Wikipedie

Embedded journalism

Termín embedded journalism (převzatý z angličtiny; v češtině přibližně: vložený žurnalismus) popisuje fenomén, ve kterém jsou novináři přidruženi k vojenským jednotkám během válečného konfliktu, tráví s vojáky prakticky 24 hodin denně, absolvují spolu s nimi téměř vše, co absolvují samotní vojáci, a mezi tím sbírají a zpracovávají materiál pro přinášení zpráv.

„Embedovaný“ novinář fotografuje americké vojáky, Panama, červen 2007

Specifika editovat

Tento typ „akčního“ žurnalismu existoval již po mnoho let (ve značné míře během Války ve Vietnamu a dá se říci, že v několika případech i během II. světové války či dokonce ještě předtím), nicméně jako „embedded journalism“ se o něm mluví po první Válce v Zálivu v roce 1990-1991, kdy Pentagon vyhověl tlaku hlavních komerčních amerických médií na možnost získávat vlastní materiál pro své zprávy. V plné síle zaplavil embedded journalism poprvé obrazovky zpravodajských stanic až se začátkem invaze do Iráku na jaře 2003.

Jedná se typicky fenomén Spojených států amerických a jejich médií, novináři jiných národností (z nich v největší míře asi Britové) jsou „embedováni“ řádově mnohem méně.

Úskalí a kritika editovat

Novináři a zpravodajci „vložení“ do vojenských jednotek (většinou těch pozemních, pěchotních) s vojáky nezřídka absolvují trénink (nebo nějakou jeho část), různá cvičení a kurzy (např. přežití a adaptace v daných podmínkách). Dříve nebo později s nimi zažijí některé bojové operace nebo krizové situace, kdy si okolnosti vynutí, aby sami přiložili ruku k dílu. Se společně zažitými vypjatými okamžiky a dobrodružstvími postupně a neodvratně (aniž by tomu sami mohli poručit) dochází k určitému empatickému semknutí s těmito vojáky, spřátelení, větší neformálnosti, familiérnosti, žoviálnosti. Osudy vojáků z přidělené jednotky se stanou osobními (zranění nebo smrt kohokoli z vojáků, který je nyní novináři mnohem bližší, podvědomě doprovází mnohem odabstrahovaný soucit a povědomá nenávist vůči tomu, kdo toto způsobil). Zpravodajci se nechávají vtáhnout do světa sofistikovaných zbraní a útočné techniky, a po určitém čase stráveném s jednotkou, ke které byli přiděleni, o ní referují jako „my“ (…Včera jsme byli tam a tam; nyní se blížíme do té a té lokality…). Dokonce jsou v tom svými zpravodajskými stanicemi a nadřízenými podporování a povzbuzováni, stejně jako kameramani k tomu, aby záběry z bojiště točili ve více „akčním“ stylu (tj. více pohybu, více dramatu, „1st person“ záběry, atd.). Řada novinářů ve zpětném pohledu o svém „embedovaném“ období mluví v tom smyslu, že se nechali ovlivnit city, které byly silnější než jejich smysl pro profesionální zpravodajství, a po určité době s jednotkou se stali cenzory svých vlastních zpráv.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Embedded_journalism&oldid=17395870“