Fran Lhotka

český hudební skladatel

Fran Lhotka, pokřtěn František Lhotka (25. prosince 1883 Mladá Vožice26. ledna 1962 Záhřeb) byl chorvatský hudební skladatel českého původu.

Fran Lhotka
Základní informace
Narození25. prosince 1883
Mladá Vožice, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. ledna 1962 (ve věku 78 let)
Záhřeb
JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Místo pohřbeníMirogoj
Žánryklasická hudba, opera a balet
Povolánídirigent, hudební skladatel, hudební pedagog a vysokoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Bývalá synagoga, nyní hudební škola „Fran Lhotka“ v Sisaku, Chorvatsko

Otec skladatele byl zaměstnán na panství Küenburgů jako správce koníren. Dětství proto prožil na hraběcích statcích v okolí Prahy. Vystudoval gymnázium a vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na lesní roh a skladbu. Jeho učiteli byli Karel Stecker, Josef Klička a Antonín Dvořák. Po absolvování konzervatoře a vojenské služby byl v roce 1908 jmenován profesorem na Hudebním učilišti v Jekatěrinoslavi (dnes Dněpropetrovsk. Jeho kolegou na této škole byl další český skladatel Jaroslav Křička.

V roce 1909 odešel do Chorvatska a stal se korepetitorem a hornistou opery Chorvatského národního divadla v Záhřebu. Učil na Hudební škole Chorvatského hudebního ústavu, v roce 1918 byl jmenován profesorem Hudební akademie a v roce 1923 se stal jejím rektorem. Vyučoval teoretické předměty a vydal učebnice harmonie (Harmonija - osnovi homofonog sloga) a dirigování (Dirigiranje). V letech 19121920 byl sbormistrem pěveckého sboru Lisinski, se kterým sklízel velké úspěchy u obecenstva v Jugoslávii i v zahraničí. Zcela splynul s chorvatským prostředím, začal používat chorvatskou podobu křestního jména a je všeobecně označován za skladatele chorvatského. Po dobu 2. světové války byl penzionován, ale ihned po válce se na Akademii vrátil a působil zde až do roku 1952.

V roce 1912 se oženil se svojí žačkou, klavíristkou, Ivou Antolkovičovou. Měli tři syny: Ivo Lhotka-Kalinski (19131987) se stal významným chorvatským hudebním skladatelem, Aleksander Lhotka je hudebním filmovým poradcem a Nedad Lhotka se stal baletním sólistou a účinkoval v premiérách otcových baletů.

Byl všestranným skladatelem, ale proslavil se především svými balety, které připravoval ve spolupráci s předními jugoslávskými tanečními umělci Piem a Pinou Mlakarovovými. Zemřel 26. ledna 1962 v Záhřebu a pochován je na hřbitově Mirogoj.

Dílo editovat

Opery editovat

  • Zlatokost Kraljevič (1909)
  • U carstvu sanja (1912)
  • Minka (1918)
  • More (1922)
 
Hrob na hřbitově Mirogoj v ZáhřebuChorvatsko

Balety editovat

  • Djavo i njegov šegrt (Čert a jeho švagr, 1931)
  • Djavo u selu (Čert na vsi, přepracovaný balet Djavo i njegov šegrt, 1934)
  • Balada o srjedovječnoj ljubami (Balada o středověké lásce, 1937)
  • Luk (1939)
  • Amazonke
  • Duša mora

Symfonická díla editovat

  • Rej (Scherzo F-dur, 1905)
  • Symfonie F-dur (1909)
  • Houslový koncert d-moll (1914)
  • Jugoslavensko capriccio (1930)
  • Andante a Scherzo (1930)
  • Svečana ouvertura (1930)
  • Budnica Trenkovih pandura (1932)
  • Fresky - Tři symfonické věty (1957)
  • Koncert pro smyčce (1957)

Komorní hudba editovat

  • Vzpomínka pro lesní roh a klavír (1908)
  • Smyčcový kvartet g-moll (cena České akademie věd a umění, 1911)
  • Sječanja (klavírní cyklus, 1916)
  • Kvartet pro 4 flétny (1926)
  • Dvije hrvatske rapsodije pro housle a klavír (Sljepačka, Žetelačka, 1932)
  • Koncert pro smyčcový kvartet (1934)
  • Andante a scherzo pro smyčcový kvartet (1934)
  • Miniatury, Četiri plesna prizora pro klavír (1937)
  • Serenáda pro housle a klavír (1948)
  • Trio pro hoboj, klarinet a fagot (1948)
  • Serenáda pro dvě flétny, klarinet a klavír

Vokální skladby editovat

  • Moj dom (kantáta pro mužský sbor a orchestr)
  • Úpravy lidových písní
  • Masové písně (v letech 19451952)

Filmová hudba editovat

  • Cement (1947)
  • Zivjece ovaj narod (1947)
  • Na novom putu (1948)
  • Major Bauk (1951)
  • Svoga tela gospodar (1952)

Pedagogická díla editovat

  • Harmonija - osnovi homofonog sloga (Harmonie - základy homofonní textury, 1948),
  • Dirigiranje (Dirigování, 1931).

Odkazy editovat

Literatura editovat

Externí odkazy editovat