Eva Fuková

Eva Fuková
Rodné jméno	Eva Podešvová
Narození	5. května 1927 ; Praha ; Československo
Úmrtí	25. listopadu 2015 (ve věku 88 let) ; Praha ; Česko
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (do 1945); Akademie výtvarných umění v Praze (do 1950)
Povolání	fotografka, kolážistka a výtvarnice
Rodiče	František Podešva otec; Marie Podešvová matka;
Manžel(ka)	Vladimír Fuka (1950–1977);
Ovlivněná	Jiří Kolář
Ocenění	Osobnost české fotografie (2013)
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eva Fuková, rozená Eva Podešvová (5. května 1927 Praha – 25. listopadu 2015 Praha ^[1]), byla americká fotografka českého původu, dcera spisovatelky Marie Podešvové a malíře Františka Podešvy, jednalo se o umělkyni s akademickým malířským vzděláním, patřila k nejvýznamnějším osobnostem české umělecké scény druhé poloviny 20. století. Již jako velmi mladá začala fotografovat a lepit koláže. Vystudovala grafickou školu a po válce pak Akademii výtvarných umění. V roce 1950 se provdala za malíře Vladimíra Fuku. Oba patřili do společnosti pohybující se kolem výtvarníka Jiřího Koláře.

Životopis editovat

V roce 1942 Grafická škola v Praze na Smíchově u profesora Rudolfa Skopce.

V letech 1945-50 Akademie výtvarných umění v Praze (profesor Vlastimil Rada).

V roce 1948 šestiměsíční pobyt na Akademii umění v Sofii.

V roce 1950 se provdala za malíře Vladimíra Fuku. O rok později se jim narodila dcera Ivana; přestala malovat a věnovala se pouze fotografii; vyměnila fotoaparát Leica za Rolleiflex.

V roce 1955 se stala členkou Svazu výtvarných umělců, Umělecké besedy a jury ČSVU, o rok později se stala členkou Propagační tvorby.

V roce 1962 fotografická výzdoba letecké kanceláře ČSA, Stockholm, Švédsko.

V roce 1963 vyšla monografie Eva Fuková v nakladatelství Odeon; samostatná výstava v kabinetu J. Funkeho v BrnoBrně.

V roce 1964 první cesta do USA. V roce 1966 druhá cesta do USA; zúčastnila se výstavy "Surrealismus a fotografie" v BrnoBrně a v Museum Folkwagen Essen, Německo. O rok později emigrovala s rodinou do USA

V roce 1967 se odstěhovala do USA, kde se její dílo dále rozvíjelo a kde se věnovala převážně barevné fotografii – takzvaným multiplážím a zhotovováním objektů. Autorka záhy zjistila, že jí sice nevadí žít v cizině, ale že je pro ni nesnesitelné žít jako emigrant bez možnosti návratu domů. Když ale po Fukově smrti jako americká občanka na krátkou dobu zavítala do Československa, už zde nedokázala žít – chyběla jí zde svoboda. V roce 1968 pracovala pro Berkey-Kodak a Metropolitan Museum of Art v New Yorku. V roce 1972 obdržela americké státní občanství a odstěhovala se na tři roky do jižního Německa; spolupracovala se stuttgartskými nakladatelstvími.

V roce 1975 se vrátila do USA a žila v Rhinebecku, N.Y.. V roce 1977 zemřel Vladimír Fuka; Eva se odstěhovala do Fairfieldu v Connecticutu. V roce 1978 se stala členkou Silvermine Galleries v Connecticut; pracovala pro newyorská nakladatelství (např. Macmillan Co.). V roce 1983 se provdala se za Davida H. Engela; členka Art Place v Southportu, Connecticut. V roce 1985 se stala členkou StamfortArt Association, Conn.

Po profesionální stránce byla v emigraci úspěšná, ale brzy po roce 1989 našla cestu zpátky do Evropy i domů do Čech. V roce 1989 navštívila Československo v době převratu a natočila dokumentární video o listopadových událostech; zúčastnila se výstavy "Co je fotografie" k výročí 150 let fotografie v Mánesu, Praha.

V roce 1996 vyšla monografie Eva Fuková - Tváře času (od Zdenka Primuse a Antonína Dufka).

Dílo editovat

Civilizačně-sociální fotografie v její tvorbě na počátku padesátých let byly rychle vystřídány surreálně-poetickým viděním, které je lze srovnat například s fotografiemi Viléma Reichmanna. Později – na přelomu padesátých a šedesátých let až do roku jejího odchodu do emigrace v roce 1967 – jsou její fotografie spíše poetickým viděním skutečnosti a vstřebáváním liberálního ducha let šedesátých, než odmítnutím pozitivních tendencí této doby.

V USA se zpočátku věnovala fotografickému poznání americké reality a od druhé poloviny sedmdesátých let pak velkoformátovým, často kolorovaným fotografickým, ale i kolážovým vizím vznikajícím na stejném základě jako komponování malířského obrazu. Tyto práce nazývá multipláže.

V posledních letech se vedle zmíněných multipláží věnuje také nacházení a zhotovování miniaturních objektů založených na principu poetického spojení nesourodých prvků. Uplatňování tohoto postupu je charakteristické pro celou její uměleckou dráhu.

Vlastní knihy editovat

Karel Čapek, Život a dílo skladatele Foltýna, Praha 1960
Karel Hynek Mácha, Poesie, Praha 1961
Poesie pro děti, Praha 1963
Jan Weiss, Dům o tisíci patrech, Praha 1964
New York (spoluúčast), Praha 1967
Křehké jistoty (spoluúčast), Praha 1989

Výstavy editovat

1956 – podílela se na výstavách Pofis 1956, Mezinárodní veletrh v Číně, Atomy pro mír…
1958 – zúčastnila se výstavy Bilance I. v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu (čestné uznání)
1959 – zúčastnila se výstavy fotografické sekce SČSVU v Praze
1961 – zúčastnila se výstavy SNDK v Berlíně a Hamburku a výstavy Bilance II.; samostatná výstava v Galerii Fronta, Praha
1965 – samostatná výstava v galerii Čs. spisovatele "Stopa, kódy, horizonty"; zúčastňuje se výstavy "Ženy fotografují"
1978 – samostatná výstava v KEW Gallery, Norwalk, Conn.; zúčastnila se výstavy "Photography in Silvermine"
1981 – samostatná výstava v Silvermine Galleries
1984 – zúčastnila se výstavy "Art on Town" v Bridgeport, Connecticut, kde získává I. cenu
1985 – samostatná výstava v galerii Art Space, Connecticut; zúčastnila se výstavy "Prints Ensuite" v Katonah Gallery, New York a "Sculptors and Photography" v Silvermine Galleries
1986 – samostatná výstava v Silvermine Galleries; zúčastňuje se výstavy ve Woodstock Photo Gallery, Connecticut
1987 – společně s Peggy Vick a Phillip Träger vystavuje ve Fairfield University Gallery, Connecticut, kde získává I. cenu
1988 – zúčastnila se výstavy v Stamford Art Association, kde získala čestné uznání
1990 – samostatná výstava v galerii Art Place, New Haven, Connecticut
1991 – zúčastnila se výstavy "Surrealistic spirit in Czech Photography" v Robert Koch Gallery, San Francisco
1992 – samostatná výstava v Quenns College Art Center, New York, zúčastňuje se výstavy "Československá fotografie v exilu", Mánes, Praha
1993 – samostatná výstava v Renova Gallery, Warren-Kent, Connecticut; zúčastnila se výstavy "Unfettered Photographs: Stretching Definition", v The Carriagge Barn Gallery, Conn.
1996 – retrospektivní výstava v galerii G4 v Chebu, Galerii Václava Špály v Praze a Galerii Caesar v Olomouci;
2005 – film "Vracím se do země labyrintu" (režie Aleš Kisil, 2005)
2013 – Leica Gallery Prague, Pábení, 15. 2. – 14. 4. 2013

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ Zemřela fotografka Eva Fuková. Bylo jí 88 let. Lidovky.cz [online]. 2015-11-25. Dostupné online.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eva Fuková na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eva Fuková
Osoba Eva Fuková ve Wikicitátech
Záznam rozhovoru v České televizi
ukázka díla
Eva Fuková:Vzpomínky ze zavřených dveří-
Eva Fuková v informačním systému abART

[1] Zemřela fotografka Eva Fuková. Bylo jí 88 let. Lidovky.cz [online]. 2015-11-25. Dostupné online.

[1]