Extruzom je organela (v podstatě typ vezikulu) nacházející se v buňkách některých eukaryotických organismů, zejména různých prvoků, která slouží k vystřelování či vymršťování určitých struktur z těla ven. Mají je někteří bičíkovci, někteří aktinopodi (zastaralé taxony) a také nálevníci. Některé typy extruzomů se podobají knidocystám žahavců (Cnidaria).[1]

Obecně editovat

Mechanismus vymrštění obsahu extrozomů není někdy zela objasněn, a pokud ano, je napříč eukaryotickou doménou velice rozmanitý. Obecně je však mechanismem exocytóza. Vymrštění způsobí mechanické, chemické nebo elektrické podráždění a výsledek se dostaví za čas menší než jedna sekunda.[1]

Extruzomy bývají umístěny v kortexu buňky. Nejlépe známé jsou trichocysty u prvoka trepka (Paramecium). Funkce je často nejasná, ale mnohé slouží k lovu a k obraně.

Druhy extruzomů editovat

Známe asi dvanáct různých typů extruzomů[1], odlišitelných na základě mechanismu vymrštění.

  • Diskobolocysta (kulovité tělísko s diskovitým prstencem)
  • Ejektizom (spirálovitě svinutá páska)
  • Epixenozom (mimobuněčný útvar tvořený svinutou páskou, rozvine se a opět svine)
  • Haptocysta (lahvicovitý útvar se složitou stavbou)
  • Kinetocysta (centrální část tohoto složeného útvaru je obalená prstencem)
  • Hlenovité tělísko (vak naplněný neuspořádanou hmotou)
  • Mukocysta (tzv. parakrystalinní tělísko)
  • Nematocysta (kapsule se svinutou trubicí uvnitř)
  • Rabdocysta (tyčinka fungující jako otrávený šíp z foukací trubičky)
  • Vřetenovitá trichocysta (parakrystalinní útvar, který se bleskově rozvine do sítě filament)
  • Toxicysta (kapsule s vchlípenou trubicí, sekrece jedovatých látek)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c HAUSMANN, Klaus; HOLZMANN, Norbert. Protozoologie. Praha: Academia, 2003. 

Externí odkazy editovat