Sommer se narodil v rodině židovského továrníka. Po maturitě v rodné Jihlavě začal v roce 1907 studovat medicínu na vídeňské univerzitě, po jednom semestru přešel na práva. Roku 1912 se stal doktorem práv. Rok nato vyšel jeho první román. V té době měl Sommer blízko k „pražskému kroužku“ kolem Maxe Broda a Franze Kafky. V letech 1912–1914 pracoval Sommer na okresním a krajském soudu v Jihlavě; roku 1915 působil ve Vídni, v roce 1915 v Mostě, Duchcově a Ústí nad Labem. Ještě v témže roce narukoval. Během války byl zřejmě nasazen na frontě a ve válečném soudu ve Felixdorfu v Dolním Rakousku.
Od roku 1920 pracoval Sommer jako advokát v Karových Varech. Psal eseje, v nichž se vyrovnával s židovskou otázkou, a také expresionistickégrotesky: roku 1920 to byl Der Simulant (Simulant), o dva roky později Der Fall des Bezirksrichters Fröhlich (Případ okresního soudce Fröhlicha). V roce 1924 vydával společně s Bruno Adlerem časopis Die Provinz (Provincie). Byl také politicky činný. Jako člen německé sociální demokracie zasedal v městské radě. Intenzívně se zabýval kulturními záležitostmi a snažil se o česko-německé porozumění. Ve 30. letech začal Sommer, působící od roku 1928 také jako divadelní kritik, sepisovat historické romány. V dílech jako Die Templer (Templáři) z roku 1935 a Botschaft aus Granada (Poselství z Granady) z roku 1937 se kriticky vyrovnával se soudobými událostmi, jako bylo např. pronásledování Židů.
V Londýně pracoval Sommer v advokátní kanceláři. Během druhé světové války podporoval publicisticky československou exilovou vládu a psal do exilového tisku. Jeho povídkaDie Gaskammer (Plynová komora), která vyšla v listopadu 1942, je jedno z prvních literárních zpracování holocaustu. Námětem jeho mezinárodně nejúspěšnějšího románu Revolte der Heiligen (Revolta svatých) je židovské povstání v koncentračním táboře. Po válce uveřejnil Sommer několik dalších románů, zabývajících se osudy lidí v exilu nebo historickými osobnostmi – Villonem, Thomasem Müntzerem a Ulrichem von Huttenem. V letech 1946 a 1947 navštívil Prahu, trvale se v ní však neusadil. Roku 1951 přijal britské státní občanství a zemřel v londýnském exilu, kde i nadále pracoval jako advokát.
Rakousko-Uhersko
Spojené království
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernst Sommer na Wikimedia Commons 
