat

  • Fresky
  • Sgrafita pro dům Casa del Boia v Římě
  • Biblické a mytologické obrazy
  • Návrhy na tapiserie pro francouzské manufaktury

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Giorgio Vasari:Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů. II. díl, Odeon Praha 1977, s. 111-119

Externí odkazy editovat