Genex Tower
Genex Tower, v srbštině Генекс, oficiálně "Západní brána Bělehradu" (Западна капија Београда) je soubor dvou 35patrových mrakodrapů v srbské metropoli Bělehradu, ve čtvrti Novi Beograd (bloku 33). Přesněji je umístěna na třídě Narodnih Heroja, poblíž hlavní dálnice, spojující Bělehrad s Záhřebem a Suboticí. Tvoří jej dvě věže, z nichž ta vyšší dosahuje 119 metrů.[1]
| Genex Tower | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | brutalismus |
| Architekt | Mihajlo Mitrović |
| Výstavba | 1980 |
| Poloha | |
| Adresa | Bělehrad,  Srbsko |
| Souřadnice | 44°49′13″ s. š., 20°24′17″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Známou brutalistickou dominantu Nového Bělehradu, která vyrostla v roce 1980, vyprojektoval o tři roky dříve architekt Mihajlo Mitrović.[2] Patří k známým ukázkám tohoto stylu na území bývalé Jugoslávie. Budova má unikátní konstrukci a skelet, který navrhl inženýr Milan Krstić.[3]
Konstrukce editovat
Objekt tvoří dvě betonové věže spojené mostní konstrukci na 26. patře; na nejvyšším poschodí se potom nachází restaurace. Své jméno Západní brána Bělehradu získala budova především tím, že je prvním významnějším a nepřehlédnutelným objektem, který návštěvníci města mohou při příjezdu od západu (či od Letiště Nikoly Tesly) spatřit. Východní z věží dříve sloužila firmě Genex (podle které získala populární jméno), západní věž tvoří bytové jednotky.[2] Unikátnost stavby je definována také tím, že každá z věží má svoji konstrukci svedenu v přízemí na dva hlavní, masivní sloupy.[3] Schodiště a výtahy jsou umístěny v bočních šachtách kruhového půdorysu.
Východní věž měla před vchodem vybudovanou rozsáhlou prosklenou vstupní halu. Před oběma dvojčaty se nachází rozsáhlá pěší zóna s náměstím.
Na vrcholu budovy se nachází televizní vysílače, které spolu s věží na vrchu Avala zajišťují pokrytí Bělehradu televizním a rádiovým signálem.
Historický vývoj editovat
Pro potřeby společnosti měly vzniknout původně mnohem nižší, dvanáctipatrové věže. Realizovány by byly v místní části Sutjeska. Mitrović nicméně prosadil mnohem větší stavbu, umístěnou na západní okraj sídliště Nového Bělehradu.[4] Přemlouvání odpovědných míst bělehradského magistrátu a stavebního úřadu mu trvalo celou řadu let, nakonec však město souhlasilo s výstavbou.
Mitrović byl při návrhu obou staveb značně inspirován svojí dřívější návštěvou indického města Čandígarh, kde již byly realizovány některé brutalistické stavby věhlasných architektů (jakými byl např. i Le Corbusier). Odtud pochází nejen myšlenka fasády z holého betonu, ale i některé méně typické architektonické prvky, jakou jsou např. oblouky v přízemí nebo kruhová okna. Nápadnou částí budovy jsou také dvě servisní šachty s půlkruhovým půdorysem, které vystupují z boku obou věží.
V zadání měl Mitrović úkol navrhnout nejvyšší stavbu pro srbskou metropoli Bělehrad i tehdejší socialistickou Jugoslávii.
Genex Tower byla první "chytrá" budova v srbské metropoli. Přestože byla vystavěna v druhé polovině 70. let, již tehdy měla své počítačové centrum, které regulovalo topení, provoz výtahů, chlazení aj. Měla vlastní, pro budovu vytvořený, hasicí systém. Výtahy byly dovezeny z Rakouska a nikdy se nedočkaly generální opravy.
Na vrcholu jedné z věží (35. patro, ve výšce 97 m) byla vybudována vyhlídková restaurace, která sloužila veřejnosti až do roku 1996, kdy byla uzavřena (a nikdy později již nebyla zprovozněna). Byla jediná svého druhu v srbské metropoli, která mohla nabídnout výhled na historické centrum města. Dohled z věže byl až k elektrárně Nikola Tesla, která se nachází nedaleko města Obrenovac, několik desítek kilometrů západně od Bělehradu. Restaurace měla být původně otočná, nicméně společnost Genex, která patřila ve své době k ekonomicky silným subjektům jugoslávského hospodářství[zdroj?] sama neměla dostatek prostředků na pořízení motoru pro otáčení celé horní části.
Po svém dokončení byla budova představena ve francouzskojazyčném časopise L’architecture contemporaine (současná architektura), v jugoslávské společnosti ale vyvolala celou řadu diskuzí, zdali je pro město přijatelná, či nikoliv.
V roce 1979 nechal Lazar Vujaklija namalovat rozsáhlý obraz, který zakrýval strop a zeď u vchodu do budovy.[5] Jednalo se o první z nástěnných maleb v Bělehradě. V roce 2010 byla na stejném místě vytvořena nová malba, kterou však původní architekt stavby odsoudil a nakonec za pomoci své dcery přiměli autora k odstranění kresby.
V témže roce se vlastník pokusil za 15,6 milionu eur část věže zprivatizovat, avšak neuspěl, a to ani na druhý pokus.[6] V roce 2014 tak i budova nadále zůstala prázdná a sloužila víceméně jen jako vhodná plocha pro reklamní poutače. Byla navržena řada různých řešení jak budovu využít, například i jako sídlo několika obvodních soudů, které jsou rozmístěné po celém Bělehradu a které by se v jedné budově mohly centralizovat.
Vzhledem k tomu, že v druhé dekádě 21. století nebyl prodej stavby realizován a technický stav původně komerční věže se začal značným způsobem zhoršovat, předložila Asociace architektů Srbska v roce 2019 návrh, aby byla stavba evidována jako kulturní památka.[7]
-
Boční pohled na budovu -
Pohled od dálnice Bratrství a jednoty -
Výtahová/schodišťová šachta budovy -
Nasvícená restaurace na vrcholku stavby -
Prostor mezi oběma věžemi -
Strana věže zakrytá reklamou -
Pohled na veřejný prostor před budovou u ulice Narodnih heroja
V kultuře editovat
V jedné z věží se odehrává jeden ze sedmi příběhů srbského filmu Sedam i Po; dva zloději se pokoušejí vykrást byt ve vysoko umístěném podlaží, čehož nejsou kvůli výšce domu a nefunkčnímu výtahu schopni.
Literatura editovat
- Vladana Putnik: From Socialist Realism to Socialist Aestheticism: Three Contrasting Examples of State Architects in Yugoslavia
Reference editovat
- ↑ Článek na portálu novosti.rs (srbsky)
- ↑ a b BUJOVIĆ, Branko. Beograd u prošlosti i sadašnjosti. Bělehrad: Draganić, 2003. ISBN 86-441-0014-9. S. 322. (srbština)
- ↑ a b BUJOVIĆ, Branko. Beograd u prošlosti i sadašnjosti. Bělehrad: Draganić, 2003. ISBN 86-441-0014-9. S. 324. (srbština)
- ↑ MCLEOD, Virginia. Atlast of Brutalist Architecutre. New York: Phaidon, 2018. ISBN 978-0-7148-7566-8. S. 402. (angličtina)
- ↑ Článek na portálu gradjevinarstvo.rs (srbsky)
- ↑ Článek o prodeji věže na stránkách zpravodajského serveru B92.net
- ↑ Článek na portálu ekapija.com (srbsky)
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Genex Tower na Wikimedia Commons
