Gemini 3
Gemini 3 byl kosmický let s posádkou, který se uskutečnil 23. března 1965 v rámci amerického kosmického programu Gemini. Měl sériové označení GLV-3 12558, v katalogu COSPAR 1965-024A a jednalo se o první pilotovaný let tohoto programu, třináctý let ze Země.
| Gemini 3 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o lodi | |
| COSPAR | 1965-024A |
| Katalogové číslo | 1301 |
| Výrobce | McDonnell Aircraft Corporation |
| Provozovatel | NASA |
| Hmotnost | 3225 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Molly Brown |
| Členů posádky | 2 |
| Datum startu | 23. března 1965 14:24:00 UTC |
| Kosmodrom | Cape Canaveral Air Force Station, Florida (USA) |
| Vzletová rampa | LC-19 |
| Nosná raketa | Titan 2 GLV |
| Délka letu | 4 hodiny, 52 minut a 31 sekund |
| Datum přistání | 23. března 1965 19:16:31 UTC |
| Místo přistání | Atlantský oceán (22,43° s.š., 70,85° z.d.), USS Intrepid |
| Parametry dráhy | |
| typ dráhy | LEO |
| Apogeum | 224,2 km |
| Perigeum | 161,2 km |
| Sklon dráhy | 32,6° |
| Doba oběhu | 88,3 minut |
| Počet oběhů | 3 |
| Fotografie posádky | |
_and_John_W._Young.jpg) | |
| Zleva: Grissom a Young | |
| Navigace | |
Předchozí Gemini 2 Následující Gemini 4 | |
Posádka editovat
Virgil Grissom (2), velící pilot- John Young (1), pilot[1]
V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Záložní posádka editovat
- Wally Schirra, velící pilot
- Thomas Stafford, pilot
Průběh letu editovat
Téměř pět hodin trval první pilotovaný let dvoumístné lodě USA po orbitální dráze Země na jaře roku 1965. Cílem letu bylo prověřit manévrovací schopnosti kosmické lodi. Start proběhl s pomocí rakety Titan 2 GLV z mysu Canaveral na Floridě, na palubě Gemini 3 byla dvojice astronautů – velící pilot Virgil Grissom a pilot John Young.
Po 98 minutách letu vyzkoušel Grissom ovládání lodi. Provedl zážeh manévrovacích motorů a změnil dráhu lodě z původní eliptické 224 – 161 km na téměř kruhovou dráhu (155 – 168 km). Při třetím obletu provedl pilot Young další sérii motorických manévrů, při nichž změnil parametry dráhy letu na 80 – 155 km. Poté byl odhozen modul lodi s manévrovacími motory a byly zapáleny brzdící motory.[2]
Astronauti během letu pořídili řadu fotografií, provedli menší biologické experimenty (oplodnění vajíček mořského ježka). Měli přidělen volací znak Molly Brown[1] a spojení s řídícím střediskem udržovali přes stacionární družici Syncom 2.
Závěr letu editovat
_-_Mar_65_b.jpg)
Astronauti přistáli poněkud prudčeji na hladině Atlantského oceánu, takže Grissom si prorazil přilbu a šrám na tváři získal i Young. Protože je padák stahoval s kabinou pod hladinu, museli jej nouzově odpojit. Poté byli vyloveni lodí USS Intrepid poblíž ostrova Grand Turk v Atlantiku. Mise byla hodnocena jako úspěšná.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 332.
- ↑ VÍTEK, Antonín. Gemini 3 v L+K [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK) dle L+K, rev. 2001-6-5 [cit. 2011-04-16]. Dostupné online.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Virgil Gus Ivan Grissom, s. 328.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gemini 3 na Wikimedia Commons - (česky) Gemini 3 v Malé encyklopedii kosmonautiky
