Giovanni Battista Morgagni
Giovanni Battista Morgagni (25. února 1682, Forli – 6. prosince 1771, Padova) byl italský anatom, obecně považovaný za zakladatele moderní patologické anatomie. Působil 56 let jako profesor anatomie na Padovské univerzitě a za tu dobu učil tisíce domácích i zahraničních studentů. Jeho nejvýznamnější prací je monumentální pětidílný text De sedibus et causis morborum per anatomen indagatis libri quinque (Anatomicky zjištěná sídla a příčiny nemoci v pěti knihách, 1761),[1] shrnující jeho celoživotní zkušenosti. Morgagniho nejdůležitějším přínosem je prosazení základního principu, že většina nemocí není nejasně rozptýlena po celém těle, ale dá se lokalizovat ve specifických orgánech a tkáních. Kromě toho je autorem řady dalších dílčích objevů a jeho jméno nese několik anatomických pojmů.
| Giovanni Battista Morgagni | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. února 1682 Forlì |
| Úmrtí | 5. prosince 1771 (ve věku 89 let) Padova |
| Alma mater | Boloňská univerzita |
| Pracoviště | Padovská univerzita |
| Ocenění | společník Královské společnosti |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giovanni Battista Morgagni na anglické Wikipedii.
- ↑ HOUDEK, František. Mezi mrtvolami a knihami. Vzpomínka na zakladatele patologické anatomie. www.tribune.cz [online]. MEDICAL TRIBUNE CZ [cit. 2021-01-14]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giovanni Battista Morgagni na Wikimedia Commons
