Francouzská Guyana

francouzský departement

Francouzská Guyana (francouzsky Guyane française) je francouzský zámořský departement, zámořský region a zároveň zámořské území Evropské unie v Jižní Americe. Je nejrozlehlejším departementem, pozemní hranice má se Surinamem a Brazílií. Žije zde přibližně 294 tisíc obyvatel (leden 2021).

Francouzská Guyana
Francouzská Guyana – znak
znak
Geografie
Hlavní městoCayenne
Souřadnice
Rozloha83 534 km²
Nejvyšší bodBellevue de l'Inini (851 m n. m.)
Časové pásmo-3
Geodata (OSM)2502058 OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel286 618 (2021)
Hustota zalidnění3,4 obyv./km²
Jazykfrancouzština, kreolská francouzština
Národnostní složeníFrancouzi, původní obyvatelé
Náboženstvířímskokatolické
Správa regionu
StátFrancieFrancie Francie
Druh celkuzámořský region a zámořský departement
Podřízené celky2 arrondisementy, 22 komun
Vznik28. září 1958
Regionální prezidentGabriel Serville
Měnaeuro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2254 GUF GF
Telefonní předvolba+594
Internetová doménagf
Oficiální webwww.ctguyane.fr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oficiální francouzský název je Guyane. Přívlastek „francouzská“ je pouze hovorový, aby se zabránilo záměně s Britskou Guyanou (dnešní Guyana) a Nizozemskou Guyanou (dnešní Surinam).

Obyvatelstvo editovat

Obyvatelé jsou zejména černoši, mulati, míšenci a indiáni. 60 % jsou kreolové a více než 10 % obyvatel je původem z kontinentální Francie.

Historie editovat

Francouzskou kolonií je od 17. století. Po pařížském míru roku 1763 vyslal francouzský král Ludvík XV. z Francie do Guyany 12 000 osadníků, ale většinu z nich zahubily tropické nemoci. Roku 1809 území obsadili Britové a Portugalci, ale už po roce 1814 bylo vráceno Francii. V letech 18541936 území fungovalo jako trestanecká kolonie pro těžké zločince (známé Ďábelské ostrovy). Většina z 80 000 trestanců deportovaných na Ďábelské ostrovy se nikdy nevrátila do Francie.

Geografie editovat

Většina území je nížinatá, pokrytá tropickým deštným pralesem (81 % území). Pouze 6 % území je obydleno. Podnebí je subtropické až tropické, velmi vlhké.

Významné řeky editovat

Ostrovy editovat

Hory editovat

Hospodářství editovat

Obyvatelstvo Francouzské Guyany se nejvíce věnuje zemědělství, dobytkářství, těžbě dřeva, zlata, bauxitu, výrobě rumu a úpravě kůže. Hospodářství je velmi zaostalé. Průmysl a železniční doprava neexistují.

Země je především známa svým kosmodromem ve městě Kourou (Guyanské kosmické centrum), z něhož startují rakety Ariane 5, Sojuz a Vega evropské kosmické agentury ESA.

Správa území editovat

Guyana je francouzským departementem (č. 973). Nejvyšším správním orgánem je 51členný Assemblée de Guyane (parlament), který byl ustanoven 18. prosince 2015 a který spravuje záležitosti jak na úrovni regionu, tak i departementu. Přenesení regionálních a departementních pravomocí na tento parlament znamená, že v rámci administrativně-správního dělení Francouzské republiky má Guyana postavení tzv. collectivité territoriale unique (volný český překlad jednotné územní společenství). Francouzská Guyana je jedním z nejvzdálenějších regionů Evropské unie.[1]

Administrativně je rozdělena do 2 arrondisementů (Cayenne a Saint-Laurent-du-Maroni), které sestávají z 22 obcí.[2] Arrondisementy slouží především k administraci voličů a statistice a nemají žádné zastupitelstvo, zatímco obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (rada obce). Hlavou Guyany, která je plnoprávnou součástí Francie, je francouzský prezident. Po prezidentovi je nejvyšším představitelem předseda parlamentu (francouzsky Président de l'assemblée de Guyane). Guyana má 2 zástupce v dolní komoře francouzského parlamentu (Národní shromáždění) a 2 v horní komoře (Senát).[3]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. The Outhermost Regions [online]. Evropská komise [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Département de la Guyane (973) [online]. L'Institut national de la statistique et des études économiques (Insee) [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. Les parlementaires ultramarins [online]. Ministère des Outre-mer - Ministerstvo pro zámořská území [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy editovat