Friedrich Ohmann

český/rakouský architekt a vysokoškolský pedagog

Friedrich Ohmann (počeštěně Bedřich Ohmann, 21. prosince 1858 Lvov6. dubna 1927 Vídeň) byl rakouský architekt, který působil též v Čechách.

Friedrich Ohmann
Friedrich Ohmann v roce 1920
Friedrich Ohmann v roce 1920
Narození21. prosince 1858
Lvov Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. dubna 1927 (ve věku 68 let)
Vídeň RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Alma materTechnická univerzita Vídeň
Povoláníarchitekt
PříbuzníHans Pfann (zeť)
Hnutísecese, novobaroko
Významná dílaCafé Corso v Praze, Hotel Central, Kramářova vila
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Po studiu střední školy ve Lvově a v Černovicích (1870–1877) studoval v letech 1877–1882 na Technické universitě ve Vídni (Technische Hochschule Wien) u profesorů Heinricha von Ferstel a Karla Königa. V letech 1882–1883 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Friedricha von Schmidt.

V letech 1883–1886 působil jako suplent architektury a kreslení na Státní průmyslové škole (Staatsgewerbeschule Wien) ve Vídni. Poté byl v letech 1885–1888 asistentem prof Karla Königa na Technické universitě. V roce 1888 odešel do Prahy, kde vyučoval dekorativní architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V roce 1892 byl jmenován profesorem. Dále získal titul docenta na Akademii výtvarných umění v Praze v roce 1896. Mezi jeho žáky patřili například: Alois Dryák, Antonín Beneš, Bedřich Bendelmayer, Alois Masák, R. Němec, Vojtěch Preissig.

V roce 1898 odešel zpět do Vídně, kde v letech 1899–1907 vedl přestavbu vídeňského Hofburgu. Od roku 1904 vedl mistrovskou třídu architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni.

Pohřben byl na Centrálním vídeňském hřbitově.

Dílo (výběr) editovat

V době působení v Praze byl představitelem historizujících slohů, později secese. Nakonec se přiklonil k novobarokní architektuře. Většina jeho staveb je kombinací různých stylů.

Stavby v Čechách editovat

Stavby v zahraničí editovat

  • 1900        Uměleckoprůmyslové muzeum (Museum für Kunst und Gewerbe), Magdeburg,
  • 1901        Palmový skleník, Burggarten, Vídeň,
  • 1903–1906 nábřeží vídeňského kanálu v městském parku, Vídeň, spolupráce: Josef Hackhofer,
  • 1904–1907 památník císařovny Alžběty, Vídeň,
  • 1904        Museum Carnuntinum, Bad Deutsch-Altenburg, Rakousko
  • 1914–1916 Villa Regenstreif, Pötzleinsdorf,

Studie editovat

  • 1916 Studie památníku [13]

Spisy editovat

  • OHMANN, Friedrich; MÁDL, Karel Boromejský. Architektur und Kunstgewerbe der Barockzeit, des Rokoko und Empire aus Böhmen und aus österreichischen Ländern. Vídeň: Schroll, 1900, 1912. 

Výstavy editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Ohmann na německé Wikipedii.

  1. LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír; VLNAS, Vít. Pražské paláce : (encyklopedický ilustrovaný přehled). Praha: Akropolis, 2000. ISBN 80-85770-90-3. 
  2. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 237–238
  3. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 484–485
  4. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 465–466
  5. VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XX. Politický okres slanský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. Dostupné online. Kapitola Zlonice - Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, s. 421–436. 
  6. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 369–370
  7. Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 382–383
  8. WITTLICH, Petr. Česká secese. Praha: Odeon, 1985. S. 48. 
  9. HOSTAŠ, Karel; Vaněk. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXV. Politický okres Přeštický. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. Dostupné online. Kapitola Přeštice - Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, s. 71–83. 
  10. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 528–529
  11. BIEGEL, Richard. Rekonstrukce a přestavba hotelu Central v Hybernské ulici na Novém Městě aneb záchrana jako bolestný kompromis. Věstník Klubu Za starou Prahu. 2003, čís. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-12.  Archivováno 12. 5. 2007 na Wayback Machine.
  12. Péče o památky hl. města Prahy, Hotel Central. pamatky.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2010-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-29. 
  13. OHMANN, Friedrich. Studie für ein Denkmal. Wiener Bauindustrie-Zeitung. 1916, roč. XXXIII, s. tabule 95. Dostupné online. 
  14. Friedrich Ohmann: Objev baroku a počátky moderní architektury v Čechách Archivováno 31. 12. 2013 na Wayback Machine. na stránkách VŠUP
  15. Secese, moderna, baroko: Na UMPRUM se vrátil Friedrich Ohmann na strákkách České televize

Literatura editovat

Externí odkazy editovat