Wikipedie

Galerie moderního umění v Hradci Králové

muzeum v Česku

Galerie moderního umění v Hradci Králové je příspěvková organizace Královéhradeckého kraje. Sídlí v secesní budově postavené jako palác Záložního úvěrního ústavu architektem Osvaldem Polívkou v roce 1912. Budova se vstupem hlídaným sochami Obchodu a Úrody od Ladislava Jana Šalouna a v interiérech zdobená dobovými vitrážemi je umístěna na Velkém náměstí 139/140 naproti baroknímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a Gočárovu schodišti Na Kropáčce.

Galerie moderního umění v Hradci Králové
Budova galerie - bývalý palác Záložního úvěrního ústavu
Budova galerie - bývalý palác Záložního úvěrního ústavu
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoHradec Králové
AdresaVelké náměstí 139-140, Hradec Králové, 500 02, Česko (Budova Galerie moderního umění v Hradci Králové)
Založeno1953
Kód památky37396/6-4522 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zeměpisné souřadnice50°12′35,55″ s. š., 15°50′3,37″ v. d.
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Historie galerie umění v Hradci Králové editovat

Odkaz biskupa Doubravy, 1919 editovat

Základem sbírky galerie se stal odkaz biskupa Josefa Doubravy. Biskup věnoval městu svou poslední vůlí v roce 1919 osobní kolekci uměleckých děl s obrazy Františka Ženíška, Vojtěcha Bartoňka, Antona Waldhausera, Františka Urbana, Stanislava Lolka, Jana Nowopackého, Františka Sequense, Antonína Slavíčka, Františka Kavána, Beneše Knüpfera, lepty Maxe Švabinského aj.[1] Odkaz byl realizován roku 1921.

Sbírkotvorná činnost před založením galerie editovat

Sbírku dále rozšiřovali různí donátoři. Královéhradecká spořitelna galerii zapůjčila kromě Portrétu sl. Schückové od Rudolfa Kremličky zakoupila rozměrné Křížové procesí v dubovém lese I. F. Repina, dnes zapůjčené do sbírky ruského malířství Galerie výtvarného umění v Náchodě.

Projekt nové Městské galerie Josefa Gočára editovat

Souběžně s intenzivní meziválečnou sbírkovou činností byla plánována nová stavba galerie na nábřeží souběžně s Kotěrovou budovou muzea. Elegantní funkcionalistická budova od Josefa Gočára měla být součástí zamýšlené „muzeální“ čtvrti, kterou doplnila stavba filharmonie, moderních lázní a sportovních prostor. Vzhledem ke krizi projekt galerie nebyl realizován a sbírky byly prezentovány prostřednictvím výstav v sálech radnice na Velkém náměstí.

Založení a činnost galerie editovat

Těsně před koncem roku 1953 byla založena Krajská galerie jako instituce a sbírky do té doby uložené v muzeu jí byly převedeny. Hradec Králové nedisponoval budovou vhodnou pro výstavní účely a tak byla galerie v počátečním období umístěna na zámku v Rychnově nad Kněžnou. Pro veřejnost byla otevřena dne 31. října 1954. První ředitelkou byla jmenována malířka Božena Hliněnská-Kuhnová (1953–1955). Od roku 1956 do 1963 vedl galerii historik umění Jan Baleka. Od 1. října 1959 byla galerie sloučena s krajským muzeem a památkovým střediskem do instituce nazvané Krajský vlastivědný ústav, ale hned 1. ledna 1960 se všechny tři typy paměťových institucí znovu osamostatnily. Galerie od 1. ledna 1960 fungovala pod názvem Oblastní galerie v Hradci Králové se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, zřizovalo ji město Hradec Králové.

Galerie v biskupské rezidenci editovat

V listopadu roku 1962 byly městem pronajaty sály biskupského paláce na Velkém náměstí 35 a sbírky sem byly postupně přestěhovány. Od 1. dubna 1963 galerii zřizoval Východočeský krajský národní výbor a změnil se její název na Krajská galerie v Hradci Králové. Stálá expozice byla v biskupské rezidenci zpřístupněna 30. června 1963.

Od roku 1963 vedl galerii na pozici ředitele až do roku 1997 PhDr. Josef Sůva.[2] V této době byly sbírky fakticky vybudovány jako příběh moderního umění od počátku 20. století až do současnosti. V rozšiřování kvalitních sbírek galerie pokračovala i za normalizace. Po roce 1989 galerie opustila prostory biskupské rezidence a získala do užívání budovu bývalé záložny, které byla upravena pro Muzeum revolučních tradic, zrušené po pádu komunistického režimu. V letech 1997–2018 vedl galerii PhDr. Tomáš Rybička[3], za jehož působení se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce podle projektu ateliéru 3Q Project Ing. arch. Pavla Tušla, která v interiérech částečně navrátila původní stav z roku 1912 a zároveň přizpůsobila stavbu její nové funkční náplni – sbírkové a výstavní činnosti. Rekonstrukce probíhala v letech 2014–2016.

1. dubna 2019 se funkce ředitele Galerie moderního umění ujal MgA. František Zachoval.

Galerie v datech editovat

  • 1953 založení Krajské galerie
  • 1954 otevření Krajské galerie v budově zámku v Rychnově nad Kněžnou
  • 1959 Krajská galerie sloučena s muzeem a vlastivědným ústavem pod názvem Krajský vlastivědný ústav
  • 1960 osamostatnění pod názvem Oblastní galerie v Hradci Králové se sídlem v Rychnově nad Kněžnou
  • 1962 pronajaty a upraveny sály biskupského paláce v Hradci Králové
  • 1963 sbírky přestěhovány z Rychnova nad Kněžnou a zpřístupnění stálé expozice galerie pod názvem Krajská galerie v Hradci Králové
  • 1991 změna názvu instituce na Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • 1990 stěhování galerie z biskupské rezidence do secesní budovy bývalé záložny
  • 2014–2016 celková rekonstrukce budovy
    • ředitel: František Zachoval (2019 – dosud)

Historická sídla galerie a současná budova editovat

  •  
    Současná budova GMU v Hradci Králové
  •  
    Vitraj v prvním patře galerie
  •  
    Pohled do haly galerie
  •  
    Vstup do galerie se sochami Ladislava Šalouna
  •  
    zámek Rychnov nad Kněžnou
  •  
    Biskupský palác Hradec Králové

Sbírka Galerie moderního umění v Hradci Králové editovat

Galerie je téměř jediná sbírka na našem území, jejíž depozitáře nezabírá balast socialistického realismu, povinných nákupů a ministerských převodů. Během působení Josefa Sůvy na ředitelském postu galerie vytvořila ucelenou sbírku českého kubismu, speciálně s ohledem na dílo Bohumila Kubišty, rodáka z nedalekých Vlčkovic. Ve sbírkách je bohatě zastoupeno také umění českého surrealismu od 20. do 70. let dvacátého století. Galerie se pod vedením Dr. Sůvy specializovala na díla oficiálními dějinami opomíjených outsiderů – Josefa Váchala, Karla Šlengera, Ladislava Zívra. Ale sbírka má kvalitně zastoupeno i dílo Emila Filly, Mikuláše Medka, Františka Muziky, Zdeňka Sklenáře, Kamila Lhotáka, Františka Hudečka.

Sbírky galerie jsou zveřejněny online v systému Citem tzv. Promus.[4]

Obrazy editovat

Sochy editovat

Stálé expozice editovat

V prosinci 2020 představila galerie novou koncepci stálé expozice, která neřadí umělecká díla chronologicky, ale v části nazvané Minulé století vychází ze specifického charakteru tvorby vybrané dvacítky umělců a umělkyň. Součástí expozice jsou texty, citáty nebo zvukový záznam. Autorka koncepce a kurátorka galerie Petra Příkazská se zvolenou metodou přibližuje renesančnímu názoru, podle něhož originalita projevu autorů utváří podobu umění dané epochy.

V expozici nazvané Posledních padesát let se autor koncepce Tomáš Pospiszyl rovněž vzdal chronologického řazení a pojal ji tematicky, se snahou přiblížit spektrum různých přístupů a tendencí současné umělecké tvorby s důrazem na rozmanitost přístupů jednotlivých autorů a autorek.[5]

Galerijní edukace editovat

"Edukační oddělení Galerie moderního umění v Hradci Králové realizovalo v roce 2020 několik druhů programů a akcí pro návštěvníky galerie napříč věkovými kategoriemi. Intenzivně nabízenými byly edukační programy, připravené pro školní skupiny všech vzdělávacích stupňů. Tyto programy, vztahující se ke stálé expozici Proměny obrazu / Obrazy proměn, nabídly širokou škálu možností od již tradičního seznámení se s budovou a galerií po programy zaměřené na výrazové prostředky výtvarného vyjádření. Rozsáhlý edukační program připravený k samostatné výstavě Matyáše Chocholy Dějiny lidstva nebyl z důvodu coronavirové pandemie realizován. K němu byly připraveny propracované doprovodné materiály v podobě pracovních listů. Edukační programy vzhledem k této situaci byly nejintenzivněji realizovány během měsíce ledna, února a září. Zaběhlým, oblíbeným, a především pravidelným typem programu, který je zaměřen na spolupráci dětí (věk 3–10 let) a rodičů je tzv. Obrazárna, ta se opakovaně dvakrát měsíčně věnovala vždy jednomu inspiračnímu zdroji, kterým bylo výtvarné dílo ze stálé expozice či probíhající výstavy. Obrazárny reagovaly např. na díla D. Sahánkové, P. Malinové, D. Bači, A. Šimotové nebo F. Muziky. Nově v tomto roce byla zahájena také výtvarná setkávání pro kategorii dospělých, kteří se chtějí výtvarně vyjadřovat, seznamovat se s šíří výtvarných technik a uměleckými díly. Tento program je nazván Obrazárna+. V prvních proběhlých Obrazárnách+ se edukátorky zaměřily nejprve na základní výtvarné techniky jako kresba, tempera, koláž. Pravidelnými akcemi s nižší frekvencí opakování jsou Otevřený ateliér – Neseď doma za výzo, který v rámci pololetního vysvědčení zve děti do výtvarného ateliéru k volné tvorbě. Jednorázová akce, jež se uskutečnila ke Dni dětí s názvem Galerijní chvilka poezie, se realizovala ve velmi symbolické rovině, kdy se kolemjdoucí v okolí galerie mohli literárně zapojit a složit pro galerii báseň, po sepsání ji vhodit do galerijního boxu a čekat na její zveřejnění v on-line prostředí. Tato akce byla navázána na odměnu v podobě volné galerijní vstupenky." [1]

 
Edukační zeď při výstavě Jiřího Hilmara.

Edukátorkami jsou Mgr. Helena Šestáková, Mgr. Patricie Kaválková a Bc. Linda Vidová.[2]


Vědecko-výzkumná činnost editovat

"Dle aktualizovaného organizačního řádu GMU ze dne 1. prosince 2021 (článek 3 a odstavec 2 – Organizace se člení do těchto útvarů organizační struktury) je ustanoveno vědecko-výzkumné oddělení, které na výzkumu spolupracuje se zaměstnanci odborného oddělení galerie, koordinuje činnost nakladatelství GMU a zasedání Ediční rady. Činnost oddělení současně naplňuje definiční znaky organizace pro výzkum a šíření znalostí podle čl. 2 bod 83, 84, 93 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Při plnění úkolů výzkumné organizace vede GMU oddělenou evidenci nákladů a výnosů. GMU v posledních dvou letech v rámci plnění svého hlavního poslání kladla důraz na provádění vlastního „základního výzkumu“ a jeho veřejné šíření formou edukačních programů pro veřejnost, výstavních projektů a publikační činnosti. Současně na základě vlastní sbírkotvorné činnosti, profilace a odborného zpracování sbírek získává organizace nové poznatky. Realizuje tak umělecko-historický výzkum zaměřený na základní principy jevů a skutečností ve výtvarném umění."[3]

Popularizace umění editovat

"Pohodlně Vás usadíme přímo do expozice, abyste si mohli vychutnat poutavé vyprávění o životech umělců a jejich dílech. Těšit se můžete také na výbornou kávu v příjemném prostředí galerie."[6]

Mimo vědecko výzkumnou činnost se pracovníci galerie věnují i popularizaci umění. Jedná se především o komentované prohlídky pro širokou veřejnost (Honzovy chvilky s uměním/Chvilky s uměním). Tyto doprovodné programy jsou pořádány vždy první středu v měsíci, a to v časech 10:00 a 16:00. Jsou věnovány českým umělcům a umělkyním působících ve dvacátém století, jejichž tvorba je prezentována veřejnosti formou stálé expozice s názvem Minulé století – dvacet osobností v Galerii moderního umění v Hradci Králové. K oné expozici historik umění představuje jednotlivé autory/autorky formou popularizačních přednášek (komentovaných prohlídek), během kterých posluchače seznamuje s životem a dílem dané osobnosti a také interpretuje jejich jednotlivá díla, která jsou v expozici zastoupena. Na konci každé přednášky je uskutečněna otevřená diskus[4]e mezi přednášejícím a posluchači. Provázejí Jan Florentýn Báchor a Tomáš Kolich.[5]

Dále jsou GMUHK vydávána popularizační videa s názvem Detaily umění, která se věnují vždy vybranému autorovi/autorce. V krátkostopážním videu je popsáno vždy jedno vybrané dílo interpetované v souvislostech.

Výstavní činnost po roce 2000 editovat

V hlavních výstavních sálech galerie v přízemí se odehrávají monografické, tematické i skupinové výstavy, které musí obstát ve zdobeném secesním interiéru bývalé záložny. Někteří autoři svou instalací přímo na interiéry reagovali: Miloš Šejn, Irena Jůzová, Jana Matějková-Middleton.

Od roku 2019 jsou ve čtvrtém patře tři nové výstavní prostory: Prostor, Bílá kostka a Černá kostka. Pro specifické výstavní účely je od roku 2020 využíván Foyer GMU.

Galerie po roce 2000 dává každoročně prostor tematické výstavě, která přibližuje nejrůznější podoby domácí vizuální scény.

Galerie moderního umění má bohatou publikační činnost, ke každé výstavě vycházejí katalogy různých formátů, články o činnosti a výzkumu uveřejňují odborná periodika (Ateliér, Artalk, Art Antiques) či sborníky (Královéhradecko).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ VÍTKOVÁ, Martina. Dary a odkazy. Sbírky galerie v letech 1921-1939. Královéhradecko : historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové : Státní okresní archiv : Studijní a vědecká knihovna : Muzeum východních Čech : Galerie moderního umění : Knihovna města Hradce Králové ; Zámrsk: Státní oblastní archiv, 2011, č. 8, s. 237-250. ISSN 1214-5211.
  2. ↑ http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=zahajovatel&IDosoby=8257
  3. ↑ http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=studium&i=&Fmistoumrti=&Fprijmeni=Rybi%C4%8Dka&Fjmeno=Tom%C3%A1%C5%A1&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmisto=&Fobor=
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.citem.cz [online]. [cit. 2012-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-13. 
  5. ↑ Ludmila Žlábková, Hradecká Galerie moderního umění změnila tradiční koncept expozic, Novinky.cz, 3.12.2020
  6. ↑ Doprovodné programy [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • kolektiv autorů. Encyklopedie města Hradce Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2011, 846 s. ISBN 978-80-86472-52-2.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Galerie_moderního_umění_v_Hradci_Králové&oldid=23115167“