František Kmoch

český dirigent a skladatel

František Kmoch (1. srpen 1848 Zásmuky[1] u Kolína30. duben 1912 Kolín[2]) byl český dirigent a skladatel dechové hudby.

František Kmoch
František Kmoch
František Kmoch
Základní informace
Narození1. srpna 1848
Zásmuky u Kolína, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. dubna 1912 (ve věku 63 let)
Kolín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníhřbitov v Kolíně
Žánryconcert band
Povoláníhudební skladatel, dirigent, učitel a kapelník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Kmochův otec, krejčí, byl hráč na klarinet a hrál lidovou hudbu. Již jako dítě se František naučil hrát na housle a v 10 letech psal první drobné skladby.

V roce 1868 studoval na pedagogické škole v Praze a roku 1869 nastoupil na místo učitele v Suchdolu. Kromě výuky hrál často v různých orchestrech, skládal hudbu a začal dirigovat. Roku 1873 byl odvolán z učitelského místa s odůvodněním, že zanedbával svoje učitelské povinnosti a místo toho vystupoval s hudebními soubory na plesech. Je však také možné, že šlo o politické rozhodnutí související s Kmochovou neskrývanou podporou Sokola. Kmoch byl totiž dirigentem kolínského Sokolského dechového orchestru; ten sehrál v roce 1873 významnou roli při zahajovacím ceremoniálu Gymnastického festivalu v Praze, kdy návštěvníci oceňovali jak jeho interpretaci lidových písní, tak i původní Kmochovy skladby.

V této době se oženil s Josefou Kahslovou, dcerou dělníka z Kolína; později spolu měli pět dcer.

Za dirigenta si Kmocha zvolila také kolínská městská kapela; při ní Kmoch založil školu hudby, která získala státní uznání roku 1882. Ačkoliv dostával řadu nabídek od jiných měst, aby se stal dirigentem jejich dechového orchestru, Kmoch je odmítal a zůstával věrný Kolínu. Se svým vynikajícím orchestrem hostoval ve Vídni, Budapešti a Krakově a podnikl dokonce tříměsíční turné po Rusku.

 
Hrob Františka Kmocha na hřbitově v Kolíně

Hudební tvorba editovat

 
Kmochův portrét nesený v čele průvodu při Kmochově Kolíně 2014

V reakci na styl rakousko-uherských vojenských pochodů skládal Kmoch pochody hluboce zakořeněné v české lidové hudbě. Jejich prostřední části, dnes označované obvykle jako „trio“, byly téměř vždy doprovázeny textem, který zpívali hudebníci, sbor, případně posluchači. Tyto texty byly důležitým výrazem českého národního uvědomění.

V roce 1906 složil na aktuální německou aféru, zesměšňující německou armádu, šlágr Hejtman z Kopníku.[3]

Kmoch dle vlastních slov za svůj život zachránil a zpopularizoval 105 českých národních písní [4].

Kolínská městská kapela (Sokolský dechový orchestr) editovat

 
Výplatní knížka kolínského městského kapelníka Františka Kmocha z let 1893–1912. (SOkA Kolín)

Populární hudební sbor byl založen roku 1872 Františkem Kmochem z podnětu tělocvičné jednoty Sokol v Kolíně a měl původně 27 členů. Během krátké doby si získal velkou přízeň a oblibu, takže kromě mnoha zájezdů po Čechách, Moravě a Slezsku koncertoval i v Budapešti, Krakově, na výstavě v Nižním Novgorodě v Rusku a každoročně v Praze až do úmrtí svého neúnavného kapelníka Františka Kmocha v roce 1912. I tehdejší "menšiny", jako Brno, Litoměřice, Liberec, Jihlava, Č. Budějovice atd. vzpomínaly na Kmocha, zazpíval-li se svým sborem Andulku Šafářovou, Podlipanského, Muziky, muziky a různé jiné písně. Po úmrtí mistra Kmocha 30. dubna 1912 převzal vedení sboru Alois Vlasák, který rozšířil sbor na 70 mužů a zdárně pokračoval ve šlépějích svého předchůdce.[5]

Vybrané skladby pro orchestr editovat

 
Busta Františka Kmocha na Kmochově ostrově v Kolíně
 
Pamětní deska na ZUŠ v Kolíně
 
Pamětní deska na bývalé škole v Červených Pečkách
 
Kmochova ulice v Kolíně
  • Andulko šafářova
  • Česká muzika
  • Dechovka hraje
  • Duo pro dvě trubky
  • Fanfára
  • Festivalový pochod
  • Hejtman z Kopníku
  • Hoj, Mařenko!
  • Hoj, vzhůru!
  • Chorál
  • Jarabáček
  • Jara mládí
  • Kolíne, Kolíne
  • Koně vraný
  • Letem světem
  • Lví silou – použil při tom trio pochodu od J. Pelce Lví silou
  • Měsíček svítí
  • Milý sen – koncertní valčíky
  • Moje krásná vlast
  • Můj koníček
  • Muziky, muziky
  • Na hrazděkvapík
  • Na motorukvapík
  • Na stříbropěnném Labi
  • Zlatá Praha
  • Nad Labem
  • Návštěva ve Vídni – koncertantní polka
  • Plzeňský pochod
  • Po starodávnu
  • Pod našima okny
  • Pode mlejnem
  • Pozdrav jaravalčík
  • Vy hvězdičky
  • Prapor náš
  • Překrásná Praho
  • Příchod sokolíků
  • Romance pro křídlovku
  • Rozmarná
  • Roztomilá
  • Rudý kvítek
  • Sokol nazdar!
  • Sokolský den
  • V květu mladosti
  • Vraný koně
  • Vy hvězdičky
  • V zátišítřasák
  • Vždy milá
  • Za praporem sokolským
  • Zastaveníčko
  • Zelení hájové

Památka editovat

Ohlas díla
  • Kmoch je spolu s Juliem Fučíkem považován za nejoblíbenějšího českého skladatele pochodů;[zdroj?]
  • jeho dílo zahrnuje asi 500 skladeb, z nichž mnohé zlidověly.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Zásmuky
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Kolín
  3. K zapomenuté historii slova kopnikiáda a kauzy hejtmana z Kopníku, abcHistory.cz, 30. 12. 2014
  4. MORAVEC, Otakar. To byl český muzikant. Kolín : Otakar Moravec u fy J.L.Bayer, 1940. str. 19
  5. SOKOLSKÁ KAPELA KOLÍNSKÁ. Světozor. 6.7.1922, roč. 1921-1922 (22.), čís. 21, s. 506. Dostupné online. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat