Geršom ben Jehuda
Geršom ben Jehuda (asi 960, Mety – 1028 nebo 1040, Mohuč),[1] známý též jako rabejnu Geršom (hebrejsky רבנו גרשום, „náš učitel Geršom“) a díky své reputaci označovaný jako Me'or ha-gola (מאור הגולה, „světlo exilu“),[2] byl významný německý rabín, talmudista a halachista. Je znám mimo jiné pro rabínský synod, který svolal kolem roku 1000 n. l. do Mohuče, na němž ustanovil řadu zákonů a zákazů, včetně zákazu polygamie či nutnosti souhlasu obou stran k rozvodu.
| Geršom ben Jehuda | |
|---|---|
| Narození | asi 960 Mety, Lotrinsko |
| Úmrtí | 1028 nebo 1040 Mohuč, Německé království |
| Hlavní působiště | Mohuč, Špýr, Worms |
| Období | rišonim |
| Žáci a následovníci | Eliezer ben Jicchak ha-Gadol, Ja'akov ben Jakar |
| Hlavní zaměření | talmud a halacha |
| Významná díla | Rabbenu Gershom’s Edict |
| Příbuzní | Machir ben Judah |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Narodil se v Metách v Lotrinsku, které bylo součástí Svaté říše římské. Jeho otcem a učitelem byl Jehuda ben Me'ir ha-Kohen, jenž byl jednou z největších rabínských autorit své doby.[3] Po smrti první manželky se oženil s vdovou Bonou a usadil se v Mohuči, kde se věnoval učení Talmudu. Mezi jeho žáky patřili například Eliezer ben Jicchak ha-Gadol nebo Ja'akov ben Jakar, učitel Rašiho.[3] Díky jeho učení se oblast Porýní stala novým duchovním centrem evropského židovstva.[2]
Z jeho díla se dochovala pouze malá část. Jeho učení se tak zachovalo především prostřednictvím jeho žáků.[2] Podle různých zdrojů měl provést revizi celého Talmudu. Jeho významným počinem byl pokus o sjednocení rabínské autority nad roztříštěným židovským osídlením. Prostřednictvím synodů se pokusil shromáždit zástupce všech židovských obcí a diskutovat s nimi problémy, existující v různých částech Evropy.[2] Je obtížné určit, která z nařízení jsou skutečně jeho, a která mu byla přiřčena z úcty k jeho autoritě. Mezi nařízení a zákazy (takanot), které jsou mu připisovány, patří například:[2]
- Místní židovský soud má pravomoc nejenom nad židy dané židovské obce, nýbrž nad všemi židy nacházejícími se v témže městě. Cílem bylo zabránit porušování místních zvyků s odůvodněním, že daný zvyk není dodržován v jiné židovské obci.
- Pokud člen židovské obce vlastní synagogu, nesmí z osobních důvodů bránit nikomu v účasti na bohoslužbě.
- Menšina musela akceptovat nařízení většiny, aby byla zachována společná síla komunity.
Přibližně v roce 1000 n. l. svolal do Mohuče synod, na němž bylo rozhodnuto o následujícím:[3]
- zákaz polygamie,
- nezbytnost získání souhlasu obou stran k rozvodu,
- úprava nařízení, týkajících se lidí, kteří byli donuceni ke konverzi,
- zákaz otevírání korespondence, adresované někomu jinému.
Nařízení o zákazu polygamie a nutnosti získat souhlas obou stran k rozvodu Geršomovi přiřkl rabín Me'ir z Rothenburgu (1220–1293).[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Gershom ben Judah [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. S. 139–140. (anglicky)
- ↑ a b c SCHECHTER, Solomon; BLOCH, Isaac. Gershom Ben Judah (called also Gershom ha-Zaḳen ="Gershom the Elder," and Me'or ha-Golah ="Light of the Exile"): [online]. Jewish Encyclopedia [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura editovat
- MALAMAT, Abraham; BEN-SASSON, Haim Hillel. A History of the Jewish People. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1976. 1170 s. Dostupné online. ISBN 0-674-39731-2. Kapitola Rabbenu Gershom, The Light of the Exile, s. 433–438. (anglicky)
Externí odkazy editovat
- Rabbenu Gershom ben Yehuda [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ABRAMSON, Henry. Rabenu Gershom: Me'or Ha-Golah [online]. jewishhistorylectures.org, 2013-12-19 [cit. 2015-11-15]. Záznam z přednášky. Dostupné online. (anglicky)
