Wikipedie

Gene Tunney

James Joseph „Gene“ Tunney (25. května 1897 New York – 7. listopadu 1978 Greenwich) byl americký profesionální boxer irského původu aktivní od roku 1915 do roku 1928. Od roku 1926 do roku 1928 byl mistrem světa v těžké váze, americký titul v polotěžké váze držel dvakrát mezi lety 1922 a 1923. Knokautoval Georgese Carpentiera a dvakrát porazil Jacka Dempseyho (nejprve v roce 1926 a znovu v roce 1927). Tunneyova úspěšná obhajoba titulu proti Dempseymu zůstává jedním z nejznámějších zápasů v historii boxu (Zápas s dlouhým odpočítáváním). Po vítězství nad Tomem Heeneyem v roce 1928 odešel na odpočinek jako neporažený mistr světa v těžké váze (časopis The Ring ho jmenoval boxerem roku).

James Joseph Tunney
Gene Tunney kolem roku 1925
Gene Tunney kolem roku 1925
Osobní informace
Přezdívkaboxující námořník, matematik boxu
Datum narození25. května 1897
Místo narozeníNew York
Datum úmrtí7. listopadu 1978 (ve věku 81 let)
Místo úmrtíGreenwich
ChoťPolly Lauder Tunney (1928–1978)
DětiJohn V. Tunney
Výškacm
Hmotnostkg
Sportovní informace
Sportbox
Váhová kategorietěžká, polotěžká
Výsledky
mistr světa v těžké váze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí editovat

Mary Lydonová z Culleen House v Kiltimaghu v hrabství Mayo v severovýchodním Irsku emigrovala do Spojených států po velkém hladomoru . Usadila se v New Yorku, kde potkala Johna Tunneyho, také z Kiltimaghu. Vzápětí se vzali a měli spolu sedm dětí; jeden syn byl zavražděn kolem roku 1920, další byl detektivem policejního oddělení v New Yorku v letech 1924 až 1951 (zemřel v roce 1971), Gene se stal slavným mistrem světa v těžké váze v boxu.

Gene Tunney se narodil 25. května 1897 v New Yorku. V roce 1912 nastoupil ve společnosti Ocean Steamship, kde zůstal až do začátku válka s Německem v roce 1917. Inspirován prezidentem Theodorem Rooseveltem tužil si svoji fyzickou kondici – běhal, plaval, vesloval a o poledních přestávkách na úřadě boxoval se spolupracovníky.[1] V roce 1917 nastoupil k americkému námořnictvu a odjel na frontu do Evropy.

Kariéra editovat

 
Tunney v námořní uniformě

Tunney se i v armádě věnoval sportu a v boxu si vydobil titul mistra americké expediční jednotky v Paříži v polotěžké váze v roce 1919.[2] Po návratu trénoval v New Yorku, kde také studoval – anatomii a dějiny sportu. V roce 1920 porazil ve své váze několik boxerů, většinou k. o.[1]

Zimu roku 1921 strávil jako dřevorubec v severním Ontariu pro společnost JR Booth Company. Vysvětlil to tak, že „chtěl samotu a namáhavou práci v lesích, aby se připravil na kariéru, která se před ním objevila“.[3]

V roce 1922 porazil před 15 tisíci diváky mistra světa v polotěžké váze Levinského. O několik týdnů později jej vyzval Harry Greb, jediný boxer, který Tunneyho dokázal porazit. Ve třech dalších zápasech s tímto boxerem však už Tunney nezaváhal.[1]

Když v roce 1923 získal zpět titul mistra světa v polotěžké váze, začal vyzývat boxery v těžké vázy. Postupně porážel velké boxery, jež ve své kariéře porazil stávající mistr světa Jack Dempsey – Erminia Spallu, Georgese Carpentiera, Jeffa Smithe a Tommyho Gibbonse.[1]

23. září 1926 se odehrál zápas o titul mistra světa Jack Dempsey v. Gene Tunney před 120 tisíci diváky v americké Filadelfii. Do čtvrtého kola byl aktivnější Dempsey, od pátého kola se karta obrátila. Po desátém kole je vyhlášen nový mistr světa: Gene Tunney.

O rok později byla odveta v Chicagu. Ve čtvrtém kole poslal Dempsey Tunneyho k zemi. Po úderu se však nevrátil do neutrálního rohu, a tak rozhodčí počítání přerušil, aby ho napomenul. Poté se k počítání vrátil a Tunney vstal až na číslo 9. Ležel tedy nejméně 14 vteřin. Zápas, ve kterém nakonec Tunney titul obhájil, vstoupil do dějin boxu pod přezdívkou Zápas s dlouhým odpočítáváním.[1]

V roce 1928 porazil jediného dalšího vyzyvatele Darcy Heeneyho z Nového Zélandu v jedenáctém kole k.o. a pak dal titul mistra světa všech vah k dispozici.[1]

Tunney byl považován za extrémně zručného boxera, který vynikal v obraně. Pro jeho chytrou techniku se mu přezdívalo matematik ringu.[1] Tunney boxoval v 68 oficiálních profesionálních zápasech. Prohrál jen jednou s Harrym Grebem v roce 1922. Kromě toho bylo ještě mnoho zápasů, jejichž bodování bylo neoficiální. Ani z nich ale žádný neprohrál. Ještě jednu prohru sám na sebe prozradil, a to rozhodnutím rozhodčích po deset kolech zápasu u námořnictva proti Tommy Loughranovi, ještě než oba začali profesionální kariéru.

Tunney si zahrál ve filmu The Fighting Marine v roce 1926, z něhož se bohužel nedochovala žádná kopie.

V roce 1928 byl zvolen prvním boxerem roku v časopisu Ring Magazine. V roce 1980 byl zvolen do Světové síně slávy boxu, v roce 1990 do Mezinárodní síně slávy boxu a v roce 2001 do Sportovní síně slávy námořních sborů Spojených států.

Osobní život editovat

V roce 1928 se Tunney oženil s Mary „Polly“ Lauderovou (24. dubna 1907 – 19. dubna 2008), jejímž dědečkem byl miliardář George Lauder, první bratranec a obchodní partner průmyslníka a filantropa Andrew Carnegieho. Podle biografie z roku 2007, Tunney slíbil Polly, že zanechá boxu. Před sňatkem byl v roce 1927 žalován za porušení zásnubního slibu paní Katherine King Fogartyovou.[4]

V roce 1931 navštívil Sovětský svaz, který na něj zprvu udělal dobrý dojem, ale když mu byla předvedena továrna, kde se tavily kostelní zvony a dozvěděl se o masovém ničení pravoslavných ikon[5], byl šokován a jeho reportáže pro týdeník Collier's byly vesměs negativní.[6]

Po odchodu z profesionální kariéry manželé žili ve Stamfordu v Connecticutu a vychovali čtyři děti.[7] Měli jednu dceru a tři chlapce, z nichž John Varick Tunney (1934–2018) byl americkým poslancem a senátorem z Kalifornie od roku 1965 do roku 1977.

Smrt editovat

Tunney zemřel v Greenwichské nemocnici v Connecticutu ve věku osmdesáti let po selhání oběhového systému.[8] Byl pohřben na Long Ridge Union Cemetery ve Stamfordu v Connecticutu.

Bojový styl a úspěchy editovat

 
Tunney na Trinity College v Dublinu, 1928

Tunney byl myslící bojovník, který vnímal boxerský zápas jako šachovou partii, což nebylo populární v době, kdy byli středem pozornosti tvrdí a přímočaří boxeři jako Jack Dempsey, Harry Greb a Mickey Walker. Tunneyho styl byl ovlivněn dalšími známými boxerskými mysliteli, jako byli James J. Corbett a Benny Leonard. Přesto je nepřesné považovat Tunneyho za předchůdce Muhammada Aliho. Především v pěti zápasech proti lidskému větrnému mlýnu Grebovi byl stejně tvrdým boxerem jako jeho současníci.  

Tunney, který se spoléhal na svůj pohyb a levý hák, studoval své soupeře od první vteřiny zápasu. Obecně dával přednost obrannému pohybu kolem ringu a rychlým protiútokům, kterými vyvedl soupeře z rovnováhy. V jeho zápasech proti Jacku Dempseymu může dnešní divák vidět Tunneyho styl: ruce držené nízko kvůli razanci, rychlá práce nohou, kterou se dokázal přizpůsobit každému pohybu soupeře, a rychlé přesné protiútoky zleva zprava.

Tunney nebyl nikdy knokautován, sražen k zemi byl jen jednou a to v druhém zápase s Dempseyem s nechvalně známým dlouhým odpočítáváním. Je tak jedním z pouhých pěti mistrů v těžké váze, spolu s Rocky Marcianem, Riddickem Bowem, Sultanem Ibragimovem a Nicolaim Valuevem, který opustil profesionální dráhu, aniž by o titul přišel porážkou v ringu. Tunney, spolu s Marcianem, Lennoxem Lewisem a Vitalim Kličkem, je jedním ze čtyř šampiónů v těžké váze, který opustil ring jako šampión a ukončil svou kariéru vítězstvím v boji o titul mistra světa. Poté, co pomstil svou jedinou porážku s Harrym Grebem, a poté ještě jednu remízu, se Tunney připojil k Ingemarovi Johanssonovi, Rocky Marcianovi, Lennoxu Lewisovi a Riddicku Bowovi jako jeden z pět šampionů v těžké váze, kteří odešli do důchodu po vítězství nad každým soupeřem, kterému čelili jako profesionálové.  

Publikace editovat

 
Poštovní známka s Tunneyho podobiznou

V 1932, Tunney publikoval knihu Muž musí bojovat (A Man Must Fight), ve které komentoval svou kariéru a techniku boxu.

Ohlasy v kultuře editovat

V písni Ona Twists the Knife Again z alba Richarda Thompsona z roku 1985 Across a Crowded Room, je verš: „Jsem v pěstním souboji / ona si myslí, že je Gene Tunney!“ („I'm in a fist fight/She thinks she's Gene Tunney!“)

V prvním jednání hry o Smrti obchodního cestujícího od Arthura Millera říká Willy svým synům, že má boxovací pytel s Tunneyho podpisem.

V filmu s boxerskou tematikou Vítěz bere vše (Winner Takes All), postava Jimmy Kane, kterou hrál James Cagney, lamentuje nad snahou, aby se vzdělal, že William Shakespeare byl „tím, kdo zničil Gene Tunneyho“.

Profesionální boxerský záznam editovat


No. Result Record Opponent Type Round, time Date Location Notes
88 vítězství 82–1–4 (1)   Tom Heeney TKO 11 (15), 2:52 26 Jul 1928   Yankee Stadium, Bronx, New York, U.S. obhajoba titulu mistra světa v těžké váze
87 vítězství 81–1–4 (1)   Jack Dempsey UD 10 22 Sep 1927   Soldier Field, Chicago, Illinois, U.S. obhajoba titulu mistra světa v těžké váze
86 vítězství 80–1–4 (1)   Jack Dempsey UD 10 23 Sep 1926   Sesquicentennial Stadium, Philadelphia, Pennsylvania, U.S. zisk titulu mistra světa v těžké váze
85 vítězství 79–1–4 (1)   Dan O'Dowd KO 2 (10), 0:31 29 Dec 1925   Waterfront Park, Saint Petersburg, Florida, U.S.
84 vítězství 78–1–4 (1)   Johnny Risko NWS 12 18 Nov 1925   Public Hall, Cleveland, Ohio, U.S.
83 vítězství 77–1–4 (1)   Bartley Madden KO 3 (10) 25 Sep 1925   Minneapolis Arena, Minneapolis, Minnesota, U.S.
82 vítězství 76–1–4 (1)   Italian Jack Herman KO 2 (10) 3 Jul 1925   Memorial Hall, Kansas City, Kansas, U.S.
81 vítězství 75–1–4 (1)   Tommy Gibbons KO 12 (15) 5 Jun 1925   Polo Grounds, New York City, New York, U.S.
80 vítězství 74–1–4 (1)   Harry Greb NWS 10 27 Mar 1925   Auditorium, Saint Paul, Minnesota, U.S.
79 vítězství 73–1–4 (1)   Jeff Smith NWS 15 8 Dec 1924   Coliseum Arena, New Orleans, Louisiana, U.S.
78 vítězství 72–1–4 (1)   Buddy McHale TKO 2 (8) 10 Nov 1924   Southern Athletic Club, Memphis, Tennessee, U.S.
77 vítězství 71–1–4 (1)   Harry Foley TKO 1 (8), 2:05 27 Oct 1924   Auditorium, Memphis, Tennessee, U.S.
76 vítězství 70–1–4 (1)   Ray Neuman PTS 10 27 Sep 1924   Cambria County Fairgrounds, Ebensburg, Pennsylvania, U.S.
75 remíza 69–1–4 (1)   Harry Greb NWS 10 17 Sep 1924   Olympic Arena, Brooklyn, Ohio, U.S.
74 vítězství 69–1–3 (1)   Joe Lohman TKO 8 (12) 18 Aug 1924   Fairmont Arena, Columbus, Ohio, U.S.
73 vítězství 68–1–3 (1)   Georges Carpentier TKO 15 (15), 0:14 24 Jul 1924   Polo Grounds, New York City, New York, U.S.
72 vítězství 67–1–3 (1)   Erminio Spalla TKO 7 (12) 26 Jun 1924   Yankee Stadium, Bronx, New York, U.S.
71 vítězství 66–1–3 (1)   Jimmy Delaney NWS 10 17 Mar 1924   Auditorium, Saint Paul, Minnesota, U.S.
70 vítězství 65–1–3 (1)   Martin Burke PTS 15 15 Feb 1924   Coliseum Arena, New Orleans, Louisiana, U.S.
69 vítězství 64–1–3 (1)   Ray Thompson KO 2 (10) 24 Jan 1924   Legion Arena, West Palm Beach, Florida, U.S.
68 vítězství 63–1–3 (1)   Harry Foley NWS 10 15 Jan 1924   Coliseum, Grand Rapids, Michigan, U.S.
67 vítězství 62–1–3 (1)   Harry Greb UD 15 10 Dec 1923   Madison Square Garden, New York City, New York, U.S. obhajoba titulu mistra USA v polotěžké váze
66 vítězství 61–1–3 (1)   Dan O'Dowd PTS 12 31 Jul 1923   Queensboro Stadium, New York City, New York, U.S.
65 vítězství 60–1–3 (1)   Jimmy Delaney NWS 10 16 May 1923   Chicago Coliseum, Chicago, Illinois, U.S.
64 vítězství 59–1–3 (1)   Jack Clifford TKO 8 (10) 7 May 1923   Fair Grounds Coliseum, Detroit, Michigan, U.S.
63 vítězství 58–1–3 (1)   Harry Greb SD 15 23 Feb 1923   Madison Square Garden, New York City, New York, U.S. zisk titulu mistra USA v polotěžké váze
62 vítězství 57–1–3 (1)   Chuck Wiggins PTS 12 3 Feb 1923   Commonwealth Sporting Club, New York City, New York, U.S.
61 remíza 56–1–3 (1)   Jack Renault NC 4 (8) 29 Jan 1923   Philadelphia Arena, Philadelphia, Pennsylvania, U.S.
60 vítězství 56–1–3   Charley Weinert KO 4 (15) 29 Nov 1922   Madison Square Garden, New York City, New York, U.S.
59 vítězství 55–1–3   Jack Hanlon KO 1 (12), 1:22 3 Nov 1922   Clermont Avenue Skating Rink, Brooklyn, New York, U.S.
58 vítězství 54–1–3   Chuck Wiggins PTS 10 27 Oct 1922   Mechanics Hall, Boston, Massachusetts, U.S.
57 remíza 53–1–3   Tommy Loughran NWS 8 24 Aug 1922   Shibe Park, Philadelphia, Pennsylvania, U.S.
56 vítězství 53–1–2   Charley Weinert NWS 12 17 Aug 1922   Broad Athletic Club, Newark, New Jersey, U.S.
55 vítězství 52–1–2   Ray Thompson KO 3 (10) 4 Aug 1922   Ocean Park Casino, Long Branch, New Jersey, U.S.
54 vítězství 51–1–2   Fay Keiser PTS 12 7 Jul 1922   Rockaway Beach Arena, Queens, New York, U.S.
53 prohra 50–1–2   Harry Greb UD 15 23 May 1922   Madison Square Garden, New York City, New York, U.S. ztráta titulu mistra USA v polotěžké váze
52 vítězství 50–0–2   Jack Burke TKO 9 (10) 10 Apr 1922   Motor Square Garden, Pittsburgh, Pennsylvania, U.S.
51 vítězství 49–0–2   Fay Keiser NWS 10 3 Mar 1922   Armory, Grand Rapids, Michigan, U.S.
50 vítězství 48–0–2   Whitey Wenzel TKO 4 (8) 11 Feb 1922   Philadelphia Ice Palace, Philadelphia, Pennsylvania, U.S.
49 vítězství 47–0–2   Jack Clifford TKO 6 (12), 2:50 11 Feb 1922   Clermont Avenue Skating Rink, Brooklyn, New York, U.S.
48 vítězství 46–0–2   Battling Levinsky PTS 12 13 Jan 1922   Madison Square Garden, New York City, New York, U.S. zisk titulu mistra USA v polotěžké váze
47 vítězství 45–0–2   Eddie O'Hare KO 6 (8) 22 Dec 1921   Madison Square Garden, New York City, New York, U.S.
46 vítězství 44–0–2   Wolf Larsen TKO 7 (12), 1:35 25 Oct 1921   Pioneer Sporting Club, New York City, New York, U.S.
45 vítězství 43–0–2   Jack Burke TKO 3 (8) 14 Oct 1921   Madison Square Garden, New York City, New York, U.S.
44 vítězství 42–0–2   Herbert Crossley PTS 7 26 Sep 1921   Dyckman Oval, New York City, New York, U.S.
43 vítězství 41–0–2   Eddie Josephs PTS 12 18 Aug 1921   Sisco Park, New York City, New York, U.S.
42 vítězství 40–0–2   Martin Burke PTS 10 4 Aug 1921   Dyckman Oval, New York City, New York, U.S.
41 vítězství 39–0–2   Soldier Jones TKO 7 (8) 2 Jul 1921   Boyle's Thirty Acres, Jersey City, New Jersey, U.S.
40 vítězství 38–0–2   Johnny Ambrose KO 1 (12), 2:45 28 Jun 1921   Pioneer Sporting Club, New York City, New York, U.S.
39 vítězství 37–0–2   Leo Hauck NWS 10 7 Dec 1920   4th Regiment Armory, Jersey City, New Jersey, U.S.
38 vítězství 36–0–2   Leo Hauck NWS 6 25 Nov 1920   Olympia Athletic Club, Philadelphia, Pennsylvania, U.S.
37 vítězství 35–0–2   Paul Samson Koerner NWS 10 25 Oct 1920   6th Regiment Armory, Paterson, New Jersey, U.S.
36 vítězství 34–0–2   Sergeant Ray Smith TKO 2 (8) 22 Oct 1920   Sportsman's Club, Camden, New Jersey, U.S.
35 vítězství 33–0–2   Ole Anderson TKO 3 (10), 0:40 28 Jun 1920   4th Regiment Armory, Jersey City, New Jersey, U.S.
34 vítězství 32–0–2   Jeff Madden TKO 2 (12) 7 Jun 1920   4th Regiment Armory, Jersey City, New Jersey, U.S.
33 vítězství 31–0–2   Jack Clifford KO 3 (10) 9 Apr 1920   Community Hall, Johnson City, New York, U.S.
32 vítězství 30–0–2   K.O. Sullivan KO 1 (8), 2:15 5 Apr 1920   1st Regiment Armory, Newark, New Jersey, U.S.
31 vítězství 29–0–2   Ed Kinley KO 5 (8) 4 Mar 1920   Grand View Auditorium, Jersey City, New Jersey, U.S.
30 vítězství 28–0–2   Al Roberts KO 8 (8), 1:06 2 Feb 1920   1st Regiment Armory, Newark, New Jersey, U.S.
29 vítězství 27–0–2   Jim Monahan KO 1 (8), 2:50 26 Jan 1920   4th Regiment Armory, Jersey City, New Jersey, U.S.
28 vítězství 26–0–2   Bud Nelson KO 1 (8) 20 Jan 1920   Schuetzen Park, Bayonne, New Jersey, U.S.
27 vítězství 25–0–2   Whitey Allen KO 2 (8) 1 Jan 1920   Schuetzen Park, Bayonne, New Jersey, U.S.
26 vítězství 24–0–2   Bob Pearce KO 2 (8) 29 Dec 1919   4th Regiment Armory, Jersey City, New Jersey, U.S.
25 vítězství 23–0–2   Dan O'Dowd NWS 8 16 Dec 1919   Schuetzen Park, Bayonne, New Jersey, U.S.
24 vítězství 22–0–2   Ted Jamieson PTS 10 26 Apr 1919   Cirque de Paris, Paris, France zisk titulu mistra amerických expedičních sil v polotěžké váze
23 vítězství 21–0–2   K.O. Sullivan PTS 10 14 Apr 1919   Paris, France
22 vítězství 20–0–2   Dare Lewis KO 3 31 Mar 1919   Tours, Paris, France
21 vítězství 19–0–2   Indian Lewis KO 1 24 Mar 1919   Tours, Paris, France
20 vítězství 18–0–2   Bob Martin PTS 4 27 Jan 1919   Salle Wagram, Paris, France
19 vítězství 17–0–2   Victor Marchand KO 2 9 Jan 1919   Paris, France
18 remíza 16–0–2   Tommy Gavigan PTS 10 20 Dec 1918   Romorantin-Lanthenay, Loir-et-Cher, France
17 vítězství 16–0–1   Howard Morrow KO 6 10 Dec 1918   Romorantin-Lanthenay, Loir-et-Cher, France
16 vítězství 15–0–1   Johnny Newton KO 6 20 Nov 1918   Romorantin-Lanthenay, Loir-et-Cher, France
15 vítězství 14–0–1   Hank Werhl KO 6 1 Nov 1918   Romorantin-Lanthenay, Loir-et-Cher, France
14 vítězství 13–0–1   Young Guerini KO 1 (8) 8 Jul 1918   4th Regiment Armory, Jersey City, New Jersey, U.S.
13 vítězství 12–0–1   Hugh Weir KO 2 (10) 15 Jan 1918   Pioneer Sporting Club, New York City, New York, U.S.
12 vítězství 11–0–1   Joe Borrell KO 2 (10) 28 Dec 1917   New Polo Athletic Club, New York City, New York, U.S.
11 vítězství 10–0–1   K.O. Sullivan NWS 10 2 Oct 1917   New York City, New York, U.S.
10 vítězství 9–0–1   Victor Dahl NWS 10 2 Feb 1917   New York City, New York, U.S.
9 vítězství 8–0–1   Sailor Wolfe KO 2 (10) 29 Dec 1916   Miners 8th St Theater, New York City, New York, U.S.
8 vítězství 7–0–1   George Leahy NWS 6 22 Dec 1916   Miners 8th St Theater, New York City, New York, U.S.
7 vítězství 6–0–1   Young Sharkey KO 6 (10) 15 Dec 1916   Miners 8th St Theater, New York City, New York, U.S.
6 vítězství 5–0–1   Young Guerini TKO 8 (10) 8 Dec 1916   Miners 8th St Theater, New York City, New York, U.S.
5 remíza 4–0–1   KO Jaffe NWS 10 21 Jul 1916   New Polo Athletic Club, New York City, New York, U.S.
4 vítězství 4–0   Billy Rowe NWS 6 1 Dec 1915   Fairmont Athletic Club, Bronx, New York, U.S.
3 vítězství 3–0   George Leahy KO 2 (6) 28 Aug 1915   Fairmont Athletic Club, Bronx, New York, U.S.
2 vítězství 2–0   Battling Genrimo KO 3 (10) 6 Aug 1915   Miner's Bowery Theatre, New York City, New York, U.S.
1 vítězství 1–0   Bobby Dawson TKO 8 (10) 3 Jul 1915   Sharkey Athletic Club, New York City, New York, U.S.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gene Tunney na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g FOLPRECHT, Václav; RYBÁROVÁ, Miloslava. Černý trůn. 1. vyd. Praha: Olympia, 1977. 175 s. S. 104–113. 
  2. ↑ Gene Tunney | Biography, Record, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Tunney was Lumberjack for Ottawa Company. The Globe. September 28, 1926, s. 9. 
  4. ↑ www.britishnewspaperarchive.co.uk. Dostupné online. 
  5. ↑ CUMMINGS, E. E. EIMI: A Journey Through Soviet Russia. [s.l.]: W. W. Norton & Company 496 s. Dostupné online. ISBN 978-0-87140-758-0. (anglicky) Google-Books-ID: 4VMXAAAAQBAJ. 
  6. ↑ Blagovest Bells— The destruction of Russia's bells. www.russianbells.com [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ https://www.leagle.com/decision/1981154242mhtcm150011197
  8. ↑ select.nytimes.com. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gene_Tunney&oldid=22776928“